Většina organizací významných pro chod města nemá záložní zdroje elektřiny na víc než pár hodin. O dopravním kolapsu či výpadku zásobování vodou ani nemluvě.
Před třemi lety a dvěma měsíci proběhlo v Praze cvičení Blackout. Výsledky nebyly povzbudivé. Pokud by došlo v metropoli k delšímu výpadku, mohl by nastat stav podobný apokalypse.
Po cvičení se rozhořela diskuse o tom, že by Praha potřebovala svoje záložní zdroje. Bylo ovšem jasné, že by ji energetická bezpečnost vyšla na miliardy. Téma pomalu vyvanulo, zdá se ale, že myšlenka v jisté podobě žije dosud. V běhu je změna územního plánu, která by umožnila výstavbu takového záložního zdroje v pražské městské části Lochkov.
S tím ovšem nesouhlasí pražská radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice).
„Pozemky, na kterých by měla elektrárna stát, se nalézají v centru přírodního parku Radotínsko-chuchelský háj. Z přírodovědeckého hlediska se jedná o jedno z nejcennějších území hlavního města Prahy,“ říká Plamínková. Nedomnívá se ani, že by byla potřeba takové elektrárny dostatečně podložená.
„Zodpovědnost za zajištění energetické bezpečnosti Prahy si vzalo na svá bedra ministerstvo průmyslu a obchodu. Studie PREdi, ČEZ a ČEPS prokázala, že stát je schopen blackout v Praze zvládnout,“ dodává radní. Pokud se Praha nechce spolehnout na závěry pracovní skupiny k problematice zajištění energetické odolnosti města při ministerstvu průmyslu, měla by si podle ní nechat udělat nejprve věrohodnou studii a až potom měnit územní plán.
Z energetiky dále čtěte:
