U příležitosti dvou let provozu tunelového komplexu Blanka uveřejnila společnost Satra, která tunely spravuje, detailní statistiky o přínosu komplexu pro dopravu v hlavním městě. Tunely pomohly snížit intenzitu dopravy především v ulicích Veletržní, Milady Horákové či na magistrále. Zvýšení dopravní zátěže naopak přinesly do ulic V Holešovičkách nebo Patočkovy. Přínosem je vyšší bezpečnost dopravy.
Zatížení tunelu Blanka se mírně zvyšovalo a jeho vývoj v průběhu roku odpovídal ročním variacím dopravy na celé sledované síti. V nejzatíženějším úseku (Dejvický tunel) projíždělo za poslední rok (od září 2016 do srpna 2017) v průměru 88 tisíc vozidel za den. Příznivým efektem otevření Blanky je výrazné snížení provozu dopravy v ulicích, odkud se část dopravy přesunula do tunelu, tedy na ulicích Milady Horákové, Veletržní, nábřeží Kapitána Jaroše, Argentinské, Nuselském mostě, Špejcharu a Malostranské náměstí.
| Provoz v tunelech | |
|---|---|
| Průměrná denní intenzita v pracovním dni | 82,8 tis. vozidel |
| Průměrná denní intenzita o víkendu | 55,6 tis. vozidel |
| Maximální denní intenzita | 93,14 tis. vozidel dne 7.9.2017 |
| Alespoň jedním z tunelů od otevření projelo | 65 milionů vozidel |
„Ve Veletržní ulici je až o 40 procent nižší dopravní zátěž a podobné to je v ulici Milady Horákové, ale i na dalších místech. Výrazně navíc ubyla nehodovost a snížila se i hodnota emisí, takže se ukazuje, že tunel Blanka plní svůj účel,“ uvedla u příležitosti dvou let od otevření komplexu pražská primátorka Adraiana Krnáčová.
Zprovoznění tunelu se dle očekávání odrazilo na zvýšení intenzit automobilové dopravy i v navazujících tunelech, tj. Strahovském a Mrázovce, a dále na trase Dobříšská. K dalšímu nárůstu provozu došlo i v navazujících sběrných komunikacích, tedy v ulicích Patočkova a V Holešovičkách. Klíčové je proto dobudování městského okruhu
„Na příštím jednání zastupitelstva se budeme bavit o pokračování městského okruhu, který už schválila i Rada města a já jsem ráda, že dva roky provozu nám jasně ukazují, že svedení dopravy pod zem je nejlepší možná varianta,“ dodala Krnáčová.
| Dopad Blanky na provoz na povrchu (změna v procentech) | |
|---|---|
| Veletržní | -40 |
| Milady Horákové | -30 |
| nábřeží Kapitána Jaroše | -24 |
| magistrála | -13 |
| V Holešovičkách | +23 |
| Patočkova | +43 |
| Dobříšská | +9 |
Zprovoznění komplexu přispělo ke zvýšení bezpečnosti dopravy. V porovnání s celopražským průměrem je relativní nehodovost (ukazatel zobrazující počet nehod na jeden milion ujetých vozokilometrů) v tunelech výrazně nižší než na zbytku pražské komunikační sítě.
„Přesouvat dopravu ve městech pod zem je i přes vysoké počáteční náklady logické řešení – tento trend vidíme i na zahraničních trzích, kde působíme. Například ve Stockholmu probíhá stavba tunelového okruhu dlouhého 18 km, což je oproti Blance trojnásobek. Přestože se razí ve skandinávské žule, kde nejsou potřeba mohutné definitivní obezdívky jako v Blance, jeho plánovaná cena už teď činí 25 miliard švédských korun, což je přibližně 75 miliard korun,“ přidává svou zkušenost Václav Soukup, ředitel útvaru zahraničního podnikání Skupiny Metrostav.
