Za sporem o netradiční diagnostickou metodu žáků nestojí jen odbornost, ale i peníze pro školní psychology
Vypadá to docela jednoduše. Na obrazovce počítače se objeví slovo obklopené osmi barevnými koulemi a úkolem testovaného je kliknout na první barvu, která ho napadne. Na základě okamžitých asociací pak přes internet vypadne report, který pomůže určit třeba výběr povolání nebo profilaci školy. Barvy života, jak se netradiční test nabízený ostravskou firmou DAP Services jmenuje, ale poslední půlrok poněkud blednou. Přestože s ním jeho autoři slaví úspěchy třeba ve Velké Británii, v Izraeli, na Slovensku a nejnověji produkt testují na německých školách, v Česku se jim přinejmenším školní trh čím dál více vzdaluje. „Pro nás představují školy čtvrtinu zisku. A naše obchody kvůli pomlouvačné kampani prakticky stojí,“ tvrdí Jiří Šimonek, ředitel DAP Services.
Na začátku stála kauza, kterou bychom mohli označit za spor o metodu. Loni v listopadu vydala Unie psychologických asociací ČR (UPA) report, v němž Barvy života označila za nedoložený a zmatečný test. „Metoda Barvy života může vést ke stigmatizaci klientů nebo je může uvést v omyl,“ napsala stavovská organizace. Ponecháme-li stranou akademické debaty o spolehlivosti testovací metody, je na celé kauze zvláštní přinejmenším verva, s jakou se asociace do ostravské firmy pustila. Prezident UPA Stanislav Štech napsal letos v lednu e-mail slovenským kolegům, v němž upozornil, že lidé provozující Barvy života jsou podle něj podvodníci. „K našemu překvapení jsme zjistili, že tito borci, kteří roztočili obrovský kšeft typu letadlo, se pokoušejí uchytit na Slovensku,“ varoval Štech. „Přes dva miliony eur na takový podvod,“ posteskl si odborník poté, co se dozvěděl, že bratislavský Výzkumný ústav dětské psychologie a patopsychologie hodlá nakoupit multilicenci na Barvy života.
Ministerstvo obrátilo Psychologické unii nelze upřít snahu o to, aby se na dětech netestovaly pochybné a nevyzkoušené metody. Jenže Barvy života léta doporučovalo ministerstvo školství. A dokonce DAP Services zapojilo do pěti projektů realizovaných na školách za peníze ze strukturálních fondů EU. Teď si však nad ostravskou firmou myje ruce. „Schvalování nebo zakazování nových diagnostických metod není v kompetenci ministerstva,“ tvrdí náměstek resortu školství Jindřich Fryč. Zároveň na svém webu ale ministerstvo vyvěsilo dokument, který používání Barev života výslovně nedoporučuje. „Denně se nám ozývají školy s tím, že náš test absolvovaly třeba třikrát, ale počtvrté do něj nepůjdou, protože mají obavy používat nástroje, které nejsou doporučené,“ vysvětluje Šimonek. A právě glejt ministerstva, respektive Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), může být klíčový. Pod ministerstvem školství již rok funguje program RAMPS-VIP III, v rámci něhož se na činnost školních psychologů přerozděluje 257 milionů korun. Peníze jdou nejen na platy poradců, ale i na psychodiagnostické nástroje, s nimiž pracují.
Žaloba střídá žalobu Český trh s firmami, které různé psychotesty školám nabízejí, je malý, a tak by kompletní vyšachování DAP Services ze hry pomohlo konkurenci. Tu tvoří všehovšudy dvě dominantní firmy: Testcentrum, za nímž stojí švýcarské nakladatelství Hogrefe Verlag, a Psychodiagnostika Brno, která se konstituovala z někdejšího monopolisty - národního podniku Psychodiagnostické a didaktické testy Bratislava. Brněnská firma má navíc nepřímé vazby na ministerstvo. Jana Zapletalová, matka menšinového spolumajitele Psychodiagnostiky Tomáše Zapletala, je hlavní metodičkou projektu VIP III a v NÚV vede oddělení, které mimo jiné psychotesty doporučuje.
Spekulace o možném střetu zájmu ale Zapletal rázně odmítá. „Naše firma neprofituje a z působení mé matky žádné výhody nemá, což můžeme prokázat. Takové řeči nás poškozují a zvažujeme žalobu na ty, kdo je šíří,“ ohrazuje se. Není ostatně jediný. Žalobu na ochranu dobrého jména připravuje i Šimonek - ne proti konkurenci, ale proti UPA.
Právní bitva dvou velkých hráčů na poli psychometrie tak ukazuje, že i když je testování a měření žáků a škol jen pomocným vodítkem pedagogů, ve světě byznysu platí za pořádně silnou referenci, na niž se „nabalují“ další klienti. A že i akademické spory o metodu se dají přepočítat na peníze. l *
Na svém webu ministerstvo vyvěsilo dokument, který používání Barev života výslovně nedoporučuje.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruska@mf.cz
