Blíží se konec podpory

Ministerstvo financí uvažuje o omezení dotací stavebního spoření

Dotace stavebního spoření odčerpá každý rok ze státní pokladny přes deset miliard korun, jenom na letošní rok počítá rezort financí s patnácti miliardami. Ministr Miroslav Kalousek několikrát ujišťoval, že podporu rušit nehodlá, protože – jak tvrdí – systém stavebního spoření by se tím zhroutil. Jenže podle informací týdeníku EURO se s příspěvky přeci jenom hýbat bude. „Velmi rád bych omezil mandatorní výdaje s názvem podpora stavebního spoření. Pokládal bych za reálné, aby žádná z forem odpovědného spoření, tedy spoření na bydlení, penzi či studium, nebyla oproti jiným zvýhodněna, jako je tomu nyní,“ řekl týdeníku EURO Kalousek. Jak konkrétně by chtěl výdaje na podporu stavebního spoření omezit, ale neupřesnil. Ministr sice vyloučil, že by mohlo nastat zrušení podpory, podle informací týdeníku EURO je ale tato varianta ve hře.

Nerušit ani neomezovat

Na ministerstvu financí leží pracovní studie, které analyzují dopad snížení státní podpory na rozpočet. Tedy kolik by se ušetřilo, kdyby se roční maximální podpora snížila o určitou částku, nebo dokonce úplně zrušila. Existenci těchto analýz potvrdili týdeníku EURO tři lidé z vedení ministerstva a nepřímo také šéf Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš. „Existují různé studie, které jsou ale čistě pracovní. Dělá si je Česká národní banka i ministerstvo financí. My také máme své materiály, které analyzují situaci na trhu a z našeho pohledu je současná výše podpory ideální,“ prohlásil Lukáš.
Nyní stát dotuje spoření maximálně třemi tisíci korunami ročně. Spolu s úrokem jde o jednu z nejvýhodnějších forem ukládání peněz. Smlouvy o stavebním spoření uzavřené ještě před rokem 2004 mají maximální roční příspěvek dokonce 4500 korun. Nejde přitom o jediné zvýhodnění. Úroky z vkladů jsou osvobozeny od daní z příjmů. Lidé si navíc mohou odečítat od daní i úroky z úvěrů ze stavebního spoření. Výhody už nalákaly více než pět milionů Čechů.
Lukáš odmítá jak zrušení, tak omezení dotací, jež významně zvýhodňují stavební spoření. „Jakékoli zásahy by mohly mít nebezpečné dopady na celý trh. Došlo by k útlumu stavebního spoření. To by rovněž znamenalo, že by byl nedostatek prostředků na úvěry, a došlo by tím i k postupnému útlumu půjček, které dávají stavební spořitelny. Prodloužily by se čekací doby na úvěr,“ prohlásil. Lidé si totiž podle něj zvykli chodit ke stavebním spořitelnám pro peníze. A tyto půjčky – na rozdíl od naspořených financí – nelze použít jinak než na bydlení. Takže už neplatí, že by tento produkt neplnil svou původní funkci podpory bydlení, zdůraznil Lukáš. Právě to byl častý argument odpůrců dotací. Lukášova slova dokládají i statistiky.

Spoření frčí

Stavební spořitelny poskytly od letošního ledna do konce července úvěry téměř ve výši 44,6 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o pětinu více. Na rozdíl od hypoték míří tento trh vzhůru. Banky totiž v meziročním srovnání půjčily letos v pololetí na hypotékách o pětinu méně peněz, celkem necelých šedesát miliard korun. Statistiky rovněž ukazují, že více než padesát procent peněz, které lidé u spořitelen mají, jde právě na úvěry. A spořitelny očekávají, že kolem roku 2010 by se mohl objem vkladů a úvěrů dokonce vyrovnat.
Podobně jako předseda asociace stavebních spořitelen se pro týdeník EURO vyjádřil také šéf Českomoravské stavební spořitelny Rostislav Trávníček. „Výjimkou nejsou úvěry podobně vysoké jako hypotéky,“ potvrdil zájem o půjčky. Podpora stavebního spoření podle něj umožňuje spořitelnám chovat se nezávisle na trhu. „Proto máme mnohem stabilnější úrokové sazby než banky,“ tvrdí Trávníček, který si ale netroufá odhadovat, co by znamenalo zrušení státních dotací. „Určitě by to byl zásah, ale o konkrétních dopadech opravdu nechci spekulovat.“ Ostatní stavební spořitelny nechtěly téma komentovat s tím, že reakci za ně poskytne asociace.
Úvahy o zrušení stavební podpory rozvířil začátkem tohoto roku premiér Mirek Topolánek svým výrokem, že je připraven podporu zrušit. Neupřesnil ale žádné podrobnosti a ministr financí hasil rozčílené reakce stavebních spořitelen ujištěním, že se nic rušit nebude, neboť by to zlikvidovalo trh stavebního spoření. O zrušení státní podpory se dlouhodobě snaží také centrální banka. Ta v minulosti navrhovala, aby stavební spořitelny nebyly jedinými subjekty na trhu, které mohou stavební spoření nabízet. Jinými slovy, aby tento produkt mohly poskytovat třeba i banky. Ekonomové trvají na tom, že podporovat stavební spoření je zbytečné. Kromě toho, že spoření neplní svou základní funkci, je dalším argumentem odpůrců to, že dotace znevýhodňuje ostatní spořicí nástroje. „Navíc, náš státní rozpočet není v takové kondici, že by si mohl dovolit každý rok utrácet za dotace deset patnáct miliard korun,“ konstatoval hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Zrušení této podpory by podle něj přiblížilo stát ke stabilnějšímu rozpočtu.

Slovenský scénář

Pokusy o zrušení státní podpory stavebního spoření se uskutečnily na konci devadesátých let v rámci vládních úsporných opatření na sousedním Slovensku. Nový zákon o stavebním spoření, který přiznal státní podporu jen těm, kteří nejen úvěr, ale i naspořené peníze prokazatelně použili na bydlení, tam začal platit v roce 1997. Systém se ale téměř položil i přesto, že vláda nezrušila podporu plošně. Spořitelny přišly o velké množství takzvaných přátelských klientů, tedy těch, kteří pouze spoří a nečerpají úvěr. Ti totiž vytvářeli dostatečné množství prostředků pro zájemce o úvěr ze stavebního spoření. A právě díky nim bylo možné poskytovat půjčky ve velkém. V roce 1999 pak slovenská vláda podlehla tlaku a požadavek na účelové použití peněz i při nečerpání úvěru jako nutnou podmínku získání státní podpory zrušila. Zájem o stavební spoření začal opět narůstat. Podle ekonomů může česká vláda při snaze omezit podporu narazit na stejný problém jako Slovensko. Někteří experti se ovšem domnívají, že pokud by se opravdu v České republice zrušila podpora stavebního spoření, tak jedinou cestou, jak nepoškodit trh, je to, že se plány oznámí několik let dopředu. Jedině pak se totiž nebude opakovat slovenský scénář.

TAB
Podpora spoření Kolik vyplatil stát za jednotlivé roky na podpoře stavebního spoření
(v miliardách korun)
2004*15,4
2005*15,0
2006*14,2
2007*13,4
2008*15,0+
+ předpoklad ministerstva financí
Pramen: ministerstvo financí

Fakta
Dotační trojka Jak stát podporuje stavební spoření
1. Roční podpora 3000 korun, u smluv uzavřených nejpozději v roce 2003 je podpora 4500 Kč.
2. Úroky ze stavebního spoření jsou osvobozené od daně z příjmu.
3. Úroky z úvěrů ze stavebního spoření lze odečítat od daní.