Blíží se rychlejší konkurzy

31. 10. 2005

INSOLVENČNÍ ZÁKON Nový insolvenční zákon, po němž odborná veřejnost i podnikatelé volají již několik let, se minulý týden přiblížil schválení. Sněmovna totiž hlasy všech přítomných poslanců poslala do druhého čtení oba předložené návrhy - jak vládní, tak opoziční.

Již dvěma desítkami novel prošel od roku 1991 dosavadní zákon o konkurzu a vyrovnání. Těžko se v něm už orientují i specializovaní právníci. Vládní koalice i opoziční ODS proto navrhují novou právní úpravu, prosazovanou pod modernějším názvem insolvenční zákon. Mimochodem, návrh ODS prakticky vychází z plánu, který se neúspěšně snažil prosadit vicepremiér Jahn.

Nová zákonná úprava tak zřejmě bude výslednicí mezi návrhem vlády a ODS. Má přinést další posílení věřitelských práv, především díky institutu takzvaného věřitelského konkurzu. Novinkou by mělo být rovněž - podobně jako se tomu již stalo u obchodních rejstříků - zavedení lhůt pro určité úkony. To by mělo vést k podstatnému urychlení konkurzních řízení, která v současnosti trvají až několik let.

Příjemnou změnou má být také větší informování veřejnosti (a především účastníků řízení) o provedených úkonech a aktuální fázi jednotlivých konkurzů. K tomu má sloužit takzvaný insolvenční rejstřík, který vznikne v elektronické podobě.

MOŽNÁ POMŮŽE REORGANIZACE

Návrh také rozšiřuje možnosti, jak naložit s upadající firmou. Dosud byla téměř jediným způsobem řešení konkurzu likvidace společnosti, protože institut vyrovnání byl příliš složitý a prakticky se nevyužíval. V návrhu insolvenčního zákona je nyní uváděna hlavně reorganizace. To znamená, že věřitelé budou moci akceptovat za určitých podmínek záchranný program, který by měl podnik vyvést z krize a nastartovat jeho další zdravý vývoj. Způsobů reorganizace má být několik, přičemž větší váhu v rozhodování by měl dostat věřitelský výbor. Konkrétním řízením podniku by měl být pověřen příslušný konkurzní správce.

Upřesnění se má v novém zákoně dočkat i další možnost řešení konkurzu - prodej firmy. Kupující bude muset koupit celou firmu, tedy i se všemi závazky a pohledávkami.

Zatímco reorganizace se zřejmě omezí na větší podniky (buď podle počtu zaměstnanců, nebo podle firemního obratu), pro menší firmy bude mít význam nově zavedený institut oddlužení: Dlužník se dohodne s věřiteli na určité hranici splatnosti celého závazku, například 70 procent. Po jeho splacení se zbytek dluhu odepíše, takže zbytek částky se již nebude vymáhat. Oddlužení se má vedle malých firem týkat i fyzických osob, konkrétně spotřebitelských úvěrů. Proto tento systém podporují i banky.

SPRÁVCE VYBERE VĚŘITELSKÝ VÝBOR

Zatím není příliš jasné, jakým způsobem se sněmovna nakonec přesně vyrovná s celkovým postavením všech konkurzních hráčů - tedy s postavením dlužníka, soudce, správce konkurzní podstaty a věřitele a jejich vzájemnými vztahy. Novinkou v tomto směru je návrh ODS: Oproti současné úpravě nemají správce konkurzní podstaty vybírat soudci, ale věřitelský výbor. Jde mimo jiné o reakci na mediálně kritizovaná „mafiánská“ spolčení některých soudců se správci.

Boj se zřejmě strhne i o míru uspokojení takzvaných oddělených, respektive zajištěných věřitelů, kteří mají svou pohledávku zajištěnu například zástavou. Kvůli požadavku na téměř stoprocentní uspokojení neprošel poslanecký návrh, který se snažil tuto otázku řešit již v minulosti.

Obě předložené verze se nicméně shodují, že věřitelé, kteří uplatnili svůj nárok úmyslně a neoprávněně, budou postihováni peněžitým trestem. I hrozba vysoké pokuty (v případě vládního návrhu jde o dvojnásobek z nárokované částky, u opozičního návrhu dokonce o pětinásobek) by měla urychlit a zjednodušit celé řízení.

CO PŘINESE NOVÝ INSOLVENČNÍ ZÁKON