KDU-ČSL nejrazantněji likviduje rozpočtové schodky
Lidovecký volební program je ve veřejnosti diskutován podstatně méně než program ODS. Přesto nelze přehlédnout, že i KDU-ČSL je připravena v hospodářské oblasti k poměrně razantním reformám.
Představy lidovců o daňovém systému nejsou od rovné daně vůbec daleko, a v případě daní z příjmu se podobají slovenskému vzoru dokonce o dost více než plány ODS. Navrhuje se zde jednotná dvacetiprocentní sazba daně pro všechny příjmy až do 750 tisíc korun ročně. Daňový základ nad tuto částku by měl být daněn 25 procenty. To je zřejmě úlitba levicovému křídlu ve straně a předseda Kalousek by nejspíše nic nenamítal, kdyby tam tato „milionářská dávka“ nebyla.
Progresivita daňového systému je zaručena vysokými odečitatelnými položkami. Základní položka by měla činit sto tisíc korun. To znamená, že z příjmů, z nichž po odečtení sociálního a zdravotního pojištění zbude méně než sto tisíc, korun by nikdo neplatil žádnou daň. Dalších třicet tisíc by mělo být možné odečíst na manželku a třicet tisíc na rodinu s dětmi. Systém by měl obsahovat i daňový bonus, který by se postupně zvyšoval ze sedmi tisíc v roce 2007 na deset tisíc v roce 2010 na každé dítě. Tyto částky by se odečítaly z již vypočtené výše daně. Lidovci proto nehovoří o rovné dani, ale o daňovém systému, kde se efektivní míra zdanění pohybuje od nuly do 25 procent.
Korporátní daň by se měla snížit na slovenskou devatenáctiprocentní úroveň. Jasně zaměřen na lidovecké voliče je záměr zrušit daň z nemovitostí u zemědělské půdy, lesů, zahrad, vinic a rybníků.
Miroslav Kalousek opakovaně odmítá sjednocení DPH a trvá na dvou sazbách. Základní sazba by měla poklesnout z 19 na 18 procent a snížená stoupnout z pěti na devět procent.
Dobrovolně, ale povinně
Také v případě představ penzijní reformy je blízko slovenská podoba, byť předseda ujišťuje, že tímto směrem jsou zaměřeny úvahy KDU-ČSL již od roku 1997. Je zde i shoda s ODS v myšlence snížení sazby sociálního pojištění z 28 na 20 procent.
Na rozdíl od ODS je však ponecháno na rozhodnutí samotného občana, zda vystoupí ze stoprocentně státního systému penzí. Tento systém bývá nazýván opt-out. Lidovci s ním prošli i testem v Bezděkově komisi k důchodové reformě a hodlají ho razantně prosazovat. Ten, kdo se rozhodne vystoupit částečně ze státního systému průběžných penzí, získá osm procent svého příjmu, které však musí použít jako vklad do kapitálového penzijního pojištění. Tyto peníze nebudou daněny a jsou plně majetkem občana. Pouze je v tomto případě omezeno dispoziční právo a čerpání umožněno až po odchodu do penze. Z průběžného systému pak bude takový člověk dostávat nižší penzi, která však má garantovat, že se neocitne pod hranicí chudoby.
Kdo více důvěřuje státu, může se spolehnout na penzi z průběžného systému. Ta bude sice o něco vyšší, nicméně Kalousek otevřeně přiznává, že to nebude dnešních čtyřicet procent průměrné mzdy.
Ruka státu
Ve zdravotnictví jsou lidovci zřetelně opatrnější a hodně spoléhají na zásahy státní administrativy. Navrhují zavést známé regulační poplatky za návštěvu u lékaře, za výdej léku na recept a hospitalizační poplatek. Od placení by měly být osvobozeny osoby sociálně potřebné.
Financování vlastní zdravotnické péče by mělo mít dva pilíře - první plně solidární by měl být financován z veřejného zdravotního pojištění a z ostatních veřejných zdrojů, druhý individuální by byl postaven na nepovinném připojištění. Prostředky z nepovinného pojištění by potom mohla čerpat i zařízení, která nemají smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
Největších úspor však lidovci chtějí dosáhnout optimalizací sítě zdravotnických zařízení. Konkrétní postup optimalizace však neuvádějí. Ušetřit by se měly až čtyři miliardy korun ročně. Jednu miliardu by měla přinést spoluúčast pacientů při hospitalizaci, kde se počítá s platbou 50 až sto korun denně. Kolem tří miliard by měla činit úspora za léky, které má být dosaženo administrativními opatřeními, jako například zařazením nového léku mezi hrazené jen tehdy, že prokazatelným způsobem zlepšuje léčbu nebo je levnější. Mají být rovněž zavedeny sankce za podporu prodeje uplácením nebo poskytováním jakéhokoli hmotného prospěchu lékařům, kteří léky předepisují. Sankce se nemají vztahovat pouze na podporu odborných seminářů schválených ministerstvem.
Úřední průvan
Lidovci také nabízejí další úsporná opatření ve veřejných financích. Nejzajímavějším je návrh na každoroční snižování stavu veřejných zaměstnanců o pět procent. Předseda Kalousek to zdůvodňuje především nutností napravit chyby, které se staly při reformě veřejné správy, kterou lidovci podporovali. Počet úředníků v krajích masivně vzrostl, ale v centrálních orgánech, kde se silně omezila agenda nedošlo ke snižování stavů.
Snižovat se mají také dotace podnikům a finančním institucím z deseti procent HDP na osm procent.
Lidovci rovněž navrhují privatizaci ČEZ, kde by každoročně měla být na kapitálových trzích prodána čtvrtina státního podílu.
Celkově má dojít k razantnímu snížení deficitů veřejných rozpočtů. Na konci volebního období v roce 2010 by měl stát hospodařit s přebytkem půl procenta HDP. Je to zřetelně ambicióznější cíl, než si kladou občanští demokraté, o ČSSD nemluvě.
