Exploze levných letenek v Evropě boří hranice ...
Exploze levných letenek v Evropě boří hranice a vytváří novou kategorii lidí dojíždějících do zaměstnání
Když v roce 2002 kamarádi oznámili Kurtu Wilsonovi, že pro něho pořádají rozloučení se svobodou v litevském Vilniusu, nijak zvlášť tím tento britský podnikatel nadšen nebyl. Co by kromě levného piva mohlo to chmurné město bývalého sovětského bloku nabídnout? Ukázalo se, že toho je hodně. Wilson, jemuž je nyní 32 let, si Vilnius s jeho přátelskými obyvateli a krásným středověkým starým městem natolik zamiloval, že tam má v současnosti druhý domov.
Brit dojíždějící do Litvy? Před několika lety by taková představa byla nemyslitelná. Dnes, díky zpáteční letence společnosti Ryanair nebo jejího místního konkurenta Air Baltic za pouhých sto dolarů, cestuje Wilson i s manželkou mezi Londýnem a Vilniusem nejméně jednou za měsíc. Tento manželský pár vlastní ve Vilniusu dva byty. A Wilson, jehož ohromila levná a kvalifikovaná pracovní síla, tam otevřel kancelář Advansysu, své softwarové vývojové společnosti sídlící v Readingu. „Když jsem sem přijel poprvé, moji přátelé si mysleli, že jsem se zbláznil,“ vzpomíná. „Nízkonákladové aerolinie otevírají místa, která bývala za hranicemi oblastí, jež většina lidí považovala za pohodlné.“
Společnostem Ryanair, easyJet a téměř čtyřiceti dalším nízkonákladovým aeroliniím po celé Evropě se daří to, čeho nedosáhli politikové rozšiřující se Evropské unie. Teprve když se prosadily levné aerolinie, začaly miliony Evropanů hromadně překračovat hranice za účelem podnikání a zábavy. Loni společnosti zaznamenaly na vnitroevropských linkách přes 420 milionů pasažérů, což je zhruba čtyřicetiprocentní nárůst ve srovnání s obdobím před pěti lety. Během této doby hrály významnou úlohu při překonávání kulturních bariér, oživování místních ekonomik a otevírání nových obchodních příležitostí. „Byrokraté v Bruselu tlachají o evropské jednotě už strašně dlouho,“ uvádí Michael O'Leary, generální ředitel společnosti Ryanair se sídlem v Dublinu. „Přední místo při jejím dosahování však patří nízkonákladovým aeroliniím.“
Létání tryskovými letadly po Evropě bývalo přepychem. Dnes je možné letět z jednoho konce regionu na druhý a zpět za pouhých třicet dolarů – což je méně než cesta taxíkem na místní letiště. Britové létají do Budapešti kvůli levným výplním kořenových kanálků zubů a do Prahy kvůli laciným plastickým operacím. Irští spekulanti s nemovitostmi létají do Estonska za mimořádně výhodnými obchody. Lotyšští stavební dělníci spěchají do Dublinu, aby využili stavebního boomu ve městě, kdežto lékaři a ošetřovatelky z Polska létají do Británie, kde je nedostatek nemocničního personálu. „Byl jsem na místech, o kterých jsem nikdy neslyšel, a to jen proto, že je to tak levné,“ přiznává Dave Marsden, osmatřicetiletý expediční manažer v jedné manchesterské tiskárně, který nedávno strávil víkend ve španělském Santiagu de Compostela.
Exploze nízkonákladových letů vytvořila novou skupinu Evropanů dojíždějících do zaměstnání. Herman Bynke, čtyřiatřicetiletý Švéd, který řídí londýnskou společnost Hela vyrábějící ergonomické příslušenství k počítačům, snášel šest let stres a vysoké životní náklady v Londýně. Když však společnost Ryanair začala nabízet přímé lety z Londýna do Göteborgu, Bynke si řekl, že je čas přestěhovat se zpátky domů. V současnosti absolvuje dvakrát týdně tříhodinovou cestu z domova ve Švédsku do své londýnské kanceláře a zpět za 85 dolarů nebo ještě méně. „Můžu trávit víc času s rodinou, šetřit peníze a mít kvalitnější život,“ prohlašuje.
Tento trend započal v roce 1997, když Brusel dereguloval civilní letectví, čímž umožnil, aby se do letecké dopravy pustily diskontní společnosti. Jednou z prvních byl Ryanair. Tento irský letecký dopravce zahájil pravidelné lety z Británie na evropský kontinent v roce 1997a ceny udržoval na nízké úrovni, protože létal na menší, méně frekventovaná letiště, což byl model, jemuž v USA razila cestu společnost Southwest Airlines.
Dnes je Ryanair přední evropskou diskontní společností, která létá na 334 trasách do 23 zemí. Švýcarská bankovní skupina UBS odhaduje, že společnost je na cestě k tomu, aby v letošním roce zaznamenala šestiprocentní nárůst zisku před zdaněním na 409 milionů dolarů při tržbách 2,1 miliardy dolarů. O'Learyho flotila, kterou tvoří 105 strojů Boeing 737, přepraví letos přibližně 42 milionů pasažérů, tedy více než společnost British Airways. BA, Air France, Lufthansa a další letečtí přepravci se brání tím, že snižují ceny svých letenek. Cenové války by mohly připravit pole pro zeštíhlení celého tohoto odvětví v Evropě, ale prozatím to velmi prospívá spotřebitelům. Například ve Švédsku poklesla průměrná cena mezinárodní letenky ze 160 dolarů v roce 2001 na loňských 110 dolarů.
Na Slovensko, do Slovinska.
Výsledný nárůst cestování po Evropě vede k tomu, že kdysi ospalá hnízda začínají kypět životem. Bratislavské letiště bývalo chmurným, opuštěným místem. To však platilo předtím, než z něho před čtyřmi lety udělaly své centrum nové slovenské aerolinie SkyEurope. Tamní provoz vzrostl od roku 2002 více než čtyřnásobně z 300 tisíc pasažérů ročně na více než 1,3 milionu, protože společnosti easyJet a Ryanair si vzaly ze SkyEurope příklad a Bratislavu zařadily mezi své trasy. Vzhledem k tomu, že terminál je „zcela obsazený“, jak uvádí jedna mluvčí, úřady připravují renovaci letiště.
Aby se postarali o novou kategorii lidí, kteří v Evropě dojíždějí do zaměstnání, chytří podnikatelé zakládají společnosti, jež nabízejí všechny možné služby. Šestapadesátiletá Britka Frances Sargentová objevila Slovinsko, když tam byla před deseti lety na dovolené. Teď se svou rodinou tráví víkendy ve svém druhém domově v Julských Alpách a vede společnost Slovenian Properties, která pomáhá slovinským realitním agentům nabízet jejich nemovitosti anglicky hovořícím kupcům. Od té doby, co se před dvěma lety začalo do Slovinska levně létat, ceny nemovitostí v oblastech, jako je město Bled ležící na břehu stejnojmenného jezera, vzrostly o třicet procent. Hodnota vlastní nemovitosti Sargentové se od chvíle, kdy ji před osmnácti měsíci zakoupila, zvýšila dvakrát. „Uvědomila jsem si, že Slovinci nebyli připraveni na zájem britských kupců,“ poznamenává.
Díky nízkým cenám letenek se Britové hrnou k zubním lékařům do Budapešti. Firma Hungarian Dental Travel, která před rokem vznikla v Londýně, vybudovala čilý obchod založený na posílání turistů k maďarským anglicky hovořícím dentistům. „Průměrná cena implantátu v Británii je 3500 dolarů, ale v Maďarsku je možné si ho nechat udělat za tisíc dolarů,“ prohlašuje podnikový ředitel Christopher Hall.
Britští spotřebitelé nelétají jen do Maďarska kvůli svým zubům – míří i do České republiky kvůli ostatním částem svého těla. Osmadvacetiletá Tamara Ždiňáková řídí webovou stránku Beauty in Prague, která posílá anglicky hovořící pacienty k plastickým chirurgům v České republice, u nichž jsou ceny jen zlomkem cen na Západě. Britský stavitel Tony Barham a jeho žena Maureen, oba pětapadesátiletí, letěli společností easyJet do Prahy na sedmnáctidenní dovolenou, a aby Maureen podstoupila face-lift obličeje. Tony tvrdí, že by se společnosti easyJet mělo říkat „aerolinie plastické chirurgie“. Cena 3700 dolarů se rovná čtvrtině sumy, kterou by zaplatili za stejný výkon doma v Británii. Ždiňáková prohlašuje, že tento byznys by bez diskontních aerolinií neexistoval. „Prostě zcela mizí překážky,“ uvádí v souvislosti s cestováním levnými aeroliniemi. „Ještě nikdy nebyla Praha tak blízko.“
Podle toho, co se říká, budou nízkonákladové letecké společnosti Evropu dál zmenšovat. Levné cestování letadlem „změnilo můj život k lepšímu,“ tvrdí Peter Allegretti, čtyřiačtyřicetiletý italský hypnoterapeut, který pravidelně dojíždí ze svého domova v Barceloně do práce v Londýně. „Státní hranice mizejí.“ To už vypadá jako skutečná Evropská unie.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
