Prezident řeší otevírání oken, na finance ale zapomněl
Díky diskusím o nové národní knihovně se česká veřejnost dozvěděla minimálně jednu podstatnou věc. Prezident Václav Klaus se inspiroval u aktivistů - ekologů a svůj nesouhlasný názor s podobou chobotnice na Letné je připraven demonstrovat i vlastním tělem. „Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla,“ řekl. Jeho předchůdce Václav Havel zase vděčí architektonické soutěži za to, že mu otevřela oči a prohlédl některé nekalé praktiky na pražském magistrátu. Je přesvědčen, že nejprve měla být vypsána soutěž na budoucí podobu pražské Letné, kde má novostavba stát, teprve potom na návrh nového sídla knihovny. „Za tuto nešikovnost může samozřejmě magistrát se svým absolutně urbanistickým necitem, nesmyslným souhlasem s rakovinovým bujením tohoto města, se svou korupcí. Ale za to nemůže pan architekt Kaplický,“ řekl Havel ČTK. Z diskusí kolem nové knihovny by se mohlo zdát, že co Čech, to znalec architektury. Kromě odborníků se jich účastní také spisovatelé, umělci a desítky anonymních lidí, kteří své názory prezentují na internetových stránkách. S některými z nich, samozřejmě příznivými, se při prezentaci v Senátu chlubil minulý týden i sám architekt Jan Kaplický, pro jehož stavby inspirované přírodními tvary se vžilo anglické slovo blob. Názorové přestřelky se týkají mnoha otázek. Zda má být nová knihovna umístěna na Letné či by byla vhodnější jiná městská část, zda je či není stavba příliš mohutná a neohrozí panorama historické části Prahy nebo zda je dostatečně pokorná ke svému okolí. Samostatnou kapitolou debat jsou potom výhrady vůči průběhu architektonické soutěže. Prezident Václav Klus sice přiznává, že není takový znalec díla pana Kaplického, aby ho mohl hodnotit, vzápětí ale dodává, co prý naznačují někteří znalci, totiž že pan Kaplický toho zas až tolik nepostavil a že toho bylo víc v knížkách a na výstavách. Václav Klaus si všímá i detailů projektu a poukazuje například na to, že v nové knihovně nebude možné otevírat okna, že se tam bude muset permanentně svítit a zabývá se i otázkou, co na to všechno řeknou ochránci životního prostředí. S podivem je, že ekonom Klaus si jen okrajově všímá ekonomických problémů spojených s výstavbou knihovny. O tom, že novou budovu potřebujeme, zcela jistě nepochybuje nikdo, kdo v Klementinu vyhledával některý ze svazků. Ví, že každá návštěva obnáší zdlouhavou proceduru prohlížení zežloutlých papírových identifikačních lístků a následné několikahodinové pátrání zaměstnanců knihovny po požadovaných dílech. Novější knihy navíc nelze kvůli nedostatku prostoru vyskladnit vůbec. Vedení Národní knihovny hovoří o nutnosti postavit „nové Klementinum“ od roku 2004. Ředitel knihovny Vlastimil Ježek tehdy prohlásil, že na novostavbu by měly stačit dvě miliardy korun. Když získal souhlasná stanoviska parlamentních výborů, parlamentu a podporu pražského magistrátu, spustil mezinárodní architektonickou soutěž, ve které uspěl Jan Kaplický, český architekt žijící v Londýně. V názorových přestřelkách, které se rozjely ihned po jejím skončení, zapadlo to nejpodstatnější, a to, z čeho chobotnici, jejíž pořízení dle dnešních odhadů už vyjde na 2,5 miliardy korun, zaplatíme. Kabinet Jiřího Paroubka těsně před loňskými volbami odsouhlasil, že stát dá na obnovu a rozvoj Národního muzea, Národní knihovny, Národního filmového archivu, Uměleckoprůmyslového muzea a Národního technického muzea do roku 2014 celkem 10,3 miliardy korun. Ze státního rozpočtu by zmíněné instituce měly postupně dostávat peníze od roku 2008. Nikde ale není řečeno, že budou určeny výhradně na letenský originál a že žádný z ředitelů institucí, které by vyšly na prázdno, si nedokáže alespoň nějaké prostředky vylobbovat. A již dnes se zdá, že by ani celková suma určená z rozpočtu na obnovu kulturních organizací na roky 2009 až 2010, kdy se má knihovna stavět, nestačila. Navíc už vůbec nikdo neřeší, z čeho se bude hradit provoz nové knihovny. Premiér Mirek Topolánek si prý na knihovnu v podání Kaplického zvyká, ale sám se ptá, jestli budeme mít dost prostředků, abychom ji postavili. Vlastimil Ježek v rozhovoru pro týdeník EURO poznamenává, že výstavba nové knihovny a rekonstrukce Klementina vyjde stejně draho jako pronájem dvou vojenských stíhaček. Ježek ale pozapomněl, že pronájem letadel je pouze nouzovým řešením. Na koupi jsme neměli. Jeho přirovnání sice bere za srdce, ale nic neřeší. Pokud Topolánkův kabinet nezačne podobně jako dosluhující Paroubkova vláda štědře rozdávat miliardy, na Letné se s největší pravděpodobností přikurtovaného Václava Klause nedočkáme.
