KATASTR NEMOVITOSTÍPomalý chod pražského katastru - chronická bolest českého realitního trhu - se v letošním roce nijak neurychlil. Naopak dobrou zprávu pro veřejnost a podnikovou sféru představuje zavedení elektronické značky a rozšíření míst, kde lze požádat o výpis z katastru.
KATASTR NEMOVITOSTÍ Pomalý chod pražského katastru - chronická bolest českého realitního trhu - se v letošním roce nijak neurychlil. Naopak dobrou zprávu pro veřejnost a podnikovou sféru představuje zavedení elektronické značky a rozšíření míst, kde lze požádat o výpis z katastru.
Evidence majetkových a jiných práv a povinností, spjatých s konkrétní nemovitostí, patří k hlavním úkolům Českého úřadu zeměměřického a katastrálního(ČÚZK). Jeho katastrální úřady dnes spravují záznamy o přibližně 3,6 milionu budov a 21,6 milionu parcel v majetku takřka šesti milionů různých vlastníků. „Ročně vydáme kolem dvou milionů výpisů,“ říká předseda úřadu Karel Večeře.
S výpisy ovšem katastry zásadní problémy nemají, naopak právě nyní se jejich vydávání v mnoha ohledech zjednodušuje a urychluje. Podstatně horší je to s tvorbou podkladů, tedy záznamů o změnách vlastnických a jiných práv. Přesněji řečeno - jde o Prahu, kde katastr funguje velmi pomalu. „Mimo hlavní město se vklady i zápisy daří provádět ve lhůtě do jednoho měsíce. V Praze je to ovšem něco mezi čtyřmi až pěti měsíci,“ konstatuje předseda ČÚZK.
NADĚJNÁ A POMALÁ ELEKTRONIZACE
Při předkládání žádosti o hypoteční úvěr musí žadatel získat výpis a snímek z katastrální mapy. Na první pohled snadná věc, kterou lze na kterémkoli katastru vyřídit na počkání pro všechny evidované nemovitosti. To se ovšem týká pouze výpisů z listů vlastnictví, s mapami je to horší. Ty totiž zatím v převážné většině nemají elektronickou podobu. „Digitální katastrální mapy máme zatím jen pro třetinu území republiky,“ vysvětluje předseda ČÚZK.
Převod papírových map do elektronické podoby přitom pokračuje velmi pomalu. „Počítali jsme s tempem deset procent ročně, ale ve skutečnosti jsou to procenta dvě. Každoročně nám v rozpočtu schází dvě stě milionů korun právě pro tyto účely,“ vysvětluje pozadí hlemýždí rychlosti digitalizace katastrálních map Karel Večeře. V praxi to znamená buď snímek posílat poštou, nebo osobní návštěvu na katastru, který nemovitost eviduje. Jistou útěchou v tomto směru může být skutečnost, že se potřeba snímků map od příštího roku výrazně omezí. Začne totiž platit nový stavební zákon, který stavebním úřadům ukládá nepožadovat po účastnících stavebních a územních řízení dokumenty, které mají samy k dispozici. Katastrální mapy k nim patří, takže stavebníkům - ale nikoli třeba zájemcům o hypotéku - se uleví.
Naopak pro všechny „zákazníky“ pozemkových katastrů by měla být užitečná jiná novinka. Od července tohoto roku totiž lze přes internet získat výpis s elektronickou značkou - jde o obdobu podpisových certifikátů. I toto nepochybné zjednodušení komunikace s katastrem má ale svůj stín, a to na straně potenciálních příjemců takových dokumentů. „Zatím na to nejsme připraveni, do budoucna ale s těmito elektronickými dokumenty počítáme,“ říká Jan Sadil, ředitel Hypoteční banky.
S podobným zpožděním lze počítat i jinde, což ostatně platí i pro další změnu. O výpis z katastru dnes už můžete žádat také na řadě obecních úřadů a u notářů, v příštím roce by to mělo být možné také na poště a u Hospodářské komory. Právě tyto instituce budou schopny dát výpisu s elektronickou značkou běžnou podobu, tedy vytisknout jej na papír.
„Jsme na začátku, takových výpisů poskytujeme zatím tak tisíc měsíčně, tedy zlomek jejich celkového počtu. Doufám, že časem bude tato služba využívána podstatně více,“ říká Karel Večeře.
STARÝ ZNÁMÝ SONG Praha - dlouho nic - regiony. Taková je podle odborníků podoba českého realitního trhu. Stavební aktivita mimo hlavní město sice právě nyní ožívá, nicméně je to stále metropole, kde se nejvíce staví i privatizuje. A tedy nejvíce obchoduje. Přitom pro všechny obchodní transakce s nemovitostmi je zcela zásadní věcí rychlost zápisů vkladů a záznamů do katastru. Současná pětiměsíční lhůta je z tohoto hlediska neúnosná. Například záznam o změně vlastnických vztahů zajímá banky, bez zápisu o zániku zástavního práva zase nelze nic prodat a podobně.
Dlouhé termíny zápisů v pražském katastru jsou kritizovány už léta. V roce 2002 byl jeho ředitel odvolán a novému vedení se nějakou dobu dokonce dařilo lhůty zkracovat. Už loni se ale začaly zase prodlužovat. Předseda ČÚZK má vysvětlení: objem práce rapidně roste, finanční zdroje naopak stagnují. Jinak řečeno: nejsou peníze a tudíž ani lidé. „V prvním pololetí se počet návrhů na vklad práv meziročně zvýšil o 15 procent, podání k záznamu dokonce o 18 procent,“ říká Večeře a dodává, že tato tempa růstu jsou pro poslední roky pravidlem.
Položka určená na mzdy se ovšem v rozpočtu ČÚZK víceméně nezměnila. Proto mají pracovníci katastru i v rámci státního sektoru podprůměrné platy - k tomu ovšem znalosti a zkušenosti, které se na trhu práce cení. „V Praze je to s fluktuací nejhorší. Loni opět několik zaškolených právníků odešlo, a to jak do státních institucí, tak realitního sektoru,“ konstatuje předseda katastrálního úřadu. Nicméně rozpočet na rok 2007 s mírným nárůstem mzdových fondů počítá, situace by se tak mohla zlepšit.
NEJISTÉ SEZONY
K nějaké zásadní změně ve fungování ČÚZK ovšem zřejmě nedojde. Už několik let se přijetí nového katastrálního zákona odsouvá. Dříve s poukazem na nutnost předchozí novelizace občanského zákoníku a stavebního řádu (ten začne platit od 1. ledna příštího roku), dnes z jiných důvodů. „Po volbách zatím nebylo možné o těchto věcech jednat. Je pochopitelné, že toto téma může přijít na řadu až po vyřešení závažnějších věcí,“ vysvětluje Večeře.
Novela má přitom mimo jiného přinést i zvýšení poplatků za služby katastru - za vklad se totiž už od roku 1994 platí 500 korun, záznamy jsou dokonce zdarma. I mírné úpravy těchto sazeb, respektive zpoplatnění některých úkonů, by přineslo stamiliony korun, které dnes v rozpočtu ČÚZK chybějí. Stížnosti na pražský katastr tak pravděpodobně i v budoucnu zůstanou evergreenem realitní komunity i veřejnosti.
V rámci Unie není ovšem Praha nijak zvláště výjimečná. Průzkum Světové banky z loňského roku ukázal, že třeba v Německu a Francii a také v Polsku a Slovinsku, se vklady vyřizují ještě pomaleji. Naproti tomu na severu evropského kontinentu včetně Litvy se změny vlastnických práv evidují do týdne. Předseda Večeře je přese všechno mírný optimista: „Nedávno jsme získali pět milionů korun, které jsme použili na urychlení některých prací. V Praze chceme do konce roku zkrátit lhůty na provedení vkladů na tři měsíce.“
