Sestavování státního rozpočtu si každý rok žádá slušnou dávku kreativity, aby se vyhovělo požadavkům na utrácení, a přitom to vypadalo jako zodpovědné hospodaření. Letos ale musela Alena Schillerová smeknout kouzelnický cylindr a vytáhnout pár vypasených králíků.
Tím nejvykrmenějším králíkem je nepochybně novela daňového řádu, jejímž smyslem je podle vlády ulehčit podnikatelům. Ve skutečnosti je pravý opak tristní pravdou. Podle Zprávy ke státnímu rozpočtu 2020 tato novela hodí do erární kasy o 16,2 miliardy více díky posunu splatnosti vratek DPH o 15 dní. Jednoduše řečeno, finanční úřady budou příští rok přeplatky DPH, které by měly podle stávající právní úpravy být vyplaceny v posledních dvou týdnech roku 2020, odesílat až v prvních dvou týdnech ledna 2021. Vláda tedy pomáhá podnikatelům tak, že si od nich bez jejich souhlasu půjčí bezúročně 16 miliard, přičemž další vratky budou pochopitelně také o dva týdny posunuty.
Je to samozřejmě pouze jednorázový dodatečný příjem a v dalších letech by se neměl opakovat, pokud samozřejmě vláda nehodlá takto svérázně pomáhat podnikatelům i nadále a lhůty na výplatu vratek opět neprodlouží.
Měla vláda sestavit rozpočet s nižším deficitem?
Další pozoruhodností, jíž se vláda doposud nepochlubila, je fakt, že po letošním vysátí 18 miliard korun z privatizačního fondu, počítá s dalšími šestnácti a půl miliardami na příští rok, které se objeví v kapitole Všeobecná pokladní správa.
Citelné přilepšení rozpočtovým příjmům pak představuje prodej emisních povolenek, které vytrvale zdražují a jejichž výnos je na letošek rozpočtován ve výši 7,4 miliardy a v příštím roce dokonce už 17,3 miliardy. V reálu jde o dodatečné zdanění firem a domácností, které vyšší ceny povolenek musejí zaplatit v cenách energií.
Čáry máry, 113 miliard
Vláda počítá s růstem výnosů i dalších daní. Především těch vybíraných z mezd. V případě daně z příjmů je to sice jen devět miliard navíc, ale sociální pojištění má vynést navíc dalších 33 miliard. To předpokládá udržení vysokého růstu mezd i v příštím roce. V případě daní z hříchu, tedy z tabáku a alkoholu, to pak hodí také slušných téměř deset miliard. Celkově příjmy rozpočtu mají být vyšší o těžko uvěřitelných 113 miliard.
Celková souhrnná daňová kvóta proto stejně jako v předchozích šesti letech roste a dosahuje už 35,9 procenta. Ještě v roce 2015 byla na úrovni 32,6 procenta. V dnešních cenách si tak stát vezme od občanů příští rok o nějakých 170 miliard více, než by si bral při daňovém zatížení odpovídajícím stavu před čtyřmi lety.
Ani to nestačí, a nebýt jednorázových a neopakovatelných příjmů, nečinil by plánovaný deficit celkem slušných čtyřicet miliard, ale dost neslušných sedmdesát miliard. Je zcela zjevné, že nasazené tempo růstu výdajů se už utrhlo ze řetězu a bez dodatečných příjmů začíná ohrožovat fiskální rovnováhu. Jak bude vláda řešit rok 2021, kdy jí těch 33 miliard bude chybět, není jasné. Ve volebním roce ale na nějaké šetření můžeme zapomenout.
Maléru naproti. Výdaje státu požírají vše, co přinesla konjunktura
Ono se jí moc nedaří ani u daleko menších položek pro příští rok. Z ohlašovaných desetiprocentních úspor užších běžných výdajů organizačních složek státu bez zahrnutí platů je naopak nárůst o 5,8 procenta, což je i při započtení inflace vyšší tempo, než s jakým se počítá pro růst celé ekonomiky.
A s platy to je podobné. Slavné propouštění ve státní správě sice vypadá bombasticky, ale úspora je mizivá. Krácení počtu míst a mzdových prostředků se mělo podle usnesení vlády z června tohoto roku dotknout 5718 lidí, což mělo rozpočtu přinést 1,28 miliardy. Místo toho bylo škrtnuto 3570 míst a úspora činí 1,19 miliardy.
To je finančně skoro splnění plánu, ale ve srovnání s celkovými výdaji na státní mzdy vyloženě směšné - dosahuje to zhruba půl procenta celkových mzdových výdajů na zaměstnance organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Ty dál masivně rostou o téměř patnáct miliard korun na necelých 225 miliard.
Počet státních zaměstnanců jinde než na proškrtaných pracovištích dosahuje něco přes pět tisíc lidí, takže stavy dál rostou. A ne málo. O hloubce úsporných opatření svědčí příklad ministerstva financí, kde ze sedmi stovek uspořených míst jde o tři stovky dlouhodobě neobsazených míst na celní správě a úsporu platu ministryně, který se přesouvá do kapitoly Úřadu vlády, protože Schillerová povýšila na místopředsedkyni vlády.
Víc, víc, víc
Navýšení objemu mezd jde z velké části na vrub slibovanému přidávání učitelům. Oněch více než devět miliard korun asi nikdo nebude moc rozporovat, ovšem to, co se se státními platy stalo za poslední tři roky, je neospravedlnitelné a zcela mimo možnosti české ekonomiky.
Přečtěte si:
Největší výdajovou položkou jsou jako vždy penze, s nimiž vysoká zaměstnanost a extrémní růst mezd v posledních letech dělá divy. I příští rok přes vysokou a rámec zákona přesahující valorizaci a růst výdajů na penze o 37,1 miliardy korun má být důchodový účet v přebytku 8,8 miliardy. Průměrný důchod by pak měl činit 14 326 korun.
Naopak na neinvestičních dotacích nestátním neziskovým organizacím se příští rok bude šetřit. Ale jako s ostatním šetřením je to jen symbolické a tyto výdaje klesnou z 16,7 miliardy na rovných 16 miliard. V roce 2015 činily tyto dotace jen deset miliard korun. Rozpočet ale počítá i s investicemi, především do sportovních zařízení, které dosáhnou slušných 2,4 miliardy.
S celkovými investičními výdaji vlády to však není velká sláva, byť situace se rok od roku zlepšuje. Stále ovšem na vrub evropských dotací. Těch přibude oproti letošku 15,6 miliardy. Kapitálové výdaje z českých zdrojů rostou meziročně o 8,8 miliardy korun, což je tak zhruba šedesát procent z navýšení platů státních zaměstnanců.
Největším konzumentem státních peněz je pochopitelně ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož útraty narostou téměř o 55 miliard. A nemohou za to zdaleka jen penze. O necelé dvě miliardy navíc jde na často propírané sociální služby a v době, kdy je Česko prakticky bez nezaměstnaných, se pozoruhodně navyšují výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti - o 1,2 miliardy.
Až dojdou králíci
Celkově je rozpočet dost našponovaný. Začínají se projevovat důsledky rozdávačné politiky z minulých let. Především ve výdajích na platy zaměstnanců státu, kde masivní navýšení počtu míst a obří růsty tarifů znamenají velkou zátěž do budoucna, kdy i malé procentní zvednutí platů dělá spoustu miliard, a když k tomu přibude potřeba řešit nějakou prioritu, jakou jsou dnes učitelé, rostou náklady na provoz státu dramaticky.
Z toho, že vláda pro úhradu pravidelných a trvalých výdajů začala využívat jednorázové zdroje, jako jsou posunutí výplaty vratek DPH nebo peníze z minulých let soustředěné na zvláštních účtech ministerstva financí, je zřejmé, že odhady výnosů daní jsou na hraně. Úspory vykázané ve výši jedné a půl miliardy jsou směšné.
Doba přebytků generovaná rozpouštěním rezerv a mimořádným růstem daňových příjmů z prudce rostoucích mezd končí. Jestliže letos je dodržení čtyřicetimiliardového deficitu na vážkách, tak zopakovat to v příštím roce bude takový malý zázrak. A v dalších letech, až klobouku dojdou králíci, deficity porostou.
Čtěte také:
Maláčová částečně uspěla. Ministerstvo práce dostane z rozpočtu o 5,9 miliardy korun více
Metnar vyjednal navýšení rozpočtu obrany na 75,5 miliardy korun
Zeman je připraven podpořit rozpočet. Nelíbí se mu ale výdaje na obnovitelné zdroje a počet úředníků
