Neziskovému sektoru u nás bezkonkurenčně vládnou fotbalisté, ale pozapomenuté dotační miliardy putují i do mnoha dalších kapes
Ve všech západních společnostech nabývají na významu. Neziskové organizace jsou větší, viditelnější, hlasitější a také nasávají čím dál víc pracovní síly a zdrojů.
Často prostřednictvím státních rozpočtů. Platí to i pro Česko, kde se dotace neziskovkám za posledních deset let téměř zdvojnásobily. V roce 2006 to bylo pět a půl miliardy korun, v roce 2015, za nějž jsou naposledy k dispozici kompletní data, to bylo už 9,7 miliardy a na letošní rok je v rozpočtu ještě o čtyři miliardy více. Vyplývá to z Rozboru financování nestátních neziskových organizací, který si vždy na přelomu roku nechává zpracovávat vláda.
Pokud budou i rozpočty samospráv držet trend, přiblíží se v letošním roce objem dotací dvaceti miliardám korun. Nezdá se to v rozměru veřejných financí nijak ohromující. Ale je to skoro desetina příjmů, o nichž může vláda sama rozhodovat.
Zbytek jsou totiž mandatorní výdaje.
A to je už docela slušné číslo a směrování dotační politiky výrazně vypovídá o prioritách vlády a o tom, jak skutečně ministři hospodaří.
Vykopané miliony
Důvod k úsměvu budou mít především fotbalisté a další sportovci. Rozpočet ministerstva školství, tělovýchovy a sportu opět posílí, a to o solidních 1,7 miliardy na sportovní dotace. Dlouhodobě nejvíce podporovaným odvětvím je však sociální politika a zaměstnanost, kam v roce 2015 směřovalo 36 procent dotací. Sportovcům muselo stačit „jen“ 26 procent.
Když se ale podíváme na tabulku dvaceti největších příjemců dotací ze státního rozpočtu, tak plná polovina z nich jsou sportovní organizace a na prvním místě trůní Fotbalová asociace ČR s hezkými 314 miliony. Celkem desítka největších sportovních čerpačů dokázala od státu získat 1,165 miliardy korun. Takové FC Slovácko vydobylo sedmdesát milionů, tedy o tři miliony více než dvacáté místo zaujímající Technologické centrum Akademie věd.
Nejúspěšnější privátní výzkumnou organizací je na desátém místě žebříčku obecně prospěšná společnost ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině, využití přírodních i umělých mokřadů. Ta v roce 2015 dostala osm dotací v celkové výši 98 milionů korun. Značně úspěšné v získávání státních dotací jsou i církevní organizace. Z velké části jde především o charitativní a sociální činnosti, ale i o vzdělání. Dařilo se hlavně biskupským gymnáziím v Brně a v Českých Budějovicích.
Z organizací, které většina veřejnosti považuje za ty pravé „nevládky“, je v čele českého dotačního pelotonu pouze Člověk v tísni. S 147 miliony drží pátou příčku na žebříčku dotovaných nestátních neziskových organizací, ačkoli má právě s tím označením „nevládní“ drobet problém. Ve výroční zprávě udává celkové výnosy necelých jeden a půl miliardy. V rozporu s vládními statistikami organizace uvádí, že z českého státního rozpočtu dostala pouze 133 milionů. Mimoto eviduje dalších 43 milionů z místních rozpočtů. Dále pak Člověk v tísni získal ze státních rozpočtů jiných zemí 454 milionů korun. Přímé dotace a granty EU činí 347 milionů a z operačních programů EU dalších padesát. Od OSN skoro dvě stě milionů. Fakticky tak žije z vládních peněz a peněz mezivládních organizací.
Člověk v tísni není jedinou nestátní neziskovou organizací (pro něž se používá pěkná česká zkratka NNO), kterou sponzorují kraje a jednotlivé obce. V roce 2015 šlo o 2,3 miliardy z rozpočtů krajů a hlavního města Prahy, 3,7 miliardy z rozpočtů obcí a 737 milionů ze státních fondů.
Praha velkorysá
Dotace krajských samospráv také mohutně rostou, hlavně od roku 2014. Ještě o rok dříve činily jen 1,52 miliardy, v roce 2015 už to bylo 2,3 miliardy. Zdaleka nejštědřejší je Praha. U nejbohatší části země to lze pochopit, nicméně s 838 miliony dotací dává neziskovkám víc než třetinu všech peněz rozdaných ve všech krajích. Navíc podle předběžných údajů se v roce 2016 dotace hlavního města více než zdvojnásobily a dosáhly 1,73 miliardy korun.
Obecně platí, že Čechy (vyjma Prahy) jsou poněkud lakomější. Kromě Prahy rozdal více než sto milionů jen Jihočeský kraj (146 milionů). To Morava je podstatně štědřejší. Tam si pod sto milionů rozdělili jen Zlínští. Dokonce i za chudý kraj považovaná Vysočina rozdala na dotacích skoro 136 milionů.
Tento stav je opět záležitostí několika posledních let. Ještě v roce 2009 poskytl Moravskoslezský kraj na dotacích neziskovkám jen 57 milionů, předloni šlo už o solidních 140 milionů.
I krajští radní zřejmě soudí, že ve zdravém těle zdravý duch. Tudíž zhruba 31 procent jejich dotací jde na sportovní aktivity. Na sociální programy posílali sociální demokraté v regionech jen 23,6 procenta dotací. Na kulturu a ochranu památek jako třetí nejvyšší položku pak připadlo sedmnáct procent.
Nejzavilejší sportovci ale nepochybně sedí v obecních zastupitelstvech. Z obecních dotací totiž tělovýchova a sport spolknou celých 44,4 procenta. Nejde přitom o malou částku, protože se počítá z celkového objemu 3,7 miliardy korun. Také obce jsou stále štědřejší. Ještě v roce 2009 to bylo o celou miliardu méně. Na sociální záležitosti, které jsou druhou největší dotovanou položkou, to ve srovnání se sportem není ani třetina.
Pozornost veřejnosti při rozdělování peněz poutá tradičně progresivistická agenda lidskoprávního ministra na Úřadu vlády, který dotuje různé bohulibé organizace.
Nejde o nějaké ohromující částky a fotbalisté by se jim asi zasmáli, ale pro skupinky aktivistů to představuje slušné peníze. Úřad vlády tak například rozdělil jedenácti feministickým organizacím pět milionů korun. Nejvíce, 806 tisíc, inkasovala na podporu rovnosti žen a mužů organizace Slovo 21, která se nicméně podle svých webových stránek věnuje především Romům. Těch se týká hlavně podpora komunitní práce a prevence sociálního vyloučení, na něž si třicítka neziskovek rozdělila také nijak ohromujících dvanáct milionů.
Možná přijede i Agáta
Jak celý mechanismus vlastně funguje?
Dopředu není moc jasné, kdo kolik dostane. Rozdělování dotací se řídí dotačními programy jednotlivých resortů, které vycházejí z tzv. Hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím, které jsou každoročně schvalovány usnesením vlády a jsou dohledatelné na webu mezi vládními dokumenty.
Běžný čtenář z nich mnoho nepochopí. V těch letošních například zjistí, že ministerstvo dopravy v rámci podpory sportu hodlá dotovat aktivity spojené se sportovním a rekreačním létáním a ministerstvo obrany zase v rámci podpory rovných příležitostí žen a mužů chystá program, který má vést k „seznamování veřejnosti se zásadami rovnoprávného postavení žen a mužů, organizaci besed, přednášek, seminářů, výstav, tematických a projektových dnů, výtvarných, herních a soutěžních aktivit na téma rovnosti žen a mužů v ozbrojených silách“. Zda se bude angažovat i dosti feminizovaná rodina ministra obrany, není týdeníku Euro známo, ale vojáci by si jistě rádi podebatovali o genderových otázkách třeba s Agátou Hanychovou.
I bez vtipkování je ovšem zřejmé, že objem dotací rozdělovaný neziskovému sektoru dosahuje výšek, které si zaslouží podrobnější veřejnou kontrolu.
Ta by měla začínat už od formulování dotačních priorit. A o konkrétních vypsaných programech i jejich výsledcích ať resorty samy pravidelně veřejnost informují.
Nejzavilejší sportovci nepochybně sedí v obecních zastupitelstvech.
Z obecních dotací totiž tělovýchova a sport spolknou celých 44,4 procenta.
Vývoj objemu dotací pro NNO
ze státního rozpočtu (v mil. Kč)
2006 5569
6600
6311
5701
5767
5741
6680
7011
9322
9765
10 450*
2017 13 700 *PŘEDBĚŽNÝ ÚDAJ, STÁTNÍ ROZPOČET 2017
ZDROJ: ROZBOR 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014,
DATABÁZE KAPITOL STÁTNÍHO ROZPOČTU, UPRAVENO
Objem dotací hlavního města Praha
(v mil. Kč)
2009 562 005
487 166
577 321
483 724
666 678
777 311
838 226
2016 1 738 000*
*ODHAD
ZDROJ: ROZBOR 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014,
DATABÁZE KAPITOL STÁTNÍHO ROZPOČTU, UPRAVENO
Příjemci dotací ze státního rozpočtu v roce 2015
Název NNO
Fotbalová asociace České republiky
Cesnet, zájmové sdružení právnických osob
Horská služba ČR, o. p. s.
Český atletický svaz
Člověk v tísni, o. p. s.
Slezská diakonie
Naděje
Český svaz ledního hokeje, z. s.
Diecézní charita Brno
ENKI, o. p. s.
Autoklub České republiky
Český tenisový svaz, o. s.
Český olympijský výbor
Česká unie sportu, z. s.
Česká obec sokolská
Armáda spásy v České republice, z. s.
FC Slovácko, z. s.
Česká basketbalová federace, z. s.
Biskupské gymnázium J. N. Neumanna a Církevní z. škola
Technologické centrum Akademie věd ČR
Součet dotací (v tis. Kč)
313 935
302 090
171 199
147 651
147 452
124 846
118 789
118 524
108 266
98 046
95 407
94 056
89 000
87 676
78 986
76 680
70 000
69 416
67 091
67 046
Podíl na celkovém objemu (v %)
3,2
3,1
1,8
1,5
1,5
1,3
1,2
1,2
1,1
1,0
1,0
1,0
0,9
0,9
0,8
0,8
0,7
0,7
0,7
0,7
ZDROJ: DATABÁZE KAPITOL STÁTNÍHO ROZPOČTU, UPRAVENO
Z organizací, které většina veřejnosti považuje za ty pravé „nevládky“, je v čele českého dotačního pelotonu pouze Člověk v tísni se 147 miliony.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
