Ministerstvo obrany tlačí na LOM Praha kvůli hospodaření. Samo ale činí kroky vyvolávající řadu zásadních otázek
V pozadí půtek o státní rozpočet na příští rok a hádek o to, kdo je větší hulvát, se už nějaký čas odehrává nepříliš viditelná bitva. Bitva, jejímž výsledkem může být prodej dvou strategických armádních firem. Největší řež se svádí o letecké opravny LOM Praha. Ministerstvo obrany tvrdí, že je firma téměř před krachem a je nutné ji restrukturalizovat. Zástupci LOM ale prohlašují pravý opak a obávají se toho, že cílem ataků je prodej státem vlastněné společnosti s velkým potenciálem v oblasti oprav a modernizací ruských vrtulníků.
Ať to stojí, co to stojí
Ministerstvo poslalo před prázdninami na LOM privátní auditorskou firmu, aby jak samo předesílá, korektně zhodnotilo ekonomický stav podniku. Jenže samo ministerstvo se při sjednávání kontraktu dopustilo několika přehmatů. Několikamilionový audit zadalo bez výběrového řízení a samo oslovilo pouze dvě firmy z takzvané velké auditorské čtyřky, Ernst & Young a KPMG, z nichž na práci v LOM vybralo druhou jmenovanou.
Na postupu zvláště zaráží skutečnost, že ve smlouvě o provedení práce není ani zmínka o tom, jaké výše může maximálně dosáhnout její cena. Naproti tomu jsou v ní velmi detailně rozepsány nároky na odměny auditora. Ministerstvo obrany navíc v tichosti zamíchalo s termíny plnění. „Jde o vážnou práci, co dál s LOM. Restrukturalizace je první krok. Pak musíme ovládnout cash flow, protože ta společnost se s ním dostala na velké dno a je potřeba tu zatáčku nějakým způsobem vybrat,“ obhajuje kroky ministerstva obrany jeho generální sekretář Jan Vylita.
LOM argumentuje, že je pod permanentním dohledem několikrát do roka. „Za poslední dva roky bylo orgány ministerstva obrany provedeno celkem 21 auditů, přičemž všechny potvrdily způsobilost podniku k prováděné činnosti. Do konce roku 2011 by mělo proběhnout ještě sedm auditů,“ konstatuje mluvčí LOM Martina Fišerová.
„Ale to si musíme říct, co je kontrola. Musíme se podívat, co takové kontroly dělají. Já jsem tam v zimě posílal kontrolu na veřejné zakázky, to nemá nic společného s hospodařením,“ pokračuje Vylita. Jenže veřejné zakázky jsou jedním z pilířů nové kontroly, kterou má zajistit KPMG.
Právě Jan Vylita, někdejší forenzní auditor společnosti PricewaterhouseCoopers, rozhodl, že do firmy pošle nezávislé auditory. „Bylo to urgentní. Zjišťujeme, zda firma přežije z krátkodobého hlediska, nebo ne. Má dost cashe? Nemá dost cashe. Musíme vypracovat novou strategii – společnost sice už jednu vypracovala, ale ta se nedala použít. Musíme konstatovat, kde jsou rezervy, a podívat se na některé transakce,“ vyjmenovává Vylita.
Pohled zástupců LOM je zcela jiný. „Provozní výsledek hospodaření v loňském roce přesáhl 30 milionů korun, hospodářský výsledek před zdaněním byl 4,214 milionu. V průběhu druhého pololetí letošního roku je podnik kapacitně plně vytížen a zakázkově pokryt. Za předpokladu naplnění obchodního plánu ukončíme letošní hospodaření s kladným výsledkem. Cash flow je sice napjaté, ale stabilizované, a státní podnik by se měl do konce roku 2011 profinancovat,“ tvrdí mluvčí Fišerová. Předpokládá, že by letošní zisk před zazděním měl činit asi šest milionů korun.
Pochybnosti o zakázce
Proč ministerstvo poslalo do LOM soukromé auditory, když letecké opravny podléhají zákonu o státní kontrole? Považuje snad generální sekretář Vylita orgány ministerstva nebo Nejvyšší kontrolní úřad za nekompetentní? Vylita tvrdí, že firma se nachází v tak katastrofické finanční situaci, že v časové tísni nebylo zbytí než narychlo vybrat auditora. Argument: výběrové řízení by se táhlo příliš dlouho. Jenže právě to znepokojuje mnoho pozorovatelů. „Soukromá auditorská firma může v zásadě provádět kontrolu tohoto subjektu, nicméně se jedná o poměrně nestandardní postup. V případě, že bylo použito jednací řízení bez uveřejnění, musel zadavatel splnit několik zákonných podmínek, aby takový způsob zadání zakázky vůbec mohl použít. Bohužel neznám podrobnosti zakázky, ale z hlediska jejího charakteru pochybuji, že všechny zákonné podmínky byly beze zbytku splněny. Podobné řízení se totiž používá jednak za situace, kdy v předchozím řízení s uveřejněním nebyly odevzdány žádné nabídky, nebo pouze nevhodné, a dále například za předpokladu, že jde o dodatečné dodávky dodavatele, s kterým již byla dříve uzavřena smlouva, a jedná se tak o rozšíření dodávky služeb,“ konstatuje vedoucí právní poradny Transparency International Vladan Brož. Problém přitom vidí v určení ceny nebo rozsahu prací. „Zadavatel je v podstatě rukojmím dodavatele, který si rozsah prací, a tudíž i cenu určuje sám, což je z hlediska hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky naprosto absurdní. S tím, že plnění zakázky je i přes hrozbu sankce časově odsouváno, se setkáváme poměrně často, a to především u zakázek, u nichž podáváme podněty na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ podotýká Brož. Na Brože dělá zakázka dojem, že se ze strany ministerstva jednalo o předem vybraného uchazeče.
Spor o zásoby
Na čí straně je tedy pravda? Pod přívalem argumentů, které padají z jedné i druhé strany, to není snadné určit. Vondrův generální sekretář Vylita totiž například odmítl podepsat loňskou účetní závěrku LOM. „V ní bylo 800 milionů zásob a třináct milionů na opravné položky, taková společnost zkrátka neexistuje. LOM závěrku, přestože nebyla schválená, podal. Je tam balík zásob, které jsou nadbytečné, oni argumentují, že se dají prodat, ale jsou i protiargumenty, a to je celkem zásadní,“ říká Vylita.
Přitom právě o zásoby, respektive jejich prodej nebo odpis, se vede největší boj. Zatímco Vylita tvrdí, že firma nakupuje zásoby zbytečně, protože nemá dostatečný počet zakázek, LOM prohlašuje pravý opak. Zásoby se podle firmy kvůli celosvětovému nedostatku dílů na ruské vrtulníky na trhu dají prodat dokonce až za stonásobek pořizovací ceny.
Firma navíc ministerstvo kritizuje za to, že jí jako zřizovatel přihrává minimum zakázek. Sama nyní podle informací týdeníku Euro jedná v Indii o miliardovém kontraktu na opravu třiceti vrtulníků. Společnost předpokládá, že letos prodá ze svých skladů sortiment za 90 milionů korun, čímž by se její hospodaření mělo dostat do černých čísel.
„Některým lidem se hrubě nelíbí, že jdeme po skutečnostech, ze kterých nebudou mít radost,“ namítá Vylita. Do konce roku by měl být audit hotov, KPMG si podle něj za své služby dosud vyúčtovala do konce září necelých 4,5 milionu korun.
Co se týče pochybností kolem ministerských kroků ohledně LOM Praha, resort se jejich čistotu snaží doložit rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se přidělením zakázky zabýval. „Dostali jsme zprávu, že úřad správní řízení koncem září zastavil a dále v něm nepokračuje,“ sdělil týdeníku Euro mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Jenže důvody k zastavení řízení rozhodně nelze prezentovat jako souhlas s učiněnými kroky ministerstva. „Právní řízení ve věci zakázky ministerstva obrany na business review LOM Praha bylo z procesních důvodů zastaveno, neboť navrhovatel nesložil předepsanou kauci,“ oznámil předseda úřadu Petr Rafaj.
Dluh? Dohodněte se
Za situace, jak ji prezentuje ministerstvo obrany, zaráží i další krok ministerstva. Jan Vylita totiž na LOM tlačí, aby se dohodla s dlužníkem – Mezinárodním vysokoškolským střediskem pro letecké sporty, které má dlouhodobě pronajatu halu na letišti v pražských Letňanech. LOM by se v takovém případě připravil o částku 15 milionů korun, plus penále, o kterou letecké středisko coby nájemce neplnícího povinnosti žaluje.
„Dlužník nechce odejít, už měl být dávno pryč. Ale smlouva uzavřená před lety je špatná. Pokud ho nejsme schopni vytlačit, pojďme s ním do dohody, do které by on šel. My jsme u něj udělali audit, účetnictví má v pořádku,“ vysvětluje návrh na dohodu Vylita. Jenže vedení společnosti se do smíru příliš nechce. Vždyť kdo by se coby ochránce kasy státní instituce vzdal takové sumy, když to navíc může zavánět problémy.
„Já nájemce neomlouvám, jen popisuji spor. Obrana je založena na podvodu a policie konstatovala, že to podvod není. Není z pohledu státních prostředků efektivnější ho po dohodě dostat pryč a využívat hangár? Ale hoši v tom mají problém, oni to několikrát zvorali,“ odkazuje Vylita na kroky předchozích vedení LOM.
„Další úkony soudu budou nyní směřovat ke zjištění výše bezdůvodného obohacení, které je Mezinárodní vysokoškolské středisko leteckých sportů povinno našemu podniku uhradit, k čemuž soud ustanoví znalce. Následující jednání by tak mělo proběhnout na podzim tohoto roku, kdy by již mohl být k dispozici příslušný posudek a zřejmě bude rovněž vydán kompletní rozsudek,“ vysvětluje mluvčí LOM Fišerová.
Tak jednoduché to ale nejspíš nebude, neboť soudní pře se táhne už několik let. „Na jednu stranu nás těší zájem o tento státní podnik a jeho jistě zajímavé aktivity a na druhou stranu musím říct, že už jsme byli několikrát cílem útoku nájemných novinářů, kterým je úplně jedno, co napíšou, jen když se jim dostane příslušné odměny,“ reaguje na otázky ohledně sporu s LOM Praha zakladatel centra Luboš Zahradník. „Pět let jsme Aerovku opravovali, a když jsme ji opravili, čemuž málokdo věřil, tak nás začali vyhazovat. To už také trvá pět let. Poslali na nás soudy, kriminální policii, státní policii, městskou policii, nájemné novináře, pokoušeli se nás zdiskreditovat na veřejnosti, začali na nás podávat trestní oznámení jen proto, aby nás dostali z areálu,“ tvrdí Zahradník. Opomíná však zmínit, že prostory, které měly sloužit čistě bohulibému účelu, generovaly zisk, protože byly pronajímány dalším firmám.
Honeywell, Penta a další
Ministerstvo se netají tím, že by letecké opravny LOM Praha mohly být za nějaký čas na prodej podobně jako část závodu VOP-26 ve Šternberku. Dozorčí rada přitom prodej Šternberka jednohlasně odsouhlasila. „Z historických důvodů nemohou zůstat oba podniky. Někdo postavil kvůli pandurům ve Šternberku halu, ale dělají se v Šenově (Nový Jičín). Není jiná možnost než Šternberk prodat. Budete křičet, že zase používám poradenské firmy, ale jediná čistá cesta podle mě je, a dozorčí rada to odsouhlasila, že se najme mezinárodní poradenská firma, která vyčlení části podniku, vyřeší zabalíčkování, ocenění, připravení teaserů, due diligence. Bude to standardní otevřené řízení, které vypíše sama společnost. Chceme to prodat i se závazkem zaměstnat lidi,“ říká Vylita. Podle informací týdeníku Euro se jeví nepravděpodobnější prodej společnosti Excalibur, která se šternberským podnikem kooperuje. „Vyjma Excalibru je tu i jiná nabídka, ale zájemce bych zatím nechtěl zveřejňovat,“ podotýká generální sekretář ministerstva obrany.
Prodej podle všeho nejspíš nemine ani LOM. Ostatně první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý už před časem při jednání v USA letecké opravny nabízel americkému Honeywellu. „Víme, že ta jednání proběhla, ale protože zástupci naší společnosti nebyli přizváni, nemůžeme tuto informaci potvrdit,“ uvedla k jednání v USA mluvčí Fišerová. LOM Praha prý oficiálně nemá informaci, že ministerstvo uvažuje o jeho privatizaci.
Firma je každopádně potenciálním zlatým vejcem. Už nějakou dobu se vyjednává mezi USA a Ruskem o tom, že by se LOM Praha mohl stát generálním opravárenským závodem pro ruské vrtulníky. „Ruská strana vystoupením zástupce Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci vymezila počátkem června tohoto roku svůj strategický záměr, že bude v této oblasti spolupracovat především s USA. Účast opravárenských kapacit, které jsou na území střední a východní Evropy, bude koordinovat právě s USA. LOM Praha patří mezi takové podniky a z technologického a kapacitního hlediska je způsobilý se aktivně podílet na takto vymezené spolupráci. Právní vymezení, které osvědčí legitimitu účasti LOM Praha i v takové oblasti spolupráce, bude předmětem mezivládních jednání mezi Ruskem a Českou republikou na podzim tohoto roku v Praze,“ vysvětluje Fišerová.
O letecké opravny má velký zájem i společnost Penta. „Máme zájem o výrobu a výrobní kapacity podniku vzhledem k synergiím s Aero Vodochody. Nemáme o tom bližší informace, rozhodnutí o případné privatizaci je v rukou ministerstva obrany,“ potvrdil informace týdeníku Euro mluvčí Penty Martin Danko.
Jedno je jisté, veškeré tanečky kolem LOM Praha jeho cenu nezvyšují, spíše naopak. „Dá se všeobecně konstatovat, že v případě přípravy prodeje podniku by tyto nepříznivé informace měly negativní dopad na jeho cenu,“ dodává mluvčí podniku Martina Fišerová. A právě to by se potenciálním zájemcům o tento strategický podnik nejspíše velmi hodilo.
