Politika jednoho dítěte se Číňanům po letech vrací. A není to pro ně příjemné
Strašák Číny jako globálního „vysavače“ pracovních příležitostí dostává dvě podstatné rány. Zaprvé, počet lidí v produktivním věku se dostal za první demografickou čáru. Loni klesl počet lidí v Číně ve věkovém pásmu 15 až 59 let o jinde nevídaných tři a půl milionu lidí. Politika jednoho dítěte vyvolaná před téměř čtyřiceti lety představou, že se Čína neuživí, začíná plodit své ovoce.
Čína bude velice rychle kvůli této politice stárnout, ale již nyní je jejím důsledkem strmý růst mezd. Od roku 2001 stouply dolarové reálné mzdy v Číně ve zpracovatelském průmyslu o dvě stě procent.
V plném proudu je dnes odliv pracovních pozic v oborech, kde je potřeba připárovat relativně mnoho lidí k relativně kapitálově nenáročnému vybavení, do jiných asijských zemí. Týká se to především textilního, oděvního a obuvnického sektoru, který má budoucnost od Bangladéše přes Indonésii až po Vietnam. V zakázkovém objemu se jedná o desítky miliard dolarů ročně, přičemž příjemci těchto zakázek se stávají zajímavějšími odbytišti pro všechny navazující strojní technologie a služby. Je to globálně významný fenomén a svým způsobem i příležitost.
Ekonomové hovoří o Lewisově bodu zvratu, tedy situaci, kdy nabídka pracovní síly uvolňované z venkova do rychle rostoucích měst vyústí kvůli demografii v pokles počtu pracovní síly, ba přímo v nedostatek pracovních sil. V případě Číny není bod zvratu příliš daleko, stane se podle mezinárodních projekcí někdy v letech 2020 až 2035. Důsledky budou přiměřené významu Číny pro globální populaci: v čínském demografickém stromu budou v roce 2030 nejsilněji zastoupeni lidé ve věku 40 až 44 let, nicméně hned za nimi budou nejpočetnější skupinou 55letí až 64letí obyvatelé.
Znamenají tato data a slova pro Evropu nějakou úlevu? Bohužel nikoli, a už vůbec ne pro Česko, kde klasický oděvní průmysl a obuvnictví ani nemáme. Abychom však pouze nebrečeli: podívejte se na nominální rozdíl mezi HDP na obyvatele Číny a Česka v dolarech v letech 1995 a 2013. Zjistíte, že podle projekcí Mezinárodního měnového fondu jsme v dolarovém vyjádření opravdu úspěšná země.
Pro budoucnost je třeba daleko pečlivěji vnímat vývoj mezd a zaměstnanosti v oborech, kde cítí konkurenceschopnou hrozbu Němci a které jsou na německou ekonomiku těsně napojené. Jestliže náš západní soused vnímá silný čínský tlak v oboru obráběcích strojů, elektrotechnice a tam, kde jsme těsně integrováni s Německem, je to výzva. Nebude to o tom, zda jsou levnější. Oni mohou být technicky lepší, a to i za Lewisovým zvratem. Tenhle souboj přitom ani náhodou nemusíme prohrát, pokud budeme chtít. l
Raketový růst je u konce
Mzdy a produktivita v Číně
Pokles populace v produktivním věku (15 až 59) v loňském roce 3,5 milionu
Populace v mladém produktivním věku (15 až 39) před pěti lety 557 milionů v loňském roce 525 milionů Mladých lidí s potenciální produktivitou rychle ubývá
Vzestup reálných mezd ve zpracovatelském průmyslu od roku 2001 (v USD) 200 %
O vývozní zakázky čínského textilu a oděvů s objemem exportu kolem 300 miliard dolarů ročně soutěží mnoho zemí, ale nejvýznamnějšími kandidáty jsou země s ještě nižšími mzdami
Indie všechna pracovně náročná odvětví, ale byrokratické bariéry brzdí růst
Bangladéš textilní a obuvnický průmysl
Indonésie textilní a obuvnický průmysl
Barma velmi nízké mzdy, ale byrokratické bariéry brzdí růst
Vietnam textilní a obuvnický průmysl
Filipíny pracovně náročná odvětví, díky angličtině i služby
Mexiko díky blízkému trhu USA celý zpracovatelský průmysl, výhoda dopravních nákladů
Jednotkové mzdové náklady rostou rychle od roku 2008 (tj. mzdy rostou rychleji než produktivita práce) – na rozdíl od Česka
HDP na obyvatele číny a česka (v letech 1995 a 2013, v USD)
5592 601
18 212 6644
fenomenální násobek, ale co ten nominální odstup, jenž se zvětšuje, měnili byste?
Zdroj: MMF, DB Research, CNBC
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz
