Z továrny společnosti Boeing severně od Seattlu v úterý vyjel poslední Jumbo Jet 747. Tím skončila více než 50 let trvající výroba legendárního obra se čtyřmi motory. Letoun s pořadovým číslem 1574 bude brzy natřen a předán nákladnímu a charterovému dopravci Atlas Air Worldwide Holdings. „Je to samozřejmě velmi surrealistická doba. Poprvé za více než 50 let nebudeme mít v tomto zařízení 747,“ řekla viceprezidentka Boeingu a generální manažerka inkriminovaných Jumbo Jetů a letounů typu 767 Kim Smithová.
Konec výroby ,sedmčtyřisedmičky‘ rozhodně neznamená, že by snad tato letadla v dohledné době zcela zmizela z nebe. Nejnovější stroje totiž mohou létat ještě desítky let, ačkoliv je pravdou, že v rámci komerčních flotil jsou k vidění čím dál vzácněji. Americké aerolinky United a Delta se s nimi rozloučily už před několika lety, zatímco Qantas a British Airways je definitivně odepsaly v roce 2020 během celosvětového propadu dopravy způsobeného pandemií covidu, připomněl server CNBC.
„Bylo to skvělé letadlo a skvěle nám posloužilo. Cítím vůči němu spoustu nostalgie a lásky, ale naše budoucnost musí obsahovat modernější stroje. Potřebujeme totiž vyšší účinnost a hlavně nová, udržitelná řešení,“ okomentoval konec Boeingu 747 generální ředitel britského národního přepravce Sean Doyle.
Potíže, kam jen oko dohlédne
Boeing 747 je jedním z nejznámějších proudových letadel vůbec. Královna nebes, jak se tomuto kdysi největšímu letounu na světě přezdívá, pomohla po svém prvním komerčním letu v lednu 1970 učinit mezinárodní cestování mnohem dostupnějším. Stroje mohly přepravovat stovky cestujících najednou i na dlouhé vzdálenosti, protože jejich čtyři výkonné motory byly na svoji dobu velmi efektivní. Obrovské trysky pak usnadnily také lety s nákladem a pomohly společnostem uspokojit poptávku po zboží všeho druhu, elektronikou počínaje, sýry konče.
Konec letadla nastává v době, kdy Boeing pracuje na znovuzískání pevné půdy pod nohama. Firmu negativně ovlivnila série mnoha krizí, z nichž nejzávažnější byly dvě smrtelné havárie nejprodávanějších úzkotrupých letadel 737 MAX, při kterých zemřelo celkem 346 lidí. Další problémy společnosti způsobila pandemie covidu, jež výrazně omezila poptávku po nových strojích.
Vývoj firmy navíc nyní a do nejbližších let negativně poznamenává i zpoždění dodávek širokotrupých Dreamlinerů 787 či neustálé odklady aktuálně největšího z Boeingů, typu 777X, který pravděpodobně nebude pro zákazníky připraven dříve než na začátku roku 2025. Aby toho nebylo málo, musí se společnost vypořádat rovněž s objednávkou dvou letadel pro amerického prezidenta, pro něž se v době jeho přítomnosti na palubě ujal název Air Force One, ačkoliv oficiálně je stroj pojmenován jako VC-25A. I tu trápí velké zpoždění a překročení původních nákladů.
Čtyřem motorům odzvonilo
Není divu, že ve světle všech výše uvedených útrap se dostávají pod tlak i firemní akcie, jež od začátku roku klesly o zhruba osm procent. Je každopádně pravdou, že v posledním čtvrtletí se americkému výrobci dařilo lépe – akcie vzrostly například po oznámení plánu aerolinky United na objednávku několika desítek Dreamlinerů.
Sám ředitel společnosti Dave Calhoun pak vidí budoucnost optimisticky. „Někdy v polovině příští dekády vytáhneme králíka z klobouku a představíme nové úspornější letadlo,“ uvedl.
Právě úspora paliva je bezpochyby nejžádanější vlastností nových letadel a zároveň i důvodem konce typu 747. Aerolinky se v posledních letech začaly v rámci snahy o to být co nákladově nejefektivnější letounům osazeným tolika pohonnými jednotkami vyhýbat. „Největším nepřítelem Boeingů se čtyřmi motory byly Boeingy se dvěma motory. Konec výroby 747 byl tedy nevyhnutelný, byl by ale o něco stravitelnější, kdyby už firma vyráběla jeho nástupce,“ podotkl Richard Aboulafia, výkonný ředitel poradenské firmy AeroDynamic Advisory.
Soumrak leteckých obrů se přitom nevyhnul ani hlavnímu konkurentovi Boeingu – evropskému Airbusu. Ten už loni ukončil výrobu svého A380, vůbec největšího civilního dopravního letadla na světě. Jumbo jety se skvěle hodily hlavně k přepravě stovek lidí najednou přes centrální letiště, cestující ale v poslední době preferovali rychlejší lety bez mezipřistání. A k tomu zkrátka ani jeden z uvedených obrů neměl na rozdíl od moderních úsporných letadel již zmíněného typu Boeing 787 Dreamliner či Airbusu A350 předpoklady.
Zaměstnanci o práci nepřijdou
Postupný úpadek zájmu o Boeing 747 dokládají i data Centra pro letectví. Zatímco v roce 1990 přepravilo 542 kusů těchto letadel 28 procent všech leteckých cestujících, letos už bylo na obloze pouhých 109 strojů, které svezly jen dvě procenta pasažérů. Dominance 747 se pak výrazně snížila také v nákladní dopravě, a to z jednasedmdesátiprocentního podílu v roce 1990 na letošních 21 procent.
Inženýři, mechanici a další lidé pracující na výrobě 747 se každopádně o svá místa nemusí bát. Podle vedení Boeingu se všichni zapojí do konstrukce či vývoje nových druhů letadel. „Tyto programy jsou velmi důležité a nutně potřebují, aby se do jejich týmu připojili další špičkoví talenti této úrovně,“ doplnila Smithová.
