Na těžbě firmy ExxonMobil se černý kontinent...
…v současnosti podílí už třiceti procenty
Blízký východ, bohatý na ropu, je rozbouřený. Také ve venezuelské státní ropné společnosti je zmatek. A v USA má zase těžba ropy neustále klesající trend. Naštěstí pro motoristy, jimž vyráží dech cena tři dolary za galon benzinu (1 galon = 3,785 litru – pozn. překl.), existuje na této planetě místo, kde těžba ropy vzrůstá: Afrika. Denní produkce afrických států, které nejsou členy organizace OPEC, se v letech 2002 až 2005 zvýšila o čtvrtinu a do roku 2010 by měla stoupnout o dalších 35 procent, jak odhaduje výzkumná a poradenská firma Wood Mackenzie ze skotského Edinburghu. Největší ropná společnost na světě Exxon Mobil Corporation prozradila 27. července, že se její těžba v celé Africe během tří let zdvojnásobila a v současnosti činí třicet procent její celosvětové produkce ropy – víc než co těží USA a Kanada dohromady.
Jste překvapeni? Není divu. Většina novinových titulků o ropě v Africe se týká zmatku v Nigérii, kde banditi a rebelové „černé zlato“ kradou, unášejí dělníky a ničí potrubí a výrobní zařízení. Avšak tyto problémy, přestože jsou hrozné, zastiňují spoustu dobrých zpráv z jiných částí světadílu. Zvláště z těch zemí, které produkují ropu, nejsou členy organizace OPEC a v jejichž čele stojí Angola. Zhruba třicet procent africké ropy těžené mimo OPEC pochází z podmořských ložisek, která jsou daleko od pobřeží a relativně odolná vůči zlodějině a vandalismu. Národní vlády, i když někdy zkorumpované, jsou přístupné zahraničním investicím. Kvalita tamní ropy je vynikající. Je lehká a má malý obsah síry, takže se snadno rafinuje. A ze západní Afriky vede přímá cesta přes Atlantik na východní pobřeží USA a na americké břehy Mexického zálivu. „Je to nové Severní moře,“ tvrdí Lysle Brinker, senior analytik energetické výzkumné firmy John S. Herold.
Společnost ExxonMobil africkou příležitost maximálně využila. V posledních třech letech začala těžit ze šesti ložisek v pobřežních vodách Nigérie a Angoly. Africká ropa přispěla Exxonu v první polovině roku 2006 k vydatnému šestiprocentnímu zvýšení celosvětové těžby ropy a plynu proti loňskému roku. Byl to první významný nárůst produkce Exxonu od roku 1999. Naproti tomu byla produkce společnosti Royal Dutch Shell o pět procent nižší a produkce BP poklesla o dvě procenta. Akvizice zamaskovaly pětiprocentní snížení u firmy Chevron a nulový růst u společnosti ConocoPhillips, jak uvádí Jacques Rousseau, ropný analytik společnosti Friedman Billings Ramsey.
Kořeny úspěchu ExxonMobilu sahají do počátku 90. let 20. století, kdy firma Mobil – s jejímž nákupem Exxon souhlasil v roce 1998 – hodně sázela na získání práv na průzkum v Africe. V následujících letech společnost prokázala, že je zvláště obratná při zahajování těžby na nových polích. Uzavřela například kontrakty na tři obří těžební plavidla najednou, aby urychlila vývoj a snížila náklady. Každé z těchto specializovaných plavidel, jež vypadají jako ropné tankery, ale jsou stacionární, lze napojit na třicet i víc vrtů.
SUDY S PRACHEM
Po podobných příležitostech pátrají další velké ropné společnosti. Západní Afrika se fakticky podílí asi na čtvrtině všech průzkumných a výrobních nákladů hlavních ropných společností. Podle firmy Wood Mackenzie se očekává, že jen Angola bude mít v příštích pěti letech devatenáctiprocentní podíl na celosvětové těžbě ropy mimo členské země OPEC, hned po Rusku. Příležitost si uvědomili i Číňané, kteří se směle a aktivně zapojují do soutěže. Peking půjčil angolské vládě pět miliard dolarů. Čínská společnost CNOOC zaplatila v dubnu 2,2 miliardy dolarů za podíl na jednom velkém nigerijském ropném poli a společnost Sinopec nabídla podobnou částku za dvě angolská ložiska.
V Africe jsou samozřejmě problémy. Nigérie a Angola, pátý a sedmý největší dodavatel ropy do USA, jsou sudy s prachem, jejichž nedávné dějiny byly poznamenány občanskou válkou a korupcí. Občané si právem stěžují, že jejich ropné bohatství není rovnoměrně rozdělováno. Společnost Shell byla nucena zastavit dvě třetiny své těžby kvůli útokům na ropné plošiny a prasklému potrubí v nigerijských mělčinách.
Často se však přehlíží to, že se těžba africké ropy mimo Nigérii slušným tempem zvyšuje. Dokonce i neklidná Nigérie má daleko k rozvratu. Firma Wood Mackenzie očekává, že tamní denní produkce vzroste v letech 2005 až 2010 o víc než třicet procent. George Ayittey, významný ekonom vyučující na Americké univerzitě ve Washingtonu, o Nigérii prohlašuje: „Není tak nebezpečná jako Blízký východ. Z jejích pobřežních vod… by mohly mít oboustranný užitek Spojené státy i Afrika.“
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
