Jen málokterý akademik však dokáže svou erudici zúročit tak dobře jako on. Když v roce 2009 platil za bezmála osmisetmetrový byt v budově Time Warner Center (TWC) s výhledem na newyorský Central Park, stálo ho to 37,5 milionu dolarů; přinesl je v hotovosti.
Americké úřady se domnívají, že ony peníze pocházejí z prodeje ropné firmy Severnaja Něfť. Vavilov ji koupil v roce 2000 za 25 milionů dolarů; už v roce 2003 ji však prodal státní Rosněfti za rovných 600 milionů.
„Byl to můj velký investiční úspěch,“ citoval jeho lakonický komentář na to téma deník The New York Times. I v Rusku to vyvolalo poprask: na schůzce v Kremlu se tehdy kvůli Vavilovově transakci pustil do křížku s prezidentem Putinem největší ropný magnát té doby, spolumajitel firmy Jukos Michail Chodorkovskij. Jak jejich střet skončil, víme.
Prominenti
V roce 2009, když měl Chodorkovskij odsezeno něco přes půl trestu, koupil Vavilov zmiňovaný obří byt na Manhattanu. Právě jeho případ byl jedním z několika prominentních, které coby pověstná špička ledovce začaly přitahovat pozornost amerických úřadů.
Jiným šťavnatým případem byl tchajwanský exprezident Čen Šuej-pien, jehož manželka otevřeně přiznala, že měla „privilegované postavení“ a kasírovala miliony dolarů na úplatcích. Do New Yorku se začaly stěhovat desítky superboháčů z celého světa; zdroje jejich příjmů přitom zhusta vypadají na první pohled podivně.
Na svědomí to má mezera v zákonech: zatímco například americké banky mají povinnost sledovat, odkud se berou peníze jejich klientů, obchodníky s nemovitostmi k tomu nic nezavazuje. A tak se stalo, že luxusní nemovitosti se staly stále oblíbenějším prostředkem ukládání, případně praní kapitálu získaného v různých koutech světa různými metodami. Nasvědčuje tomu rychlý vzestup utajeného vlastnictví těch nejdražších bytů (viz mapa).
Washingtonské ministerstvo financí se proto rozhodlo proti řečené praxi zasáhnout: v průběhu letošního roku začne kupce luxusních rezidencí lustrovat. „Jsme znepokojeni možností, že se do USA dostávají špinavé peníze zadními dveřmi, prostřednictvím realitních transakcí,“ citovala média Jennifer Shasky Calveryovou, ředitelku oddělení ministerstva pro potírání finanční zločinnosti.
Program ministerského úřadu se prozatím má soustředit na New York a floridské Miami. Taková Šárka Grossová, jež v posledně jmenovaném městě vlastní (ač již neobývá) dvousetpadesátimetrový byt, se však bát zřejmě nemusí. Úřady se soustředí především na to, aby obchodníci s realitami dokázali doložit skutečné vlastníky právních entit, které se stávají novými vlastníky tamních nemovitostí.
Hlavní roli v tom hrají firmy s označením LLP, tedy s ručením omezeným - některé státy umožňují jejich anonymní vlastnictví. „Půjdeme po bankéřích, právnících, účetních, zakladatelích společností s ručením omezeným a nadací - zkrátka po lidech, kteří toky špinavých peněz umožňují,“ řekl konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) Patrick Fallon z FBI, jenž se bude na programu podílet.
Ruští miliardáři do NY
Kauza má také jistý politický kontext. Ačkoli od Vavilovovy koupě uběhlo již sedm let a články na to téma se objevují v tisku již dva roky, ministerstvo čekalo s vyhlášením boje proti špinavým penězům až do chvíle, kdy vrcholí prezidentské primárky.
Obamova administrativa se tím dostává do nepřímo formulovaného, ale zjevného boje s Michaelem Bloombergem, bývalým newyorským starostou. Jeho oblíbeným heslem bylo: „Cožpak by nebylo skvělé, kdyby se do New Yorku nastěhovali všichni ruští miliardáři?“ Bloomberg donedávna uvažoval o tom, že by se na poslední chvíli stal nezávislým kandidátem na prezidenta.
Deník New York Times, jenž o postupu ministerstva financí informoval nejobšírněji a kauzou možného praní peněz přes nemovitosti se dlouhodobě zabývá, stojí za pravděpodobnou prezidentskou kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Právě ona je ze všech současných uchazečů o nejvyšší úřad Obamově administrativě nejblíže - a je to ona, kdo by Bloombergovou účastí ve volbách tratil více než kdokoli jiný.
Parta z Time Warner Center |
---|
Kde bydlí pohromadě sedmnáct dolarových miliardářů? V obří budově Time Warner Center na newyorské adrese 10 Columbus Circle v jihozápadním rohu Central Parku. Funguje od roku 2003 a s 1,1 miliardy dolarů (odhad z roku 2006) patří k nejdražším newyorským nemovitostem. Kde je zakopán pes? Dvě třetiny bytů patří anonymně vlastněným organizacím. Deník The New York Times ve spolupráci s projekty OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a ICIJ (International Consortium of Investigative Journalists) dal dohromady seznam několika prominentních obyvatelů TWC. |
Andrej Vavilov, ruský politik
Někdejší ruský náměstek ministra financí, jenž měl za vlád |
Vitalij Malkin, ruský finančník
Ruský bankéř, někdejší vlastník banky Rossijskij Kredit, |
Creflo Dollar, americký duchovní
Známý televizní evangelista z Atlanty, jenž učí své ovečky, |
Tom Brady, profesionál amerického fotbalu
Zadák Patriotů z Nové Anglie koupil byt v 74. patře TWC |
José Murat Casab, mexický politik
Šéf vlivné mexické politické rodiny a bývalý guvernér státu |
Kábul Čavla, indický developer
V Indii je stíhán kvůli tisícům stížností, že vybral od kupců |
Jho Low, malajsijský finančník
Dlouholetý rodinný přítel malajsijského premiéra nakoupil |
Anil Agarwal, indický těžař
Zakladatel globálního těžařského konglomerátu Vedanta |
Anna Ai Fang, čínská papalášská dcerka
Dcera prominentního čínského finančníka Fang Feng-leje, |
Dimitris Kontominas, řecký pojišťovák
Řecký mediální a pojišťovací mogul byl zatčen v roce |
Jelena Alexandrovová, ruská zlatokopka
Dáma, která si v Rusku našla manžela, hnojivového magnáta |
James Nicholson, americký finančník
Manažer zkrachovalého hedgeového fondu byl odsouzen |
Pablo Ardila, kolumbijský politik
Ani bývalý guvernér kolumbijské oblasti Cundinamarca si |
Princ Bandar bin Sultan, saúdskoarabský diplomat
Dlouholetý velvyslanec Saúdské Arábie ve Washingtonu, |
Stewart Ford, skotský finančník
Na svobodě vyšetřovaný britský podnikatel vedl firmu |
Wang Wen-liang, čínský developer
Podnikatel a člen rady Newyorské univerzity, jehož firmy |
Zdroj: ICIJ, OCCRP, The New York Times
Čtěte také:
Británie chce zabránit praní peněz přes reality, vznikne registr vlastníků
Belgie viní největší švýcarskou banku z praní špinavých peněz