Zatímco během pandemie zažívala Saúdská Arábie a další významní těžaři vinou rekordně nízkých cen ropy velmi krušné časy, po ruské invazi na Ukrajinu si mohou mnout ruce. Jen v případě Rijádu vyskočily příjmy z prodeje černého zlata o neuvěřitelných 89 procent. Díky tomu tak druhý největší producent ropy na světě zaznamenal první rozpočtový přebytek za posledních deset let.
Převis státních příjmů nad výdaji dosáhl podle webu Business Insider hranice 21 miliard dolarů (508,7 miliardy korun), což oproti prvnímu čtvrtletí představuje 35procentní nárůst. Přebytek, který vznikl i přesto, že Saúdská Arábie zvýšila výdaje o 16 procent, bude podle tamních představitelů využit k doplnění národních rezerv a uložení kapitálu do státních investičních fondů.
Navýšení, které urazí a nepomůže
Zatímco Saúdská Arábie a ostatní země tvořící ropný kartel OPEC, respektive OPEC+ z obchodování s černým zlatem profitují, představitelé světových vlád se snaží učinit kroky k jeho zlevnění. S nadějí, že se s korunním princem Muhammadem bin Salmánem dohodne na navýšení produkce této strategické suroviny, zemi nedávno navštívil americký prezident Joe Biden. Ten po schůzce s hlavou státu uvedl, že zvýšení nabídky ze strany vladaře očekává.
Rozhodnutí však padlo až na setkání skupiny zmíněné třiadvacetičlenné skupiny producentů OPEC+, mezi nimiž je i Rusko. Otázka objemu těžby, jejíž zvýšení by pomohlo zmírnit vysoké ceny takřka po celém světě, byla hlavním tématem středečního programu. Během něj se zúčastněné strany dohodly, že od září navýší dodávku ropy na trh o 100 tisíc barelů denně, což představuje pomalejší zvýšení produkce než v posledních měsících. Ostatně jen pro červenec a srpen se kartel dohodl dodávat na trh každý den navíc celých 600 tisíc barelů.
Není proto divu, že nové rozhodnutí řada analytiků obratem odsoudila. „To je tak málo, že to nemá žádný význam. Z fyzikálního hlediska jde o marginální výkyv. Jako politické gesto je to téměř urážka," uvedl výkonný ředitel pro energetiku, klima a udržitelnost ve společnosti Eurasia Group Raad Alkadiri.
Otočit kohoutky naplno však podle BBC nemusí být tak snadné. Již nyní mají někteří členové kartelu, jako je například Angola, Nigérie a Malajsie, problémy stávající měsíční cíle plnit. A nepomáhá ani skutečnost, že se vlivem západních sankcí snížily i dodávky ze strany Ruska. Naopak štědřejší začala být Moskva vůči svým zákazníkům v Číně a Indii.
Jediní dva velcí hráči, kteří mají k dispozici alespoň nějakou volnou kapacitu, jsou tak právě Saúdská Arábie a sousední Spojené arabské emiráty. Faktem nicméně je, že Rijád má pro srpen stanoven cíl těžit na 11 milionů barelů ropy denně, což je podle expertů už natolik vysoká úroveň, že jakékoliv další zvýšení produkce by bylo z kapacitního hlediska jen velmi obtížné.
Nejistota ohledně podzimu a zimy
Někteří odborníci se domnívají, že na rozhodnutí kartelu se rovněž podepsala nejistota ohledně poptávky po energiích v nadcházejících měsících. Vzhledem k rostoucím úrokovým sazbám, válce na Ukrajině a hrozící recesi v mnoha západních zemích by mohlo dojít k výraznému snížení poptávky, což skupinu vede k opatrnosti a neochotě dramaticky zvyšovat svoji produkci.
„Obavy Saúdské Arábie a OPECu+ spočívají v tom, že existuje mnoho neznámých. Nikdo neví, jak se budou trhy s ropou vyvíjet za šest měsíců nebo za rok,“ říká pro BBC vedoucí pracovnice Middle East Institute ve Washingtonu Karen Youngová s tím, že obě země budou nyní disponibilní zásoby využívat uvážlivěji. „Nechtějí se dostat do situace, kdy využijí svoji omezenou volnou kapacitu k navýšení produkce, a pak, pokud poptávka v budoucnu prudce vzroste nebo poklesne, jim najednou nezbude žádný prostor k úpravám,“ dodává.
Pro Saúdskou Arábii je momentálně nejdůležitější jednota skupiny OPEC+. Ta zatím předpovídá, že poptávka po ropě v roce 2023 poroste, i když pomalejším tempem než letos. Jejich predikci potvrzuje také Mezinárodní agentura pro energii a Americký úřad pro energetické informace, podle kterých lze silný růst poptávky očekávat i navzdory inflaci a oslabení hospodářského růstu.
To jinými slovy znamená, že aby produkcí dorovnali poptávku, budou muset čerpat ropu nejrychleji za posledních pět let, což je vzhledem k omezeným kapacitám a nedostatku investic do navazujících a rafinérských činností velmi obtížný úkol.
Rozhodující pro vývoj ceny bude také konec šestiměsíčního období, během kterého se Spojené státy jako největší producent ropy vůbec zavázaly dodat na trh 180 milionů barelů. Ty již od dubna postupně uvolňují ze svých strategických rezerv, a to zpravidla po jednom milionu denně. Konec uvedeného období bude podle pracovníka Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu Bena Cahilla znamenat nejen omezení dodávek, ale i větší tlak na ceny. „Stále jsme nezaznamenali žádné známky větších investic směřujících ke zvýšení produkce. Pokud tedy poptávka vzroste, nebudeme mít dostatečné dodávky, abychom trh vyrovnali,“ podotýká.
