O tom, že jsou ženy na peníze, slyšela minimálně jednou v životě asi každá z nás. Pravda, nebo ne, podle amerických vědců by se tato vlastnost rozhodně mohla vyplatit. Pravidelné darování hotovosti čerstvé matce by podle nich mohlo přispět k formování mozku jejího potomka. Tato zjištění pocházejí z probíhající studie známé jako Baby's First Year, o které informoval web Science Alert.
„Že vyrůstání v chudobě ohrožuje děti horšími výsledky ve škole, nižšími výdělky a horším zdravím, víme už celou řadu let,“ vysvětluje neuroložka Kimberly Nobleová z Kolumbijské univerzity. „Dosud jsme však nebyli schopni říci, zda chudoba sama o sobě způsobuje rozdíly ve vývoji dětí, nebo zda je vyrůstání v chudobě jednoduše spojeno s dalšími faktory, které tyto rozdíly způsobují.“
Do studie, jež měla na tyto otázky odpovědět, vybrali vědci tisíc novopečených matek z New Yorku, New Orleans, Omahy a Minneapolisu. Podmínkou bylo, aby všechny pocházely z rodin s nízkými příjmy. Části z nich bylo následně každý měsíc darováno 333 dolarů (přibližně 7200 korun) v hotovosti, zbylé ženy obdržely pouze 20 dolarů (zhruba 430 korun). Obě tyto skupiny dostávaly zmíněné částky bez jakýchkoli podmínek a po dobu prvních čtyř let života jejich potomka.
Vyšší příjem rovná se vyšší aktivita
Vzhledem ke koronavirové pandemii se osobních testů, jež spočívaly v měření elektrické aktivity mozku dětí, mohlo nakonec zúčastnit jen 435 rodin. K prvním závěrům však bylo možné přistoupit i navzdory menšímu vzorku. Vědci zjistili, že u kojenců, jejichž matky dostávaly vyšší peněžní dávky, byla patrná častější mozková aktivita než u dětí žen s nižšími příjmy. Zda budou změny v mozkové aktivitě přetrvávat, anebo dokonce pozitivně ovlivní kognitivní vývoj, ukáže až další výzkum. Už nyní však podle vědců existuje důvodné podezření, že ano.
Podle nedávných menších studií je vysokofrekvenční mozková aktivita častější u dětí, které se narodily do rodin s vyššími příjmy. Tento jev je zároveň spojen s vyššími jazykovými, kognitivními a sociálně emočními výsledky. Nutno však podotknout, že tyto vztahy nejsou vždy konzistentní.
„Netvrdíme, že jedna skupina má ,lepší‘ mozek. Všechny zdravé mozky jsou utvářeny prostředím a zkušenostmi,“ říká Nobleová. „Ale díky randomizovanému designu víme, že 333 dolarů měsíčně muselo změnit zkušenosti nebo prostředí dětí a že se jejich mozky těmto změněným okolnostem přizpůsobily,“ dodává s tím, že autoři studie nyní zkoumají, zda vyšší frekvenci mozkových vln mohly ovlivnit i jiné faktory, jako jsou výdaje domácnosti, chování rodičů, rodinné vztahy a stres.
Autoři, kteří jsou o vlivu peněz na neurologický vývoj dítěte přesvědčeni, doufají, že se výsledky jejich studie pozitivně podepíší na budoucím boji s chudobou. Ten se ve Spojených státech dosud soustředil spíše na nabídky práce pro matku než na blahobyt dětí. „Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité posunout diskuzi tak, aby se více zaměřila na to, zda a jak politiky transferu příjmů podporují vývoj dětí,“ uzavírají vědci.
