Ostravské ocelárny chce koupit sedm firem
Rozhodnuto. Stát prodá svůj téměř stoprocentní podíl ve společnosti Vítkovice Steel. S privatizací spěchá a nový vlastník má být znám v první polovině příštího roku.
Sedm komisařů.
Podruhé za poslední dva týdny jednala v pondělí 6. září o prodeji Vítkovice Steel pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, resortu financí a Fondu národního majetku. „Mají za úkol určit, jakým způsobem bude prodej pokračovat, co vše je nutné připravit. Na posledním jednání skupina rozhodla o složení meziresortní privatizační komise, dále pak, že doporučí vládě vyhlásit veřejné výběrové řízení a o tom, že s prodejem pomůže státu poradenská společnost,“ sdělil týdeníku EURO jeden z účastníků jednání. Jak zároveň dodal, privatizační komise bude o společnosti Vítkovice Steel rozhodovat v následujícím obsazení: dva zástupce dodá ministerstvo průmyslu a obchodu, konkrétně ředitele odboru hutnictví a kovovýroby Zdeňka Urbana a poradce ministra Urbana, Vladimíra Johanese. Další dva zástupce jmenovalo do komise ministerstvo financí, Martina Brože z oddělení restrukturalizace a revitalizace a někdejšího poradce expremiéra Vladimíra Špidly, Jaroslava Ungermana. „Zavolejte po neděli, teď jsem v zahraničí, nemám čas,“ reagoval na dotazy týdeníku EURO Ungerman. Po jednom členovi bude mít v komisi ministerstvo pro místní rozvoj, Fond národního majetku a ministerstvo práce a sociálních věcí. Zmíněné instituce zatím své delegáty neurčily. A jaký bude další privatizační scénář? V průběhu října zvolí komise poradenskou společnost a vláda vyhlásí veřejné výběrové řízení na prodej oceláren. Na přelomu letošního a příštího roku dostane kabinet na stůl výsledky tendru, tedy závěr privatizační komise s vyhodnocením závazných nabídek. Poté vláda určí vítěze výběrového řízení. „Očekávám, že jméno nového vlastníka bude známo v prvním, případně na počátku druhého čtvrtletí roku 2005,“ řekl zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu. Ekonomové upozorňují, že si stát vybral k prodeji vhodnou dobu. Velkým ocelářským firmám se v posledních dvou letech mimořádně daří a dosahují velkých zisků, tudíž mají dostatek finančních prostředků na případné akvizice.
Více kritérií.
Zatím není zcela jasno, na základě kterých kritérií bude meziresortní komise posuzovat nabídky jednotlivých zájemců. „Privatizační podmínky se určí v nejbližších týdnech,“ sdělil týdeníku EURO jeden ze členů komise. Jak zároveň upozornil, lze očekávat, že tendr na Vítkovice Steel se nebude výrazně lišit od již uzavřených prodejů státních firem. „Nabídnutá cena proto nebude jediným měřítkem, dalším významných hodnotícím faktorem bude i předložený byznys plán, projekt zaměstnanosti a pomoc regionu,“ vysvětlil. Ještě před vypsáním tendru je však znám jeden omezující faktor. Pokud chce některý ze zájemců v boji o Vítkovice Steel uspět, musí za zhruba 99 procent akcií nabídnout minimálně 3,31 miliardy korun. Přesně tolik totiž před více než dvěma lety zaplatil Osinek, dceřiná firma Fondu národního majetku, za odkup firmy od mateřské společnosti Vítkovice. V opačném případě by transakci zřejmě neschválili úředníci v Bruselu. Cenu pohybující se pod úrovní 3,31 miliardy korun by považovali za nepovolenou státní pomoc novému majiteli.
Sedm zájemců.
Oficiálně zatím projevilo zájem o koupi společnosti Vítkovice Steel sedm firem. Íránská průmyslová skupina Safa Industrial Group z Teheránu, americká Arcelor a Global Infrastructure Holding, který údajně patří do seskupení firem ovládaných indickou rodinou Mittalů. Do stejného seskupení patří i další zájemce o Vítkovice Steel, nadnárodní společnost LNM Holdings. Ta již ovládá největší tuzemskou ocelárnu Ispat Nová huť. Skupině LNM stát v loňském roce udělil exkluzivitu při jednáních o prodeji Vítkovice Steel. Firma byla ochotna za akcie zaplatit kolem 700 milionů korun, ale nabídku vlastníci odmítli jako příliš nízkou.
Dalším zájemcem o privatizaci VS je ruský Severstal, který patří jednomu z nejbohatších Rusů, Alexeji Mordashovovi. Severstal nabízí za akcie prodávané společnosti údajně kolem čtyř miliard korun. Zájem má i česko-slovenská finanční skupina Penta a ukrajinský IS Donbass.
Tendru na prodej Vítkovice Steel se naopak nezúčastní Třinecké železárny, respektive jejich vlastník Moravia Steel. „Nemáme zájem, společnosti produkují odlišný sortiment,“ sdělil týdeníku EURO předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek. Jak však upozornil, v tendru podpoří ukrajinský Donbass - například formou konzultací nebo s pomocí orientovat se v tuzemském prostředí. „Firma je naším hlavním dodavatelem vstupů,“ vysvětlil Chrenek. Donbass vlastní mimo jiné doly na železnou rudu a uhlí, ovládá i několik firem zaměřených na strojírenskou výrobu. Z toho důvodu slibují šéfové společnosti i offsetové programy, pokud v privatizaci Vítkovice Steel uspějí, chtějí nakupovat strojírenské výrobky od firem ze severní Moravy.
