Snižování daní v rozvinutých zemích pokračuje, i když pomalejším tempem. V lednu letošního roku činila průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích OECD 34,1 procenta oproti 34,8 procenta v roce 1999. Vyplývá to z průzkumu mezinárodního daňového centra KPMG, který se od roku 1999 provádí každoročně v jedenašedesáti zemích.
Srovnání poskytuje dobrý přehled o přímém daňovém zatížení podnikatelů v různých zemích. Je však třeba mít na paměti, že nízké sazby daně z příjmu právnických osob nemusí nutně znamenat nižší celkové daňové zatížení. Sazba daně musí být vždy vztažena k daňovému základu. Vzhledem k zajištění příjmů z daní je totiž často nutné po snížení jednoho typu daně zvýšit druhý. Dalšími faktory, které je třeba při porovnávání daňových základů zvážit, jsou nepřímé daně, investiční pobídky a úroveň daňových zákonů.
Finský růst.
Nejvyšší sazby daně z příjmu právnických osob mají západní země, ale snaží se je každý rok snižovat. Loni tomu tak bylo ve Francii, Německu, Irsku, Japonsku, Polsku, České republice a Velké Británii, ačkoliv v některých případech se jednalo jen o pokračování politiky, která ke snižování daní směřuje, a nešlo tedy o nové iniciativy. Očekává se reforma německého systému daně z příjmu právnických osob a pokles sazeb až pod čtyřicet procent. Jedinou zemí OECD, která vykázala u sazeb daně z příjmu právnických osob růst, bylo Finsko.
Letos pod průměrem.
Od roku 1996 klesla průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích OECD o 3,5 procentního bodu (z 37,6 procenta) a zhruba stejným tempem se snižovala i v Evropské unii (z 39 na 35,4 procenta).
Průměr OECD je o něco nižší než pětatřicetiprocentní sazba pro rok 1999 v České republice, ale výrazně vyšší než 31 procent pro rok 2000. V budoucnosti přitom nelze vyloučit další snížení. Mimo jiné proto, že příjmy plynoucí z daně z příjmu právnických osob v České republice nepředstavují tak významnou položku ve srovnání s příjmy z daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob a příjmy z oblasti systému sociálního zabezpečení. Všechno také nasvědčuje pokračujícímu trendu odklonu od přímých daní, jakými jsou například daně z příjmu právnických osob, směrem k nepřímému zdanění, především dani z přidané hodnoty a spotřební dani.
Vyrovnávání.
Již z průzkumu provedeného v minulém roce vyplývá, že v zemích méně rozvinutých regionů jsou ukládány celkově nižší sazby daní ve srovnání s rozvinutějšími zeměmi. Platí to i v roce 2000, nicméně rozdíl se stále snižuje. Zatímco v OECD průměrná sazba v období 1999 až 2000 mírně klesla, v méně rozvinutých zemích Asie a Tichomoří mírně vzrostla – z 31,7 na 32,1 procenta. Zvýšila se – z 28,5 na 29,3 procenta – i průměrná sazba v zemích Latinské Ameriky.
Proti úkrytům?
V posledních dvanácti měsících OECD a Evropská unie pokračovaly ve sledování nežádoucích daňových postupů a takzvaných „daňových rájů . Je pravděpodobné, že na země, které jsou známé svými nepřiměřeně výhodnými daňovými podmínkami, bude vyvíjen soustavný tlak. Je však otázka, zda to bude mít významný dopad na snižování počtu daňových úkrytů. Současná tendence poklesu průměrných sazeb daně z příjmu právnických osob může docela dobře probíhat dalších několik let, pokud se příslušné orgány rozhodnou ztráty způsobené nežádoucími postupy vyrovnávat snížením hlavních daňových sazeb.
(Podle podkladů KPMG)
