Sobotka vyrazil do svého životního závodu správným směrem i slušným tempem, ale ani tak mu to nemusí stačit
Volební preference sociálních demokratů se rekordně propadají, ale přitom se zdá, že turbulence v levicové partaji po krajských volbách utichají. A ž e o místo předsedy a volebního lídra na jarním sjezdu s Bohuslavem Sobotkou nikdo soutěžit nebude. Jistě to není tím, že by se ČSSD vnitřně sjednocovala a prokazovala nějakou velkou vůli táhnout za jeden provaz. To jenom všichni ti Zimolové a Tejcové realisticky vyhodnotili, že tlačit se na čelo fronty čekajících na výprask není ani trochu taktické. Ačkoli socialisté budou tvrdit opak, jsou dnes z velké části smířeni s tím, že v souboji s Babišem prohrají. Jde jen o to, o kolik. Teprve poté dojde, jak je v zavedených stranách a v ČSSD zvláště zvykem, k rituálnímu zaříznutí dosavadního lídra, který nakonec vždy za všechno může.
Bohuslav Sobotka strávil v politice celý svůj dospělý život a dobře to ví. Závod, do kterého v těchto dnech vybíhá, je o jeho politickou kariéru. Stejně tak ví, že mu už v j e h o průběhu budou přátelé z Lidového domu cvrnkat špičkami bot do kotníků.
Přitom premiér k zachování pozice ve straně možná ani nebude potřebovat obhájit svou vládní funkci. Jeho straníkům by nejspíše stačilo, kdyby zůstali ve vládě.
Ale jen v případě, že v n í nebude sedět jako premiér jejich úhlavní nepřítel, jímž se celkem očekávatelně stal Andrej Babiš.
Ostře doleva
Sobotka zcela správně usoudil, že k tomu potřebuje, aby se mu vrátily voličské ovečky, které k miliardáři v poslední době houfně přebíhají. Proto nyní posunuje stranický program výrazně doleva a slibuje modré z nebe všem a nejpozději včera.
Velmi silně to připomíná předvolební tažení Jiřího Paroubka v roce 2006. Pamětníci si možná vzpomenou, že to tenkrát stálo daňové poplatníky kolem sedmdesáti miliard korun ročně. Teď je jen otázkou, zda se Babiš zachová jako tenkrát Topolánkova ODS s Vlastou Tlustým a přidá se ke korumpování voličů, nebo bude dál hrát svou roli dobrého hospodáře a zablokuje přijetí rozdávačných zákonů a novelizací.
Tím ovšem přijde o část levicových voličů, které nyní přitahuje rozdmýcháváním třídní nenávisti pomocí elektronické evidence tržeb. Že by poté mohl Babiš naopak vysávat víc pravicový elektorát, se nezdá pravděpodobné. Ten totiž právě na zmíněné vyvolávání ducha třídní nenávisti reaguje velmi citlivě a šéf ANO si k němu nyní v podstatě zavřel cestu.
Správný směr, ostré tempo
Zdálo by se tedy, že Sobotka vyrazil do svého životního závodu přinejmenším správným směrem a vzhledem k předkládaným návrhům i slušným tempem. Zda mu to ale bude stačit, je ve hvězdách. Lze totiž předpokládat, že Babiš se bude proti předvolebním balíčkům sice slovně vymezovat, ale nebude je blokovat. Tento oportunistický přístup uplatňuje po celé dosavadní funkční období vlády a vychází mu to.
Sice slovně útočí na příčetnost ministryně Marksové z pozice příkladného hospodáře, ale jak je například vidět z čerstvě schváleného rozpočtu, jeho poslanci nakonec vše poslušně odmávají. Socialisté si s touto komunikační taktikou neumějí příliš poradit. A ztrácejí prostoduššího voliče, který slyší na silná a často hodně rázná slova, byť v poněkud zvláštním jazyce.
Sobotkovi určitě nebude k úspěchu stačit jen převzetí Paroubkovy politiky ostrého úkroku doleva, potřebuje ijeho velmi asertivní styl vyjadřování. Jedna nedávná věta na Twitteru o „předposraných Babišových Lidovkách“je z tohoto pohledu vlaštovkou, která jaro nedělá. #
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
