Český stavitel Bohumil Belada byl autorem řady budov, nejvíc ho ale proslavil nerealizovaný projekt. Roku 1926 totiž s Vladimírem Listem navrhl jednu z prvních podob pražského metra, čímž výrazně předběhl dobu.
Návrh stanice Ječná (dnes I. P. Pavlova)
Autor: Metroweb.cz
Pražské metro je v provozu od roku 1974, plány na jeho výstavbu jsou ale o téměř osmdesát let starší. První návrh předložil již roku 1898 železář Ladislav Rott, který chtěl pro vybudování podzemní dráhy využít tehdy probíhající výstavbu kanalizační sítě. Neuspěl a podobný osud potkal i plány Bohuslava Vondráčka či Jiřího Hruši.
Roku 1926 však vznikl projekt, který předchozí pokusy značně převyšoval. Jeho autory byli Bohumil Belada a Vladimír List, kteří představili první metro dnešního typu. Mělo mít čtyři trasy a elektrický pohon, přičemž linky se velmi podobaly těm současným. Realizaci nakonec zmařila druhá světová válka, návrh se ale stal důležitým impulzem pro další stavitele.
Přehradář a tunelář
Bohumil Belada se narodil roku 1874 v Křivsoudově u Havlíčkova Brodu. Absolvoval stavební inženýrství na české technice v Praze a již koncem 19. století se začal zabývat projekční činností. Roku 1907 získal dekret úředně autorizovaného stavebního inženýra a o tři roky později si otevřel vlastní firmu. Zabývala se zpracováním projektů civilního inženýrství a zajišťovala i geologický a hydrologický výzkum.
Roku 1920 se Belada spojil s mladším bratrem Karlem, se kterým založil společnost na stavbu technických objektů a zařízení. Budovala hydrocentrály a vodárenská díla pro Zemský správní výbor v Praze a podílela se také na stavbě elektrárny v Praze-Holešovicích, paláce Valdek na náměstí Míru či areálu státního zdravotnického ústavu v Praze-Vinohradech. Specialitou firmy bylo ale především hloubení kanalizací, tunelů a šachet, ve kterém neměla v Čechách konkurenci.
Elektrický Vladimír
Belada se stal uznávaným odborníkem a podnikl několik cest po Evropě i Americe. Byl členem správní rady Banky stavebních činností, inženýrské komory i dalších institucí. Vydal řadu odborných prací z oblasti vodního stavitelství, zlomovým se pro něj ale stal teprve rok 1926, kdy se seznámil s předním českým elektrotechnikem Vladimírem Listem.
List se narodil roku 1877 v Praze, spojen byl ale hlavně s Brnem, kde byl od roku 1908 profesorem České vysoké školy technické. Roku 1919 stál u vzniku Elektrotechnického svazu a spolupracoval i na stavbě první české elektrické trati Tábor – Bechyně.
Oba muži už několik let uvažovali o vybudování podzemní dráhy v hlavním městě, která by ulehčila rozrůstající se povrchové dopravě. Teprve společně ovšem vytvořili konkrétní plány a roku 1926 představili projekt pražské městské dráhy „Metro“.
Vizionářský projekt
Plán počítal se čtyřmi tratěmi, které měly mít dohromady zhruba dvacet kilometrů. Trasa A směřovala z Palmovky k Národnímu divadlu a končila u Anděla. Úsek B začínal na Vítězném náměstí v Dejvicích a pokračoval přes Můstek až na Floru. Trasa C mířila od Výstaviště v Holešovicích k Prašné bráně a odtud na Žižkov a poslední linka D spojovala Denisovo nádraží na Těšnově s Pankrácí.
Projekt byl vskutku vizionářský a současné linky, vybudované v 70. a 80. letech minulého století, ho jen s přeházenými písmeny v podstatě kopírují. Belada s Listem počítali dokonce i s Nuselským mostem (postaveným roku 1973), který propojuje Vyšehrad se středem města.
Originální bylo také značení, které využívalo světelně kinetických plastik od Zdeňka Pešánka, sochaře a člena Devětsilu. Autorem grafického návrhu cedulí byl typograf Jiří Rathouský.
Bez peněz pod zem nelez**
Jedinou slabinou návrhu byly peníze. Belada s Listem sice poskytli pražskému magistrátu podklady zdarma, sponzory na stavbu se ale najít nedařilo a Evropu navíc postihla celosvětová hospodářská krize. Projekt tedy putoval do archivu, a ačkoliv se ho oba autoři snažili oživit, úspěchu nedosáhli. Po druhé světové válce nebyla situace lepší, takže se Bohumil Belada ani Vladimír List už svého snu nedočkali (první zemřel roku 1964, druhý o sedm let později).
První úsek trasy C mezi Florencí a Kačerovem byl zprovozněn teprve v květnu 1974. O čtyři roky později následovala linka A a roku 1985 linka B. Na jejich stavbu sice vznikly nové plány, vliv prvorepublikových průkopníků ale zůstal patrný. Belada s Listem jsou proto dodnes považováni za otce celé stavby a ve vestibulu stanice Muzeum je připomíná pamětní deska.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Pražská informační služba, Wikipedia.cz
