Pohled do novin je čím dál smutnější. Nejen kvůli tomu, o čem píší, ale hlavně jak o tom píší. Především je tu „nepřátelské převzetí“ firem se státní účastí. Přebírá je, jak píší ohleduplně v LN, „český stát“. Méně ohleduplně lze říci ministerstvo financí či Andrej Babiš. Jde o výměnu dozorčích rad, mimo jiné i v obru jménem ČEZ.
Podle ideologie, s níž vstoupil Andrej Babiš do politiky, nám v posledních 24 letech vládli politici, kteří nemakali a kradli. Prostí lidé, jako je pan Babiš, to už nemohli vydržet a rozhodli se, že s politiky zametou. Učinili tak na podzim parlamentní cestou, přitom však jde zároveň o revoluci. Není to v našich dějinách poprvé. Zvláštním typem prostého člověka je odborník. Má dobrou reputaci, protože na rozdíl od ostatních prostých lidí navíc něčemu rozumí. Z této ideologie vychází dojem, že odbornost sama je cosi mravného. To se rozchází se zkušeností: dobře víme, že jako mezi lidmi všeobecně i mezi odborníky jsou namícháni slušní lidé s darebáky.
Přitom je důležité mít na paměti, že stát je politický útvar a má být řízen politicky. Největší nebezpečí, které hrozí, není v tom, že si pro sebe politické strany rozkradou mocenské orgány státu a státní firmy. Partaje si konkurují a navzájem se hlídají.
Hlavní hrozbou je, že se mezi partajemi vylíhne silný predátor, který se zbaví konkurentů a celý stát včetně mocenských orgánů i mocných státních firem si jednoduše strčí do kapsy. Odborníci jistě mají své místo ve výkonném managementu státních firem, ale v dozorčích radách by měli sedět politici schopní v této oblasti podobným snahám čelit. Zdá se, že premiér Sobotka si toho snad je vědom. Řekl, že v dozorčí radě ČEZ by mělo být místo pro lidovce a opozici. To byla situace před čtvrtečním jednáním koaliční rady. O tom, jak to vlastně dopadlo, se ví jen tolik, že ministr Babiš prý ustoupil a v dozorčí radě bude jeden lidovec. Tečka. Ostatní je možné si domýšlet.
Podobně strohé informace máme o výměně šéfredaktora deníku Dnes. Paní Slonková, dosazená před pár měsíci s pompou jako záruka nezávislosti, rezignovala s úsporným zdůvodněním, že se její názory diametrálně rozcházejí se zbytkem vedení firmy. Kamsi zmizela, za pár hodin ji nahradil Jaroslav Plesl, jehož názory se zjevně nerozcházejí. A zase: račte si domýšlet.
Situace začíná připomínat volnější období bolševického režimu. O něčem se nepsalo vůbec, o něčem málo, o něčem deformovaně. Byly tu však tři velké výhody: čtenáři byli vycvičeni v umění číst mezi řádky (leckdy to vyžadovalo jistou akrobacii), existovala velmi rozšířená šeptanda a konečně byl tu setrvalý zájem Západu o stav naší svobody ztělesněný třeba ve vysílání Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky. V prvních dvou věcech se budeme nejspíš muset zase procvičit, bez toho třetího se bohužel musíme pro nejbližší dobu obejít.
Autor je politolog
Čtěte také:
Babiš dosazuje své koně do státních podniků, ohrožuje tím koalici
Babiš překopal vedení Aeroholdingu, v dozorčí radě zasedne Švejnar
