Miloš Zeman vyklidil místo věnované na Nový rok tradičně prezidentskému projevu a uvolněný prostor do mrti využil jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus, a to v televizi i v tisku. Základní teze, která exprezidenta zaměstnává už nějakou dobu, zní: „Přikláním se k názoru těch, kteří říkají, že (...) končí polistopadový režim.“ Václav Klaus prožívá změnu režimu na vlastní kůži: je pro mnohé jeho čelným představitelem.
Klaus má jistě v něčem pravdu. Dnešní hospodářská a sociální situace u nás není sice nic moc, ale ČSSD ji v permanentním třídním boji účelově a nevěcně démonizovala. Základní parametry „režimu“ se v posledním roce nepozorovaně, ale dost podstatně změnily. A také je fakt, že kritika Klausovy loňské amnestie je v lecčem hystericky přehnaná. Nicméně jsou tu přinejmenším dvě obrovská „ale“.
Zaprvé Klaus opakovaně prohlásil, že prezident Zeman je z principu demokrat, a proto prý nehrozí, že by dělal nedemokratické kroky. Ve skutečnosti Zeman od počátku neusiluje o nic jiného než o zásadní posílení moci prezidenta na úkor ostatních ústavních institucí.
Vláda bez důvěry
Vybral si premiéra bez ohledu na parlament a nepochybně také ovlivnil složení vlády. Jeho „zásluhou“ jsme zjistili, že vláda sice pořád musí formálně požádat poslance o důvěru, ale pak může s klidem vládnout, ať už ji dostane, anebo ne.
Václav Klaus se přitom v předvolební kampani poctivě, usilovně a vytrvale snažil o Zemanovo zvolení a nepochybně mu na Hrad pomohl. Tím se sám stal nedílnou součástí problému, na nějž si teď stěžuje, tedy sám přispěl ke změně režimu.
A zadruhé Václav Klaus zopakoval svou kritiku EU: víc a víc věcí je v dnešní době rozhodováno daleko od nás, v Bruselu, nejsme úplnými pány ve vlastním domě. Zároveň exprezident mluví o omezení osobních svobod jako obecnějším projevu naší civilizace, zejména „Západu v tom tradičním slova smyslu“.
Z ruské žumpy na Západ
K tomu je třeba říci: Jistě, EU a „Západ“ obecně mají velké problémy. Zároveň platí, že i my jsme už 24 let součástí Západu, stali jsme se jí dobrovolně poté, co jsme se horko těžko vyškrábali z ruské žumpy. A byli jsme jí také po tisíc let předtím. Vzali jsme na sebe i závazek snažit se ze všech sil, aby se současná krize zabrzdila a překonala.
Druhou možností jsou zaječí úmysly, úprk ve směru mnoha azimutů, které v našem případě shodou okolností vedou všechny jedním směrem, totiž zpátky na „Východ v tom tradičním slova smyslu“. A ten představuje faktor ještě daleko nejistější než „Západ“ a Brusel.
Obrat k Východu je podstatnou částí současné změny režimu; symbolizuje jej kosmonaut Remek v Moskvě. Václav Klaus tomuto obratu především během výkonu své prezidentské funkce mocně napomáhal. Pokud tedy dnes o změně režimu varovně mluví, měl by se zároveň držet za nos.
Autor je politolog
Čtěte také:
Klaus: V zemi, kde žalují prezidenta, by mne nebavilo žít
