Rozpočtové určení daní, tedy pravidla, která určují, kam budou směřovat daňové výnosy a v jakém množství, je vždycky nejčistší politickou otázkou. Je tomu tak i tentokrát, když se ministr financí Babiš přetahuje s šéfhejtmanem Haškem, jestli mají, nebo nemají regiony dostat slíbených 3,5 miliardy korun navíc.
Samozřejmě mají, chtělo by se říci a připomenout dohodu z loňského léta. Už tehdy vyšli hejtmani vládě vstříc a souhlasili s odkladem účinnosti zákona, který jim o procento zvyšoval podíl na výnosu z DPH. Tentokrát se domáhají splnění slibů. Jádrem nechuti vyplatit peníze není ani ekonomická krize, ani horší výběr daní, ale politika. Přesněji řečeno krajské volby na podzim 2016. Andrej Babiš pochopil, že základem každé politiky je rozpočet a jeho přerozdělení.
Krajské rozložení politických sil je už druhé volební období stejné. Skoro všude vládne levicová koalice ČSSD a komunistů a většina hejtmanů má tričko sociální demokracie. Andrej Babiš už před pár týdny prohlásil, že také v krajích nadešel čas obměny. Vítězství v krajských volbách je pro něj nutné nejen pro vítězství samo. Potřebuje uspokojit aktivisty své strany v regionech, kteří spolu začínají na lokální úrovni divoce soupeřit o pozice a vliv.
Poslat v takové situaci tři a půl miliardy levicovým hejtmanům by v Babišově pojetí znamenalo dát jim nezasloužený dáreček, s nímž by mohli ovlivnit volby. Nakonec sice dojde ke kompromisu, ale dosavadní hejtmani z něj vyjdou oslabeni. Z Babiše se prostě stal plnokrevný politik.
Více o jednání s hejtmany: Babiš se s hejtmany nedohodl o navýšení příjmů pro kraje
Česká historie novel zákona o rozpočtovém určení daní je vůbec pestrá. Když v roce 1998 přišli k moci sociální demokraté, fungoval na lokální úrovni motivační systém sdílení daní. Obce dostávaly převážnou část z daně z příjmů živnostníků. Motivovalo je to, aby na svém katastru vytvářely prostor pro podnikání, z něhož inkasovaly rozsáhlé příjmy. Leckterá zapadlá města a vesnice tento systém postavil na nohy, protože do svého teritoria přitáhly silné podnikatele.
Z rovnostářského pohledu velkých socialistických měst severozápadních Čech a Moravy byl tento systém vůči nim nespravedlivý. V zájmu svých voličů proto ČSSD zavedla velké přerozdělení daní, které odpovídalo spíš systému „kolik hlav, tolik peněz“. Daně se centrálně vybraly a až na drobné výjimky distribuovaly podle počtu obyvatel.
Rovnostářský přístup pokračoval, když se po roce 2010 dostalo na zádech TOP 09 do parlamentu hnutí starostů malých měst a obcí. Zatlačili na ministra financí Kalouska a ten nastavil systém sdílení daní tak, aby se čtyřem největším městům ubralo ve prospěch všech ostatních. Z tohoto pohledu je dnešní Babišova akce vlastně jen takovým neškodným přidušením hejtmanů, aby si nemohli před volbami moc vyskakovat. Systém to neovlivní a levicoví hejtmani si budou muset politické pomníky vystavět z jiných zdrojů.
Autor je komentátorem týdeníku Reflex
Čtěte také:
