Evropou obchází strašidlo rozpadu tradičního politického systému. Smutným vítězem letošních slovenských voleb je mnohonásobný premiér Robert Fico. Sice vyhrál, ale také ztratil skoro sedmnáct procentních bodů oproti volbám před čtyřmi roky. Existují dva důvody pro jeho vítěznou porážku.
Fico a jeho strana Smer předně nedokázali sociálně uspokojit svou voličskou klientelu. Podle statistik zemí OECD, měřeno v HDP na hlavu, dýchá kdysi chudé Slovensko na záda České republice a výrazně předstihuje Polsko a Maďarsko.
Bratislava je dokonce šestý nejbohatší region celé EU; Praha je až devátá. Nicméně na Slovensku je mezi lidmi rozšířen pocit relativní chudoby, protože penze a platy jsou třetinové proti sousednímu Rakousku, s nímž se kvůli společné měně všechno porovnává.
Ficovi se nepodařilo zvrátit evropský trend, který už způsobil voličský odliv od polské Občanské platformy – největší města relativně bohatnou, ale zbylé regiony stagnují a dochází k masové migraci. V případě Slovenska na britské ostrovy a především do Česka, kde závratnou rychlostí nacházejí uplatnění především vysokoškoláci. Odliv mozků byl v některých oblastech (zdravotnictví nebo IT) tak silný, že už to znatelně komplikuje situaci na trhu práce.
Přečtěte si: Fico ustupuje ze slávy, premiérem může být i Sulík
Fico sice v posledním roce zavedl různé slevy a úlevy, ale ani to nepřesvědčilo hlavní proud jeho voličů, že hájí jejich zájmy. V jistém smyslu je to prokletí slovenské i české – porovnávat se se sousedy, kteří patří k nejbohatším státům světa (Německo, Rakousko).
Jinou věcí je, že premiér Fico tak mohutně vsadil na protipřistěhovaleckou kartu, až v očích středních vrstev legitimoval ty nejpokleslejší argumenty a příběhy. Toho se chopily různé monotematické strany (Kotleba, milionářská strana Sme rodina či Slovenská národní strana) a dovedly jednou řečené až do krajnosti.
Nastal efekt, který by se dal shrnout do sloganu: proč volit kopii, když mohu hlasovat pro originál? A to byla Ficova tragédie: na pozadí „skutečných migračních bijců“ najednou působil jako příliš umírněný politik. Ještě horší porážku, ač se to na první pohled nezdá, utrpěla slovenská pravice.
Vstupujeme do fáze, kdy koupit si stranu bude stejně běžné jako koupit si noviny nebo televizi.
Úspěch druhého na pásce, Richarda Sulíka, je založen jen na hlasech liberální Bratislavy. Sulík nemá nikoho, s kým by mohl sestavit programově sourodou koalici a vnést víc svobody do života. Může jen protificovsky taktizovat. Což je střednědobě ta nejlepší cesta mimo parlament.
Hlavním poselstvím slovenských voleb je toto: rozpadá se klasický politický systém. Strany vznikají z mimopolitických zájmů a kvůli nim také zanikají. Vstupujeme do fáze, kdy koupit si stranu bude stejně běžné jako koupit si noviny nebo televizi. Stojíme na počátku privatizace veřejného prostoru. To dříve nebo později vyvolá odpor občanské veřejnosti. Slovensko naznačuje, jak by mohly vypadat volby příští rok v Česku.
Autor je komentátorem týdeníku Reflex
Čtěte také:
Čeští politici o slovenských volbách: Sestavit vládu nebude lehké
Přes 400 tisíc úředníků. Fico vede Slovensko řeckou cestou, míní primátor