Normalizace. Touto jednoslovnou SMS trefně popsal náladu i dění na brněnském sněmu ČSSD jeden z jejích vlivných členů a delegátů. Sedm měsíců před sněmovními volbami se strana znovu nachází v grossovském momentu: prohrála trojí volby v řadě a ztrácí preference, peníze i členy. Program mění jako ponožky, a když už na webu spustí veřejnou daňovou kalkulačku, neumí moc počítat. Ostatně podobně jako samotná ČSSD ve svých předvolebních slibech připomínajících dvojité Vánoce.
O co horší je situace strany, o to více si delegáti sjezdu včetně premiéra a ministrů děkovali za dobrou práci. Šéf Senátu Milan Štěch se například pochválil za to, že zvýšil důvěru lidí v Senát z 20 na 30 procent.
Načež mladým členům strany doporučil, aby se nenechali falešně fascinovat sociálními sítěmi. „Našim mladým chybí komunikace zočí do očí. Co zasejeme, to taky sklidíme“ řekl. Líp by to nenapsal ani Milan Kundera. A ministryně školství Kateřina Valachová vlétla na pódium s tak děsivým soudružským tónem, že i automat na vodové nahnědlé kafe v tu chvíli vypadal jako bezpečný exil.
Ostatní delegáti pro změnu radši „drželi pusu“, jak všem později ve svém tradičně horším projevu poradila ministryně práce a sociálních věcí (a nově i povinné socializace všech, co nechodí do kanceláře) Michaela Marksová. Mimo svůj kandidátský projev dokonce spíš mlčel i pučista a Sobotkův veřejný nepřítel číslo jedna Jeroným Tejc. „ČSSD udělala chyby a musí se změnit. Nečekejte ale, že řeknu všechno“ řekl mi na chodbě předtím, než neřekl nic.
Byl to magický moment. Když jsem se vrátil ke stolu v kóji pro novináře, vítal mě tam osobně podepsaný prospekt s Tejcovou fotkou a titulkem „Zamyšlení nad programem“. Kandidát na prvního místopředsedu ČSSD v něm psal, že volební program strany „je kvalitní a mohou nám ho závidět ostatní strany a hnutí“. Takže už za pár hodin hřímal z pódia, že ČSSD nemůže vysokými daněmi trestat úspěšné a sociálními dávkami uplácet své voliče, jako by se peníze tiskly ve sklepě Lidového domu.
„Preference svazují ruce i nohy. Vyvolání konfliktu by dotyčné později ocejchovalo jako ty, kdo způsobili neúspěch ve volbách“ vysvětlil tíživou a poraženeckou atmosféru sjezdu bývalý moravský senátor a ministr ČSSD Zdeněk Škromach, který ovšem na sjezdu ani nebyl. Když se před šesti lety stal na úplně stejném místě Sobotka šéfem ČSSD poprvé, měli někteří delegáti pod stolem PET lahve laciné kořalky nebo vína a už od rána byli velmi dobře naložení. Tentokrát jako by se báli i opít. Někteří z nich mluvili mimo záznam o nebývalé centralizaci moci Sobotkou ajeho úzkou svitou.
Hlavně žádná moc
„Nejsme tady kvůli moci. Jsme tady kvůli lidem. Od našich občanů získáváme sílu, abychom mohli měnit věci. ČSSD dala vládě směr. Nikdo z nás tady v sále se nemusí bát postavit se na podzim před voliče,“ nechal se na úvod sjezdu trochu unést Sobotka. Šest let přežívá v čele strany právě kvůli moci. V koaliční vládě ČSSD vzdala nemalou část svého programu. A síla od občanů? Aby ji strana měla v podzimních volbách ještě od koho čerpat. Její preference nebezpečně padly k 15 procentům a poslední dobou má rétorikou i programem nejblíže k občanům, co volí KSČM.
A co hůř: ČSSD je na tom tak bídně, že Sobotka nemá ani soupeře. Přivedl stranu do tak panické situace, že se nikdo včetně pučistů nechce případným volebním fiaskem umazat, aby ji pak mohl jako čistý převzít. Přesto se jeho odpůrci úplně nevzdali. Kromě oficiálního měl totiž brněnský sjezd i neoficiální program, jehož hlavním bodem bylo Sobotkovo veřejné ponížení pouze velmi těsným zvolením šéfem a také výměna Tejce ve funkci prvního místopředsedy za ministra vnitra Milana Chovance.
Sobotka to samozřejmě dobře věděl, přinejmenším v partajním zákulisí je velmi talentovaný. Před sjezdem proto jako obvykle objížděl krajské organizace a stejně jako po neúspěšném puči po volbách v roce 2013 za svou další podporu všem sliboval dobře placené džoby na ministerstvech a hejtmanstvích. Bez konzultace s širším vedením také nejdříve oznámil, že znovu přišel čas na vládu s komunisty. Načež stejným způsobem vyhlásil „daňovou revoluci“, jež dělá boháče i z chudáků s platem 50 tisíc korun hrubého měsíčně, což je v Německu něco málo nad minimální mzdou. Současně vede džihád proti šéfovi ANO a vicepremiérovi Andreji Babišovi. „Agentury nám radí méně Babiše a více programu. On dělá přesný opak,“ říká Škromach.
Rozjetý mašinfíra
Sobotka potřeboval na sjezdu vzbudit dojem, že je na tom ČSSD vlastně dobře.
Premiér proto plál samými úspěchy ČSSD, příznačně většinou těmi aspoň sto let starými. A nekonfliktně byl sestaven i program sjezdu: volbě předsedy nepředcházela žádná veřejná debata, kritika ani sebereflexe, jak bývalo zvykem. Místo toho Sobotka jen vyjmenoval, co všechno ČSSD pod jeho vedením chce - nebo spíš nechce: žádnou privatizaci, žádné zdravotní poplatky, žádná vyšší spoluúčast pacientů, žádná reforma důchodového systému. Místo toho hlavně vyšší daně pro nevoliče strany.
Svým projevem Sobotka nestrhl ani oranžovou plentu za sebou, potlesk dostal hodně vlažný. Mluvil ale pořád méně strašidelně než první místopředseda a ministr vnitra Milan Chovanec. Během jeho projevu jste hned pochopili, proč dokonce i on sám přestal užívat titul bakaláře z plzeňských práv. Nejvíce totiž mluvil asi o pistolích, což není úplně státnické. „Musíme být s lidmi,“slíbil nakonec. Od ministra vnitra snad neexistují strašidelnější slova.
Nejlíp tak patrně situaci i náladu v ČSSD nechtěně demonstrovali dva delegáti, kteří si vyšli ven na cigaretu, aby si aspoň mimo sál dopřáli nealternativní fakta. „Vždyt oni ty daně ani neumějí spočítat,“ ulevil si jeden v narážce na Sobotkovu daňovou kalkulačku. „To víš, že jo. Rovná daň pro všechny,“ řekl druhý. Cestou zpátky do sálu jsem pak potkal severočeského poslance Jaroslava Foldynu. Děčínský boxer není žádný pučista, občas se ale nebojí nepříjemné pravdy ani mimo ring. „Nestávkovali učitelé ani policajti, udržel vládu. Vlak je rozjetý a nikomu se nechce měnit mašinfírů,“ shrnul Sobotkovo působení v čele vlády i strany.
Cihla v oknech
Volba Sobotky tak slibovala jediné drama: jak moc ho delegáti skutečně poníží? Vše nakonec dopadlo typicky sobotkovským způsobem. Předsedou ČSSD ho počtvrté zvolilo 67 procent delegátů, takže nejde ani o silný mandát, ani o ponížení. Sobotka to prostě jen znovu přežil. Ostatně nikdo výsledek volby nepopsal lépe než on sám. Na povolební tiskovce byl tak plný slov o „silném mandátu“, až ho demonstroval tím, že někteří jeho předchůdci usedli v čele strany s ještě menším počtem hlasů. Silněji už to nejde.
Volba prvního místopředsedy vlastně ČSSD vrátila na stejné místo, jen o šest let zpátky. Tehdy v Brně Sobotka porazil Michala Haška, který proti němu kandidoval s podobně realistickým socioekonomickým programem, jaký nyní nabídl Tejc. „V krajských volbách nám voliči hodili cihlu do oken. Potřebujeme opravdovou změnu,“ řekl ve svém kandidátském projevu Tejc.
Stejně jako Hašek chtěl ČSSD vzdálit od třídního pojetí politiky a přiblížit ji moderní západní levici, jež má program pro každého. Stejně jako Hašek prohrál.
Chovanec místo programu a změny mluvil o „krvácení na barikádách“ a „přinášení nejvyšších obětí“. Někdo by mu měl říct, že takhle vzletná slova pasují jen k jistému vzletnému druhu tváře. Chovanec nakonec Tejce porazil o 90 hlasů ze 700 a podle Sobotkova přání jsou i řadoví místopředsedové. „ČSSD musí obnovit důvěru u voličů. To se nám ale nepovede, když budeme své názory měnit ze dne na den,“ řekl mi Tejc.
Podle některých delegátů na sjezdu přednesl právě on jediný skutečně předsednický projev, strana se ale rozhodla, že moment nepříjemné pravdy znovu odloží: předsedu i realističtější program bude skutečně řešit až po podzimních volbách. Zatím tedy ČSSD dál působí tak, jak ji ve svém projevu popsal úspěšný jihočeský hejtman Jiří Zimola, pučista a sám žádný extraligový žonglér s velkými slovy: „Jsme jen směšní a nesrozumitelní.“
Ministryně školství Kateřina Valachová vlétla na pódium s tak děsivým soudružským tónem, že i automat na vodové nahnědlé kafe v tu chvíli vypadal jako bezpečný exil. Volba Sobotky tak slibovala jediné drama: jak moc ho delegáti skutečně poníží?
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
