P o v i n n é r u č e n í
Vláda konečně schválila zákon o povinném smluvním pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, a přiblížila se tím o krok legislativě Evropské unie. Počátkem příštího roku tak vypukne tuhá bitka pojišťoven o rozdělení trhu, který skýtá zhruba patnáct miliard korun.
Po dlouhých letech čekání může zákon nastartovat legislativní maraton Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Pokud vše půjde hladce, budou si moci řidiči od počátku roku 2000 vybrat ústav, u kterého uzavřou smlouvu na povinné ručení. Dosud povinné ručení ze zákona provozuje Česká pojišťovna.
O nabízení tohoto typu pojištění mají zájem téměř všechny pojišťovny na domácím trhu. Ministerstvo financí však zpočátku udělí licenci jen několika málo pojistitelům, dostatečně kapitálově silným, a tudíž schopným dostát svým závazkům, aby se předešlo nepříjemným překvapením.
Za několik měsíců tak vypukne ostrý boj pojišťoven, které se budou snažit získat co největší díl lukrativního koláče zvícího až pěti milionů vozidel. Ani náhodou totiž nejde jenom o povinné ručení, které samo o sobě příliš výdělečné není. V první řadě jde o to chytit klienta a v balíku s povinným pojištěním odpovědnosti mu vnutit další typy pojistek od kaska přes asistenční služby, pojištění trvalých následků úrazu, úrazové pojištění dopravovaných osob, pojištění nadstandardní výbavy a doplňků, zavazadel a sedadel až po pojištění právní ochrany.
Dluhy státu
Vláda zatím udělala jenom první krok - schválila zákon, ale ještě je spousta dalších podrobností nedořešených. Do očí bijící je způsob, jakým včera ministři po mnohaletých diskusích vyřešili evidenci údajů o pojištění. Tu totiž nebude vést Policie ČR, jak se původně předpokládalo, ale Česká kancelář pojistitelů, která zase bude tyto údaje periodicky předávat ke zpětné kontrole centrálnímu registru vozidel, vedenému ministerstvem vnitra. Tudíž jenom policisté budou vědět, kdo neplacením pojistného porušuje zákon. A je s otazníkem, jak s touto informací naloží.
Základním kamenem úrazu je totiž to, že ani Česká pojišťovna nemá nástroj, aby dokázala vybrat pojistné ode všech motoristů - do centrálního registru vozidel nesmí nahlédnout. To prý odporuje zákonu na ochranu osobních dat. Takže zase bude jezdit spousta neplatičů? Přitom je to tak jednoduché, stačí se nechat inspirovat zkušenostmi zemí, kde volný trh s povinným ručením funguje již léta.
Ani to, jak budou poctiví motoristé při kontrole prokazovat, že povinné ručení zaplatili, není dosud jasné. Vláda totiž rozhodla, že způsob ponechá na pojišťovnách. Místopředseda vlády pro legislativu Pavel Rychetský se dokonce nechal slyšet, že řešení přinese až praxe. Možností je několik: nálepka podobná dálniční známce, klasický ústřižek složenky či označení přímo na státní poznávací značce.
Ministerstvo financí bude muset ještě schválit několik prováděcích vyhlášek, například o konstrukci bonusů a malusů a o minimální a maximální výši sazeb a způsobu jejich výpočtu, bude muset dokončit novelu zákona o pojišťovnictví.
A pak je tu otázka, jak to bude s deficitem v rezervách na dlouhodobá odškodnění. Původní návrh počítal s tím, že bude celý balík rezerv převeden do garančního fondu. Deficit měli uhradit motoristé tak, že by po dobu asi pěti let platili o sto padesát korun vyšší roční pojistné. Jak to ale bude nyní, resort financí ještě neví.
Co čeká pojišťovny?
Domácí ústavy, kromě toho, že se budou na nový typ pojištění připravovat, musí zřídit Českou kancelář pojistitelů. Ta bude fungovat jako samosprávná organizace pojistitelů s vlastní právní subjektivitou a bude sdružovat ústavy, které získaly licenci ministerstva financí.
Kancelář bude spravovat garanční fond, do něhož budou přispívat jednotlivé pojišťovny podle svého tržního podílu v dané oblasti. Z něj pak budou odškodňováni motoristé, kteří byli poškozeni nezjištěným či nepojištěným vozidlem. Rovněž se bude starat o provoz hraničního pojištění (to platí cizí vozidla při překročení českých státních hranic, která nemají platnou zelenou kartu). Úkolem kanceláře bude vést statistiky o povinném ručení, spolupracovat se státními orgány a její činnost bude podléhat dozoru resortu financí.
Konečně trh
Majitelé vozidel si nejen budou moci vybrat ústav, kterému věří, či který tento typ pojistky poskytne za nejvýhodnějších podmínek. Ti, kteří jezdí bez nehod, budou moci ze své opatrnosti výrazně profitovat, a naopak ti, co často bourají, zaplatí přirážku k základnímu pojistnému.
O konstrukci bonusů a malusů ještě není jednoznačně rozhodnuto, ale zatím panuje názor, že již po prvním roce konkurenčního prostředí budou moci pojistitelé jednotlivé řidiče oceňovat podle jejich nehodovosti. „Pokud nebude sys-tém bonus/malus dán vyhláškou, máme připravenou vlastní stupnici. Řidič jezdící dva roky bez jím zaviněných nehod, bude mít pojistné o třicet procent levnější. Nejvyšší malus naší stupnice je sto procent, uvedl například mluvčí IPB Pojišťovny Vítězslav Bukač.
Pojišťovny se zatím shodují, že výše sazeb pojistného, i když bude pět let seshora i zespodu limitována, po liberalizaci trhu o něco málo vzroste. „Prostor pro náklady na pojistná plnění a na náklady na prodej a správu pojištění je v současných sazbách stanovených ministerstvem financí velmi úzký, konstatuje například mluvčí ČS-Živnostenské pojišťovny Karel Kopecký.
