Omezení výhod může odsát ze stavebních spořitelen až polovinu úspor, uvádí analýza
Vláda plánuje dramaticky osekat státní příspěvek ke stavebnímu spoření, čímž zřejmě definitivně skončí zlatá éra finančního produktu, jenž se kvůli masivní státní podpoře prodával téměř sám. Ve stavebních spořitelnách je nyní rušno, neboť udržet se na trhu už nebude tak snadné. Spořitelny přitom již nyní registrují odliv klientů, kteří stahují své naspořené prostředky. Strach o práci mají i finanční poradci jednotlivých spořitelen, neboť nové smlouvy na stavební spoření se téměř neuzavírají. O jak velkou část peněz by spořitelny kvůli odlivu klientů nakonec mohly přijít, řeší nyní i Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Podle informací týdeníku EURO vypracovala AČSS analýzu, jež naznačuje možné varianty vývoje. Z materiálu vyplývá, že spořitelny by mohly přijít o 20 až 50 procent z naspořených prostředků. Vzhledem k tomu, že klienti u nich mají naspořeno přes 400 miliard korun, jde o ztrátu zhruba 80 až 200 miliard korun. Oficiálně ovšem asociace nechce tyto úvahy komentovat. „Takové analýzy máme, ale je to přísně interní záležitost. Důvodem je fakt, že konečný dopad je vždy závislý na konkrétní úpravě, o které ale zatím nikdo neví, jak bude vypadat,“ uvedl na dotaz týdeníku EURO tajemník AČSS Jiří Šedivý.
(Ne)lobbujeme
„Zatím se nám daří většinu klientů uklidnit, přesto zaznamenáváme větší počet výpovědí smluv, než bývá v tomto období běžné,“ popsal situaci člen představenstva Modré pyramidy stavební spořitelny Miroslav Hiršl a dodal: „Klientům hlavně doporučujeme nedělat unáhlené závěry v době, kdy se stále jedná o návrhy.“ Že se zatím jedná o návrhy, připomíná i ministr financí Miroslav Kalousek, který plánuje už příští rok jednorázově zdanit státní podporu stavebního spoření (tři tisíce, respektive 4,5 tisíce korun u starých smluv) 50 procenty. Státní rozpočet tím ušetří více než pět miliard korun. Kalousek tvrdí, že srážková daň je jen první fáze změny výhod stavebního spoření. Zdanit chce rovněž výnosy ze stavebního spoření, které jsou v současné době od patnáctiprocentní daně osvobozeny. Pro druhou fázi úprav, jež by dle Kalouska měla platit pro období od roku 2012, se počítá se změnou zákona o stavebním spoření. Novela vystřídá 50procentní srážkovou daň, neboť by nastálo mělo dojít ke snížení maximální státní podpory na polovinu. Ve hře jsou ale i další opatření, o nichž strážce státní kasy zatím mluvit nechce s tím, že je to otázkou dalších jednání. Stavební spořitelny se proto snaží o možných změnách vyjednávat a tlačí na ministerstvo financí, aby svá opatření zmírnilo. „To je snad i jejich povinnost, ale je to tak asi všechno, co s tím mohou dělat. Vyjednáváme pokud jde o snížení státního příspěvku či další opatření, nevyjednáváme pokud jde o tu 50procentní srážkovou daň,“ uvedl na adresu stavebních spořitelen Kalousek. Finanční domy však tvrdí, že jde pouze o běžné konzultace.
Méně poradců
Během několika týdnů může stavební spořitelny zasáhnout další rána. Vzhledem k tomu, jak přibrzdilo uzavírání nových smluv, výdělky finančních poradců jednotlivých stavebních spořitelen značně zeštíhlí. Jejich plat se totiž skládá výhradně z provizí, které stojí na uzavřených obchodech. A pokud jejich plat půjde dolů, lze předpokládat, že řada z nich stavební spořitelnu opustí, neboť budou hledat lepší výdělek. Do toho se budou muset stavební spořitelny vypořádat s konkurencí. Ostatní finanční domy se už totiž nemohou dočkat, až klienti spořitelen vyberou své peníze a budou je chtít investovat jinam.
„Je možné očekávat úbytek klientů ze stavebního spoření, hledání alternativních forem investování a s tím spojenou zvýšenou konkurenci finančních institucí. Právě zvýšený konkurenční boj pak může přinést zkvalitnění nabízených produktů a zlepšení služeb finančních institucí,“ domnívá se finanční analytik z Fio banky Josef Novotný.
Objem prostředků, který klienti stáhnou, by mohl stavební spořitelny dostat do potíží i kvůli úvěrování. Z naspořených 415 miliard korun už totiž finanční domy rozpůjčovaly zhruba 270 miliard korun. Pokud by tedy klienti stáhli od spořitelen více než 145 miliard korun, musely by je finanční domy vyplatit z jiných, zřejmě vypůjčených peněz. Odliv takové sumy přitom vůbec není nepravděpodobný. Zhruba 300 miliard korun je totiž naspořeno na smlouvách po vázací lhůtě, což jsou smlouvy, při jejichž zrušení klientovi nehrozí žádné sankce. Pouze u výpovědi před vázací lhůtou, která je u starých smluv pět let a u nových šest let, klient přichází o státní podporu, a to i zpětně za předcházející roky.
Penzijko místo stavebka?
Pokud stavební spořitelny nechtějí o své klienty přijít, musejí je začít přesvědčovat, že i po změně bude tento produkt výhodný, tvrdí někteří ekonomové. Zatímco nyní nabízí roční lukrativní zhodnocení přesahující sedm procent, po osekání státní podpory včetně zdanění výnosů by dle odhadů mohl roční výnos spadnout na 4,2 procenta. Vzhledem k téměř nulovému riziku se stále jedná o slušný výdělek. Pokud ovšem nezačne narůstat inflace.
Spořitelny by mohly klienty nalákat i na zcela nové produkty, jenže pokud to budou produkty jiné – byť mateřské – banky, žádnou záchranu to znamenat nebude. Výdělky z produktu totiž nezůstanou u prodejce, ale půjdou za tím, kdo produkt skutečně vlastní.
Stále častěji se spekuluje o tom, že stavební spořitelny by mohly hrát významnou roli v penzijní reformě. Naznačuje to i Matthias Metz, předseda představenstva společnosti Bausparkasse Schwäbisch Hall, která v Česku vlastní Českomoravskou stavební spořitelnu. „Zajištění na stáři je i v Česku velmi důležité téma a je úkolem stavebních spořitelen, aby dokázaly tímto směrem jít. Penzijní fondy v posledních letech neměly žádné výnosy a když se podíváte, jakou podporu přesto dostávají, je očividné, že je potřeba systém překopat. Stavební spoření bude v budoucnosti stěžejním bodem zajištění ve stáří,“ tvrdí Metz.
*
BOX
Už žádné výhody
(návrhy na úpravu státní podpory stavebního spoření)
2011
Zavedení padesátiprocentní srážkové daně státní podpory vyplacené v daném roce
Zdanění výnosů patnácti procenty
2012
Padesátiprocentní daň bude vystřídána snížením maximální roční státní podpory o polovinu
Zdanění výnosů ze stavebního spoření zůstane stejné
Zavedení účelovosti využití naspořených prostředků
Pramen: ministerstvo financí
*
(rozhovor)
Milan Švec Stavební spořitelny ztrácí klienty
Navzdory změnám bude mít stavební spoření stále své místo na trhu, tvrdí expert na stavební spoření Milan Švec (44), nový zemský ředitel poradenské společnosti Fincentrum, do níž přešel letos po šestnáctiletém působení v Českomoravské stavební spořitelně.
EURO: Jak vidíte budoucnost stavebního spoření? ŠVEC: Bude mít pořád své místo na trhu, minimálně jako nástroj střednědobého bezpečného investování se zajímavým úročením. Atraktivitě produktu pomohou hlavně úvěry, které jsou na toto spoření navázány. Kvůli plánovaným změnám se ale současné garantované výnosy dostanou na podstatně nižší úroveň, což naopak na atraktivitě výrazně ubere. Díky tomu bude moci řada produktů stavebnímu spoření konkurovat. A konkurenční finanční domy jistě budou mít zájem o peníze stavebních spořitelen.
EURO: Odhadnete, kolik klientů se rozhodne v návaznosti na změny přesunout své prostředky ze stavební spořitelny jinam? ŠVEC: Ze zkušeností a informací, které mám, vím, že už v tuto chvíli zažívají stavební spořitelny poměrně značný odliv prostředků zejména u klientů, již u spořitelny byli delší dobu a mají tam naspořenou vyšší sumu. Důvodem takového chování klientů je obava, jak se bude státní spoření vyvíjet a jak se bude vyvíjet jeho zdanění. Tento odliv pozorují i moji kolegové u konkurenčních stavebních spořitelen. Konkrétní sumu si ale odhadnout netroufnu.
EURO: Kam se podle vás tyto prostředky přesunují? ŠVEC: To nelze jednoznačně říct, ale domnívám se, že se stavební spořitelny budou snažit najít nějaký odpovídající produkt, kam by umístily peníze klientů, kteří se rozhodnout stáhnout své peníze ze stavebního spoření pryč. Takovou alternativou by mohl být spořicí účet, jenž nabízí dostupnost prostředků. Mohl by to být produkt mateřské společnosti nebo banky ze skupiny a fungovat jako přestupový můstek, aby tyto prostředky byly později investovány třeba do zajištěných podílových fondů nebo produktů s podobnými parametry jako stavební spoření. Je však nutné, aby stavební spořitelny měly tyto finanční nástroje včas po ruce a aby byly dostatečně atraktivní.
EURO: Změní to nějak postavení finančních poradců? ŠVEC: Poradci závislí na jediné instituci, kteří mohou klientům doporučovat pouze produkty této společnosti, se budou stále více proměňovat na nezávislé poradce. Budou mít totiž k dispozici širokou škálu finančních produktů a nebudou při práci se svým klientem ničím omezováni. Pozoruji to už nyní u mnoha kolegů. Ostatně i já jsem takovou proměnou letos prošel. Pokud klient přijde, že chce se svými penězi poradit, což se děje stále častěji, pak jako závislý poradce je člověk produktově velmi omezen.
EURO: Je vůbec pro stavební spořitelny reálné, aby rozjely prodej i jiných finančních produktů? ŠVEC: Velkou překážkou je, že instituce žije z produktu, ne z poradce. Tím pádem bude vždy preferovat produkt. A i kdyby finanční instituce dala možnost svým poradcům, aby klientům nabízeli i „cizí“ produkty, vždy bude na provizích preferovat svůj produkt, tudíž i pro poradce bude výnosnější tlačit produkty „své“ společnosti.
