Resort životního prostředí zvažuje zavedení uhlíkové daně na lokální vytápění fosilními palivy
Přezíravost hraničící s ignorantstvím. Takový je dle názoru části manažerů energetických firem a odborníků postoj úředníků k chystané aktualizaci státní energetické koncepce (SEK) k budoucímu využití zemního plynu. V klíčovém dokumentu, který zásadním způsobem ovlivní dění v české energetice na desítky let dopředu, totiž stát preferuje variantu, která v budoucnu počítá se zemním plynem především jako s doplňkovým zdrojem energií. Přednost dostávají zdroje štěpící jádro a spalující české uhlí.
Nic než jádro a uhlí
„Je nutné tyto plány změnit, zemní plyn je perspektivní, ekologicky čisté a velmi spolehlivé médium,“ shodli se manažeři a odborníci přítomní na osmém ročníku odborné plynárenské konference Gas Business Breakfast. Akce v rámci cyklu Euro setkání, kterou uspořádalo vydavatelství Euronews ve spolupráci s Českou plynárenskou unií, se uskutečnila v pátek 2. prosince v pražském Top Hotelu. „Ostatní části energetického mixu kromě jádra a uhlí jako by ani neexistovaly,“ komentoval návrh státní energetické koncepce šéf společnosti RWE Martin Herrmann. Tvrdí, že stát v nepříznivém scénáři počítá v českém energetickém mixu s využitím zemního plynu na úrovni kolem osmnácti procent, což je v porovnání s aktuálními údaji pokles. Herrmann je přitom přesvědčen, že podíl zemního plynu by se měl pohybovat kolem pětadvaceti procent, jak je tomu běžné ve vyspělých západoevropských ekonomikách. Rozčarování plynárenských firem z prosazované koncepce je logické. Spotřeba zemního plynu v tuzemsku za poslední léta stagnuje. A právě od aktualizované energetické koncepce si plynaři slibovali, že pomůže poptávku oživit. Jak ale vyplývá z příspěvku dalšího z řečníků, náměstka ministra průmyslu Františka Pazdery, stát ve své aktualizované energetické koncepci v budoucnu se zemním plynem sice počítá jako se zdrojem pro výrobu elektřiny, jeho význam však bude spíše doplňkový ve vztahu k jaderným elektrárnám.
Trochu si protiřečí
„Paroplynové zdroje vidí koncepce vhodné zejména pro překlenutí případných nedostatků výkonu po dobu výstavby nových bloků jaderných elektráren,“ tvrdí Pazdera. Příznivá není ani predikce, jíž se náměstek na konferenci oháněl. Odhad počítá s tím, že v nejbližším období bude spotřebu plynu tlumit očekávaný nepříznivý vývoj v evropské ekonomice. Negativní jev se částečně projevil již letos, kdy za první tři čtvrtletí klesla spotřeba zemního plynu v meziročním srovnání zhruba o devět procent. Především kvůli nižším odběrům ze strany průmyslových podniků. Firmy zčásti i kvůli obavám z horšího odbytu zboží snižují produkci, a s tím i odběr energií. V loňském roce dosáhla spotřeba 8,89 miliardy metrů krychlových; relativně vysoký odběr způsobilo hlavně chladnější počasí. „Obecně lze říci, že bez plynu určeného pro výrobu elektřiny se bude jeho spotřeba v nadcházejících pěti letech pohybovat kolem devíti miliard metrů krychlových,“ odhaduje Pazdera. Náměstek rovněž upozornil, že variantu státní energetické koncepce s označením A2 již schválila rada vlády. „Předpokládá využití domácích zdrojů, avšak v rozsahu daném ekonomickými kritérii kladenými na SEK. Splňuje všechny požadavky kladené na koncepci, redukuje významným způsobem emise skleníkových plynů, ale nenaplňuje dnes avizované obecné cíle Evropské komise na redukci skleníkových plynů minimálně o osmdesát procent oproti roku 1990,“ konstatoval.
Projev náměstka ministra průmyslu část přítomných plynárníků rozladil. I v této souvislosti šéf české RWE Herrmann upozornil na to, že si chystaná energetická koncepce v některých oblastech dost zásadně protiřečí. Na jedné straně totiž počítá se stagnací až mírným poklesem spotřeby zemního plynu, respektive s jeho využitím jako se stabilizačním, doplňkovým palivem. Na straně druhé ale současně doporučuje významné investice do rozvoje infrastruktury. Scénář A2 totiž plánuje rozšíření kapacity českých zásobníků na zemní plyn tak, aby pokrývaly minimálně čtyřicet procent roční tuzemské spotřeby a denního těžebního výkonu na úrovni minimálně šedesáti milionů metrů krychlových po dobu nejméně třiceti dnů. „Je to nelogická šaškárna. Stát de facto chystá podmínky, které omezí náš byznys, ale současně po nás chce, abychom investovali miliardy korun do infrastruktury,“ povzdechl si jeden z přítomných obchodníků se zemním plynem.
Špatné pro ekologii
Šéf tuzemské RWE Herrmann je současně přesvědčen, že prosazovaný návrh koncepce odsouvá do pozadí ochranu ovzduší a životního prostředí. Vůbec nebere v úvahu, že zemní plyn je z dostupných fosilních paliv zdaleka nejekologičtějším zdrojem. Jako příklad uvedl dopravu. Před několika lety se plynárenské firmy po dohodě se státem zavázaly, že podpoří větší využití zemního plynu v dopravě. Do projektu investovaly desítky milionů korun. „Návrh koncepce ale s rozvojem využívání plynu v dopravě takřka nepočítá,“ tvrdí Herrmann. Možná jsou jeho obavy přehnané. Ne všichni státní úředníci chtějí zemní plyn v České energetice upozadit. Například další z řečníků, náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč, tvrdí, že podíl zemního plynu v českém energetickém mixu by měl být mnohem významnější. A to i s přihlédnutím k možným rizikům a bezpečnostním otázkám. „Třeba v dopravě považuje ministerstvo zemní plyn za velmi perspektivní, a to nejen CNG, ale i LPG. V rámci politiky resortu je i snaha zvýšit jejich podíl na trhu,“ sdělil Hlaváč. Zemní plyn je dle jeho názoru ideálním médiem pro budování takzvané nízkouhlíkaté ekonomiky. K tomu chce ostatně rezort přispět hledáním řady dalších opatření, a to včetně zvažovaného zavedení uhlíkové daně pro sektory mimo ETS, odpovídající ceně povolenky. Co to znamená? Elektrárny, teplárny a velké průmyslové podniky si budou od roku 2013 kupovat stále rostoucí podíl povolenek na emise skleníkových plynů v aukcích. Lokální spotřeba fosilních paliv, tedy hlavně pro vytápění, však není do tohoto systému zahrnuta, což podle některých odborníků vytváří zásadní diskriminaci především pro teplárenství. „Uhlíková daň by mohla konkurenční prostředí narovnat. Proto ji v návrhu příslušné směrnice navrhuje zavést i Evropská komise,“ konstatoval Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR.
Nevzdávají se
Ale zpět k plynárenství. Firmy ze zmíněného sektoru a odborníci shodně tvrdí, že ještě nevzdávají svůj boj o to, aby se zemní plyn výrazněji prosadil v nově chystané energetické koncepci. „RWE se zapojila do další diskuse o budoucí podobě koncepce, bojujeme za pomoci technických a dalších argumentů,“ konstatoval Herrmann. Plynárenské firmy v čele s RWE navrhují i kvůli další diskusi o budoucnosti plynu odložit schválení energetické koncepce minimálně o půl roku. A kromě toho dokument rozfázovat do dvou částí. Ta první, rozpracovanější, by představila dopodrobna priority státu v energetice do roku 2025. Druhá část by pak popsala výhledy v tuzemské energetice po roce 2025. Zda se to plynárenským firmám a odborníkům podaří, se teprve ukáže. Přispět k tomu má i průzkum, který si u společnosti Factum Invenio nechala zpracovat Česká plynárenská unie. Vyplynulo z něj, že kromě jiného si 59 procent z 961 dotázaných respondentů myslí, že využívání zemního plynu by se mělo v rámci České republiky zvýšit.
