Zatímco ještě na konci března na českém trhu fungovalo 845
cestovních kanceláří, nyní už je jich jen 797, tvrdí ministerstvo pro místní
rozvoj (MMR). “Předpokládáme, že ještě dalších několik desítek cestovních
kanceláří ukončí v souvislosti s omezeními vyvolanými šířením koronaviru svou
činnost,” konstatovala za MMR šéfka komunikace Veronika Vároši.
Jednu z prvních položil koronavirus cestovní kancelář Aeolus,
jak ale vyplývá z insolvenčního rejstříku, pandemie byla už jen poslední
kapkou. Aeolus dluží téměř 40 milionů korun, jak lze vyčíst z návrhu na
zahájení insolvenčního řízení, který podepsal jednatel Antonios Iliopoulos. „Stále
se naše cestovní kancelář nachází ve fázi, kdy ještě nepadlo rozhodnutí o
úpadku,” píše se na webu Aeolu. Ne všechny cestovky ale skončily krachem,
některé činnost dobrovolně ukončily, aniž by skončily v insolvenci. A není
vyloučeno, že se na trh třeba vrátí.
Strašák v podobě zkrachovalých cestovek obchází tuzemské pojišťovny už několik měsíců. Závazky každé cestovní kanceláře sice ze zákona kryje povinné pojištění, ale jen do výše sjednaného limitu. Ten vychází minimálně na třicet procent tržeb. „Pojišťovna vyplácí pojistné do limitu sjednaného ve smlouvě mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří. Vzhledem ke zpřísněním povinnosti reportingu ze strany cestovní kanceláře a stále důkladnějšímu posuzování podmínek ze strany pojišťoven je limit ve většině případů dostačující pro uhrazení všech závazků. Až pokud by tento limit dostačující nebyl, nastoupila by úhrada z garančního fondu,” říká Vlastimil Divoký za ERV Evropskou pojišťovnu, u které je pojištěno 110 cestovek zejména těch velkých a středních.
Plánuje letos letní dovolenou v zahraničí?
V garančním fondu je ale jen 61 milionů korun, jak ukazují
data Státního fondu rozvoje bydlení, který fond spravuje. Jen pro srovnání,
šedesát milionů jsou roční tržby jedné středně velké cestovní kanceláře.
Pojišťovny si nad rámec zákona ještě vytvářely polštář v
podobě jednorázového depozitu, který každá cestovka při prvním uzavření
pojistné smlouvy musela složit. Výši stanovila pojišťovna a byla individuální.
Skončí-li cestovka činnost dobrovolně, depozit se ji vrátí. Pokud zkrachuje a
zůstanou dluhy, o svůj depozit přichází. „Celkový depozit za všechny pojištěné
CK je několik stamilionů korun,” říká například za Uniqa
pojišťovnu Eva Svobodová. Přesné číslo jednotlivé pojišťovny nezveřejňují.
Podle odhadů České asociace pojišťoven vychází roční
pojistné, které si tuzemské cestovky platí na 150 milionů korun. Přesněji se
tyto údaje se ale už samostatně nesledují. „Údaj jsme měli naposledy v roce
2015 a tehdy to vycházelo na zhruba sto milionů korun ročního pojistného, což
bylo asi 0,53 procent ročních tržeb cestovních kanceláří,” říká mluvčí ČAP
Veronika Nová. Pokud by rezervy pojišťoven ani garanční fond na úhradu
případných dluhů po cestovních kancelářích nestačil, musel by nastoupit stát. A
tedy i daňový poplatník.
Nervozita na pojistném trhu vyústila i v neochotu uzavírat
nové pojistky. Pojištění se totiž uzavírá pouze na rok a pak se řeší nová
smlouva. „Jak to bude ve skutečnosti vypadat, nevíme, je docela dobře možné, že
pojišťovny třeba polovinu trhu nepojistí,” říká za Asociaci cestovních
kanceláří ČR Jan Papež. S trochou nadsázky lze říct, že pokud cestovku nepoloží
koronavirus, může ji dorazit pojišťovna, která kvůli vysokému riziku odmítne
prodloužit pojištění.
A pojišťovny naznačují, že Papež nemusí být daleko od
pravdy. “Už nyní máme signály, že bude docházet ke zdražení tohoto pojištění,
protože ochota zajišťoven upisovat tento druh rizika je čím dál nižší. Tlak na
nárůst cen byl zahájen už krachem cestovky Thomas Cook před pár měsíci. Výše
zajistného má zásadní vliv na pojistné, proto jsme bohužel byli nuceni pojistné
obecně navyšovat,” prohlásil Vlastimil Divoký za ERV Evropskou pojišťovnu.
Právě ERV letos odmítla prodloužit pojištění proti úpadku třem kancelářím.
“Analýza jednotlivých rizik je tak ještě důkladnější než v
minulosti a s tím souvisí i odpovídající cenová politika,” přidává se Honza
Marek za Generali Českou pojišťovny, u které je pojištěno 165 cestovek.
Pojištění cestovních kanceláří poskytuje jen sedm pojišťoven ze 40.
Složitou situaci na trhu komplikuje kromě uzavření hranic
také následné kroky vlády. Například u takzvaného lex voucher, kterým se
ministři snažili pomoc cestovnímu ruchu, panuje doslova chaos. Lidé, kteří si
zaplatili na termín mezi letošním 20. únorem a 31. srpnem dovolenou, si mohou
vzít poukaz a do konce srpna příštího roku si na něj vybrat jiný zájezd. Jinak
jim kancelář musí nejpozději do poloviny září 2021 musí vrátit peníze, říká
zákon.
Tuto pomoc cestovkám zavedly i jiné země, jenže u nás vláda
stanovila velké množství výjimek, na koho se voucher nevztahuje a kdo může
poukázku odmítnout. “Takřka každý klient se s námi dohaduje, protože je
přesvědčený, že splňuje nějakou výjimku,” říká například marketingový šéf
cestovky České kormidlo Aleš Kotek.
Run na cestovky pokračuje a povědomí, že cestovky zadržují
klientům peníze a ti tak vlastně úvěrují kanceláře, sílí. Kanceláře se tím
dostávají do situace, kdy musí vracet peníze ze svého, neboť již uhrazenou
zálohu na ubytování v Egyptě či Turecku jen těžko dostávají od partnerů obratem
zpět. Navíc některé hotely nabízejí pouze změnu termínu.
"Dokud budou mít klienti možnost požadovat vrácení
peněz, budou to dělat. V konečném důsledku doženou cestovní kanceláře k
insolvenci, celá situace tak zasáhne i pojišťovny,”dodává Kotek a pokračuje.
“Od poloviny února jsme bez tržby, ostatní cestovní kanceláře jsou na tom
stejně a tento stav nemohou přežít všechny.”
Lex voucher navíc neřeší ani situaci, že cestovní kancelář
má pojištění jen na jeden rok a může se stát, že vydá voucher na dobu, na
kterou už nebude mít pojištění. “Povinnost zaplatit klientům peníze zpět se
tedy vrátí v září 2021 a tuhle časovanou bombu si pojišťovny jistě uvědomují a
můžeme čekat, že pojistné podmínky na sezónu 2021 budou jiné než doposud.
Dokonce se dá očekávat, že bude velmi obtížné nechat cestovní kancelář pojistit
a ve hře zůstanou jen nejsilnější cestovní kanceláře, protože pojištění pro
případ úpadku je zákonná podmínka,” uzavírá Kotek.
MMR v současné době chystá ve spolupráci s asociacemi plán na
další podporu cestovního ruchu, součástí má být i masivní podpora domácího
cestovního ruchu a ve hře jsou i poukazy na domácí dovolenou. Podmínky těchto
druhů poukázek ale zatím MMR řeší. “V tuto chvíli diskutujeme varianty systému
distribuce a financování poukazů na oživení domácího cestovního ruchu,” uvedla
za MMR šéfka komunikace Veronika Vároši.
Podle cestovek ovšem bude zásadní, aby takový poukaz nedopadl fiaskem. “Pokud by měl být zaveden mechanismus poukázek na domácí dovolenou, pak je ale zásadní, aby z distribuce poukázek bezdůvodně neprofitovaly „stravenkové firmy“ a distribuce byla zajištěna přímo státem, např. prostřednictvím státní agentury Czech Tourism,” poznamenal například Roman Škrabánek prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
