DODATEČNÝCH DESET MILIARD KORUN, O KTERÉ MŮŽE MINISTERSTVO FINANCÍ NAVÝŠIT ROZPOČET NA PŘÍŠTÍ ROK, NEHODLÁ VLÁDA ROZPUSTIT VE VÝDAJÍCH. PŘEDNOST DÁVÁ INVESTICÍM DO BUDOUCNOSTI.
DODATEČNÝCH DESET MILIARD KORUN, O KTERÉ MŮŽE MINISTERSTVO FINANCÍ NAVÝŠIT ROZPOČET NA PŘÍŠTÍ ROK, NEHODLÁ VLÁDA ROZPUSTIT VE VÝDAJÍCH. PŘEDNOST DÁVÁ INVESTICÍM DO BUDOUCNOSTI.
O podobě státního rozpočtu na příští rok budou v příštích čtrnácti dnech jednat zástupci ministerstva financí s jednotlivými resorty. Z posledního zase miliardy nehodlá kabinet „projíst“, nýbrž investovat do vědy, výzkumu a vysokých škol. „Jednou z našich priorit je znalostní ekonomika, do které výzkum a vývoj nepochybně spadají,“ prohlásil premiér Vladimír Špidla. Naděje učitelů i dalších státních zaměstnanců na vyšší platy jsou tedy zřejmě dost malé. I ministryně školství Petra Buzková v uplynulých dnech potvrdila, že špatné financování vysokých škol je pro ni větším problémem než platy učitelů, kvůli nimž 1. září stávkovala část základních a středních škol. Vláda tím do jisté míry reaguje na kritiku opozice, která Špidlově kabinetu vytýká, že jeho hospodaření postrádá prorůstová opatření. Nalezení dodatečných příjmů oznámilo koncem srpna ministerstvo financí. Očekává je především z výběru daní na základě červencové prognózy makroekonomických ukazatelů, dále ze splátek licencí mobilních operátorů a z deblokací vládních úvěrů. Část z dodatečných deseti miliard bude věnována i na další odstraňování povodňových škod a na budování dopravní infrastruktury. Ministr informatiky Vladimír Mlynář navrhuje, aby dvě miliardy byly použity na snížení deficitu veřejných financí. Sociální demokraté se k Mlynářovu návrhu staví chladně. Požadavky ostatních ministrů dosahují čtyřiceti miliard a na posledním zasedání vlády z nich nikdo neslevil. Ministr financí Bohuslav Sobotka však prohlásil, že rozpočtový schodek má v každém případě zůstat ve výši 118 miliard korun. Očekává se proto dramatická bitva o rozpočet, a to jak uvnitř koaliční vlády, tak ve Sněmovně.
