Odvolaný generál má sloučit a zreformovat tajné služby
Všechno je jinak. Generál Josef Prokš, donedávna šéf Vojenského zpravodajství (spadají pod něj vojenská rozvědka i kontrarozvědka), byl na konci března vládou odvolán, údajně na vlastní žádost. Prý z rodinných důvodů. Nikdo ale takovému zdůvodnění nevěřil.
Politici a novináři spekulovali o tom, že Prokš byl ve skutečnosti odvolán pro neschopnost (EURO 13/2004). Do významné pozice velitele armádních špionů ho totiž přivedl ještě ministr obrany Jaroslav Tvrdík s tím, že pro nového šéfa bude nejlepší, když o tajných službách bude vědět co nejméně. Prokš předtím vedl českou protichemickou jednotku umístěnou na americké základně Doha v Kuvajtu.
Má ho rád, nemá ho rád.
Tam ale spekulace nekončily. Prokš měl navíc jako odměnu za bezproblémové vyklizení pozic dostat teplé a dobře placené místečko obranného poradce na české misi pro OSN v New Yorku.
Prokšovu přesunu do Spojených států zpočátku nasvědčovala i informace, že současný obranný poradce na newyorské misi Petr Pelz se bude muset do Česka vrátit dřív, než původně předpokládal. To týdeníku EURO potvrdil i sám Pelz, mimochodem Prokšův předchůdce ve funkci šéfa Vojenského zpravodajství. S Prokšem ani jeho bývalým šéfem Tvrdíkem se přitom příliš v lásce nemá.
„Ministr Kostelka mně loni prodloužil závazek pouze o rok se zdůvodněním, že úřad v New Yorku, který ministerstvo obrany otevřelo v létě 2002, v létě 2004 zase uzavře,“ konstatoval Pelz. Zpráva o tom, že by ho mohl nahradit Josef Prokš, ho evidentně nepotěšila. „Nechápu, jak by mohli kohokoli poslat na zrušené místo. Informace o tom, že by to snad dokonce mohl být generál Prokš, který úřad v New Yorku ministrovi navrhoval uzavřít, je dost neuvěřitelná,“ dodal.
O zrušení pozice „vyslance českého ministerstva obrany“ (ve skutečnosti ho tam vysílá přímo rozvědka) při OSN ale ještě zřejmě nepadlo poslední slovo. Současný šéf mise, velvyslanec Hynek Kmoníček, je například tvrdě proti.
„Podstatnou částí agendy OSN jsou dnes vojenské operace členských zemí Evropské unie pod mandátem Rady bezpečnosti. Jako člen EU, který chce za pár let do Rady bezpečnosti kandidovat, si vojenskou nepřítomnost zde v New Yorku prostě ani nemůžeme dovolit. Nakonec bychom ji totiž stejně museli obnovit a jenom by nás to přišlo dráž,“ tvrdí Kmoníček. „Připomíná mi to typicky české umění jít současně doprava i doleva a ještě tvrdit, že to je vlastně cesta rovně,“ dodal český velvyslanec při OSN.
Mazaný Kostelka.
Pelzův osud ale nebude pro Prokše, alespoň podle zdrojů týdeníku EURO ze zpravodajské komunity, nijak zásadní. Jeho role má být podle představ ministra obrany Miroslava Kostelky zcela jiná. Šéf resortu si z Prokše udělal svého prvního, a zatím i jediného placeného poradce na ministerstvu. I když tomu nikdo z politiků nevěřil, hodlá ho skutečně pověřit reformou a sloučením vojenských tajných služeb, které až dosud vedl.
„Je to od Kostelky mazané, odláká tak pozornost,“ řekl dobře informovaný zdroj týdeníku EURO. „Vytáhl si ale Prokše mimo zpravodajské struktury právě proto, aby mohl v klidu připravit sloučení. Kdyby to dělal jako jejich šéf, jeho podřízení, kteří mají přístup k důvěrným a citlivým informacím, by se mu mohli nepěkně pomstít a reorganizace by se nakonec vůbec nemusela povést,“ doplnil.
Do slučování vojenských tajných služeb ale podle všeho ještě významně zasáhne politika. Téma slučování je na programu příštího zasedání Bezpečnostní rady státu. O záležitosti může ovšem rozhodnout jedině vláda. Lidovci už podle kuloárních zpráv sociální demokracii důrazně naznačili, že se spojením vojenské rozvědky a kontrarozvědky souhlasit nebudou. Odporuje to prý zákonu o zpravodajských službách. Pohrozili dokonce tím, že by na Kostelku, který jako neposlanec nemá imunitu, mohli podat trestní oznámení. Je ale docela dobře možné, že žádné oznámení nepodají. A to v případě, že ČSSD podpoří jejich plán na přesun civilní rozvědky (ta je teď pod ministrem vnitra Stanislavem Grossem) pod ministerstvo zahraničí, kterému momentálně šéfují právě lidovci. Ministr vnitra prý nebude proti, když lidovci podpoří přesun civilní kontrarozvědky (BIS) právě do jeho resortu. BIS zatím spadá přímo pod premiéra.
