Nejen přežít, ale i oživit celou oblast cestovního ruchu. To si klade za cíl plán ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který je koncipován do konce příštího roku a má celkem šestnáct bodů. „Celé odvětví padlo do velmi kritických čísel a my už teď máme odhady, že propad bude někde na padesáti procentech“ konstatoval během konference týdeníku Euro v rámci série Jak znovu roztočit kola české ekonomiky náměstek pro řízení sekce regionálního rozvoje MMR David Koppitz. Hlavní téma již čtvrtého dílu konferencí znělo Pandemie jako hrozba pro tuzemský a celosvětový cestovní ruch.
Součástí zmíněného plánu jsou například lázeňské vouchery, které mají odstartovat prvního července. Právě lázně patří z hlediska hotelového byznysu k nejohroženějším, protože drtivou většinu klientely tvoří zahraniční turisté a panuje tak velká snaha přesvědčit Čechy, aby je využili. „Máme alokované prostředky a ladíme detaily, abychom lázeňské vouchery mohli co nejdříve spustit“ ujistil Koppitz. Stát by měl přispět na lázeňský pobyt a procedury čtyřiceti procenty, maximálně pak čtyřmi tisíci korunami. Pobyt ovšem bude muset být minimálně na šest nocí.
Některé lázně přitom už začaly propouštět, a to i kvalifikovaný personál jako lékaře či rehabilitační sestry, které nebude snadné získat zpět. Podporu je proto nezbytné směrovat do tohoto sektoru co nejrychleji. Kvůli zbytečnému otálení se státní pomocí ostatně už MMR čelí kritice. „Vláda se překmitla z hesla pomůžeme všem‘ na heslo pomůžeme, ale nesmí to moc stáť, proto skončily například vouchery na domácí dovolenou“ řekl během debaty prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Narážel tím na původní plán ministerstva, které chtělo přispívat lidem na dovolenou v České republice bez ohledu na to, zda pojedou do lázní, či na hory. Záměr ovšem narazil, protože bylo technicky velmi složité tyto poukázky rychle spustit tak, aby peníze zbytečně neunikaly mimo určený cíl, například k prostředníkům typu stravenkových společností. A snadné to nebudou mít ani lázeňské vouchery. „Řada lidí dneska ruší lázeňské pobyty a vyčkávají, že si je znovu zarezervují, až budou mít voucher. Je ale otázkou, jestli se to vůbec stane“uvedl Prouza. Lidi podle něj může mezitím zlákat atraktivnější nabídka třeba do zahraničí.
sterilní hotely bez cizinců
Hosté konference se shodli, že cestovní ruch byl zasažen ze všech oborů jako první, a to velmi významně. V podstatě ze dne na den přišel o veškeré příjmy. Vláda s podporou této oblasti poměrně dlouho váhala, přitom v ní pracuje 231 tisíc lidí a generuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu. „Pokud vláda cestovnímu ruchu nepomůže, dám krk na to, že zde máme sto tisíc nezaměstnaných. Poslat lidi na úřad práce je to nejjednodušší a udělá to řada hotelů v Praze, ty hotely už neotevřou,“ varoval Viliam Sivek, předseda Fóra cestovního ruchu České republiky a majitel hotelové společnosti Sivek Hotels.
Jeho hotely prý přitom vždycky měly vysokou obsazenost. „Nikdy jsme nepotřebovali marketing, jednoduše řečeno, mlaskali jsme. Ale za těch 72 dní, co jsme byli vypnutí, jsme udělali spoustu práce.
Dneska nás najdete na letácích Billy, Penny Marketu, na billboardech, na různých webových stránkách, máme slevy na vlak, domluvené slevy na plavby po Vltavě, nyní se k nám ti hosté pomalu vracejí,“ popsal situaci Sivek. Upozornil ale, že dodržet hygienické předpisy, zejména pokud jde o povinné vydezinfikování celého hotelu, je velmi nákladné. „Vydezinfikování jednoho pokoje, který vydrží být proticovidový deset až dvanáct dní, vyjde kolem 800 korun,“poznamenal.
„Myslím si, že v současné době je nejdůležitější otevření hranic. Potřebujeme rozhýbat byznys, potřebujeme klienty, kteří přijedou a zaplatí. Sanovat byznys sice můžeme, ale to je krátkodobé, potřebujeme ho opravdu rozhýbat,“ konstatoval ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Jeho slova platí zejména pro Prahu, která byla zvyklá na miliony turistů a bez zahraniční klientely nepřežije.
Omezené kongresy
Dvojnásob pak jeho slova platí podle ředitelky Kongresového centra Praha (KCP) Lenky Žlebkové u kongresové turistiky, která se stejně jako třeba cestovní kanceláře ocitla téměř okamžitě bez příjmů. Například u KCP tvoří podle Žlebkové zahraniční kongresy osmdesát procent obratu. V rámci diskuse vyjádřila přesvědčení, že kongresový byznys jako takový se změní a už se nikdy nevrátí do situace, jaká panovala před krizí. Lidé se podle ní naučili dělat konference online a v řadě případů to tak zůstane.
„Na druhé straně se ukázalo, že osobní kontakt je nenahraditelný. At už tady v minulosti byly různé krize, bavíme-li se o kongresech lékařských či vědeckých, tak tam se to vždycky vrátilo,“ říká Žlebková, která nastoupila do pozice ředitelky KCP asi 14 dní před vyhlášením nouzového stavu a jejím hlavním cílem bylo dostat Prahu mezi nejvýznamnější evropská kongresová centra. „Je to o tom rozvolňování, abychom nastartovali byznys co nejrychleji,“ dodala směrem k pověřené hlavní hygieničce Jarmile Rážové.
Rážová upozornila, že rozvolňování není jen věcí české strany, ale že se koordinuje v rámci celé Evropy. Hygienici přitom sledují vývoj nových onemocnění, kdy se virus sice stále objevuje, nicméně v malých ohniscích, a Česko tak v tomto ohledu patří k nejbezpečnějším zemím.
„Osobně bych preferovala dovolenou v Čechách,“ poznamenala. #
O autorovi| Petra jaroměřská, jaromerska@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU