Jeden z nejmocnějších mužů českého byznysu, šéf elektrárenské společnosti ČEZ Jaroslav Míl, minulý týden po třech letech ve funkci padl. Doplatil na to, že se vzepřel vůli státu jako dvoutřetinového vlastníka firmy.
Jak připomněly Hospodářské noviny, prosadil Míl přes odpor ministra financí Bohuslava Sobotky i ministra průmyslu Milana Urbana účast ČEZ na probíhající privatizaci uhelných společností. Vláda chtěla od firmy, aby raději vyplatila státu dividendy místo dalších investic. ČEZ přesto nabídky na obě privatizované důlní společnosti, Sokolovskou uhelnou i Severočeské doly, podal. Míl je navíc trestně stíhán kvůli výstavbě budovy ČEZ na pražské Pankráci. Kvůli tomu přišel o nejvlivnějšího spojence, vicepremiéra a ministra vnitra Stanislava Grosse. Ekonomové byli podle Haló novin snaze ČEZ získat uhelné doly celkem nakloněni: akvizice by podle nich firmu přiblížila „vertikálně konsolidovaným energetickým koncernům“ na západ od ČR a navíc by se stabilizovala surovinová základna pro uhelné elektrárny ČEZ. O doly se, napsal Deník Chomutovska, dále ucházejí Appian Group podnikatele Antonína Koláčka, Penta Finance, skupina J & T, Severozápadní Energo Group, turecká Park Holding a Demir Group a lichtenštejnská Impower Finance. Podle dostupných informací má zájem i OKD, resp. Karbon Invest Viktora Koláčka. V průběhu tohoto týdne zasedne mezirezortní komise. Ta vyhodnotí předběžné nabídky na privatizaci dolů a vybere skupinu investorů, kteří nejlépe splňují kritéria stanovená vládou a jimž bude umožněno provést hloubkovou kontrolu ve společnostech. Minulý týden se rozhodlo i o budoucnosti ostravsko-karvinského revíru: státní úředníci vzdali boj s majoritním akcionářem černouhelných dolů OKD, společností Karbon Invest. Nabízejí jí tříměsíční exkluzivní vyjednávání o prodeji podílu státu ve výši 45,88 procenta akcií, napsala Mladá fronta Dnes. Ještě nedávno přitom ministerstva průmyslu a financí odmítla nabídku Karbon Investu, že státu za jeho podíl zaplatí 1,2 miliardy korun.
