Evropský parlament dnes schválil klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata loni v Paříži. Celkem 610 europoslanců bylo pro, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku v této souvislosti promluvil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám.
„Evropská unie má dlouhou historii vedoucí úlohy v boji proti klimatickým změnám. Vaše země ukázaly, že si uvědomují závažnost této hrozby,“ prohlásil Pan Ki-mun. Jeho návštěvu v Evropském parlamentu na začátku narušil nejspíš nespokojený návštěvník, který po příchodu generálního tajemníka do sálu pokřikoval delší dobu na galerii. Co se mu na návštěvě Pan Ki-muna nelíbilo, nebylo jasné.
„Ve jménu lidstva, v zájmu budoucích generací vás vyzývám, abyste podpořili rychlou ratifikaci klimatické dohody,“ řekl přítomným Pan Ki-mun. „Musíme ukázat, že jsme jednotní. Vydat se směrem k bezpečnější, udržitelnější, spravedlivější budoucnosti pro všechny,“ dodal šéf OSN a vysloužil si od europoslanců potlesk vestoje.
Vzhledem k tomu, že Pan Ki-mun již brzy ve své funkci skončí, předseda europarlamentu následně i celkově ocenil, co „vykonal v tak bouřlivých dobách“.
Patetický Juncker
Těsně před hlasováním krátce promluvil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Evropa ukazuje, že je schopna učinit velké věci. Možná budu patetický, ale činíme nyní velký krok pro lidstvo a jsem na to velice hrdý,“ uvedl Juncker.
Z českých europoslanců velká většina klimatickou dohodu podpořila. Proti byl jen europoslanec za Svobodné Petr Mach, hlasování se pak zdržel Evžen Tošenovský. „Členské státy mají podle smluv právo si určit svůj energetický mix a svou energetickou politiku, takže nevidíme důvod, aby se do energetiky vlamoval Evropský parlament,“ uvedl k tomu Tošenovský.
Minulý týden v pátek dohodu schválili ministři životního prostředí zemí EU. Po očekávaném souhlasu europarlamentu a po následném finálním diplomatickém potvrzení ze strany členských zemí bude moci být dohoda za Evropskou unii předána do New Yorku.
Dohoda může platit
Pařížskou dohodu dosud podepsalo 191 zemí. Dokument stanoví, že jak bohaté, tak chudé státy se mají připojit k opatřením, která omezí oteplování. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. V roce 2020 pařížský dokument nahradí Kjótský protokol z roku 1997.
Dohoda má začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Nastávající připojení EU znamená, že tento práh bude překonán, Evropská unie totiž zastupuje 12 procent světových emisí. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Počátkem září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, nedávno se přidala Indie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v České republice bude o věci teprve hlasovat parlament, ratifikace by mohla být podle českého ministerstva životního prostředí dokončena příští rok na jaře. Dohodu už ratifikovaly Německo, Francie, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Malta a Portugalsko. Tyto země nejsou zahrnuty do počtu 62 států, které již dohodu ratifikovaly.