Česká kryptoanarchistická buňka uspořádala kongres, na který se sjeli geekové, hackeři a salónní revolucionáři z celého světa. V Praze vymýšleli, jak bojovat proti státu.
V prostorách občanského sdružení Paralelní Polis je přísně zakázáno pořizovat fotky a natáčet video. A pokud nemáte vstupenku – začínaly se prodávat za 1500 korun a poslední stála víc než 100 tisíc – můžete rovnou zapomenout na to, že byste se dostali do některého z přednáškových sálů černého tříposchoďového domu, případně do přilehlého divadla La Fabrika. Kryptoanarchie prostě není žádný holubník.
Kolem baru, kde se za kávu, limo či speciálně uvařené „kryptopivo“ platí pouze v elektronické měně litecoin, posedávají hackeři a další návštěvníci. Někteří skrývají tvář za šátky a tmavými brýlemi, čeština se zvukomalebně mísí s angličtinou. Pražský kongres je největší středoevropskou akcí svého druhu, na kterou se sjely hvězdy, jako je třeba aktivista a hacker Amir Taaki, který bojoval na straně Kurdů proti Islámskému státu, kryptoanarchista Jim Bell, teoretický fyzik Giacomo Zucco, obchodník s kryptoměnami Tone Vays či kyberanarchista Smuggler. Jména mimo kryptosvět běžně neznámá.
Slovenský mladík Pavol Lupták vyřídí několik telefonátů, teprve pak se se mnou dá do řeči. Akce je v plném proudu, ale dosud není jasné, jestli americké úřady pustí do letadla hlavní hvězdu akce, Jima Bella. Lupták je duší celé Polis a výraznou postavou česko-slovenské kryptoanarchistické scény. „Miluju svobodu. A celý tento kongres je věnovaný svobodě,“ odpovídá na otázku, proč sezval do Prahy desítky řečníků.
Lupták založil firmy Nethemba a Hacktrophy, které se věnují ochraně bezpečnosti na internetu, a je také členem umělecké skupiny Ztohoven, která proslula například obřími trenýrkami vyvěšenými na Hradě. „Na tomto kongresu jsou desítky až stovky lidí, kteří už nepoužívají bankovní účty a přešli na kryptoměny,“ říká. A mluví z duše ostatním, kteří mají pečlivě zalepené kamery na noteboocích, aby je nikdo nemohl ani náhodou vzdáleně sledovat.
Nevadí mu ani vysoká kolísavost bitcoinu, jehož hodnota od začátku roku stoupla z 630 dolarů na více než 5000 dolarů. „V situaci, kdy každý rok hodnota bitcoinu roste o desítky procent, na volatilitě nezáleží,“ tvrdí. Techničtí nadšenci, kteří mezi návštěvníky kongresu převažují, jsou většinou přesvědčení, že bitcoin může jen růst. Je to podivné srovnání, ale ze všeho nejvíc to připomíná ztrátu soudnosti světových bankéřů před krizí z roku 2008.
Lupták & spol. chtějí pomocí kryptoměn a decentralizovaných tržišť bojovat proti státu: díky novým technologiím už orgány státu nemohou kontrolovat ani elektronické měny, ani prováděné transakce. „Zítra mám přednášku o anonymních pojišťovnách, které nelze regulovat. Bude se v nich možné pojistit proti stíhání za některé trestné činy, které nemají oběti, jako je třeba držení a prodej lehkých drog. Pomocí této metody bude možné ovlivňovat i hlasování politiků,“ vypráví. Kryptoanarchisté věří, že tímto způsobem lze rozložit centralizovanou moc a dosáhnout toho, aby stát zrušil některé zákony a nezasahoval tolik do lidského života.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 16. října. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.
