dopisy Sleduji, jak vláda přitvrzuje v boji proti kouření. Jsou to nařízení někdy trochu komická, například zákaz kouření na zastávkách veřejné dopravy, jiná bezpochyby zdraví prospěšná. Dívám se však na věc z druhé strany. Spotřební daň z cigaret přináší do státní kasy každý rok miliardy korun.
dopisy
Sleduji, jak vláda přitvrzuje v boji proti kouření. Jsou to nařízení někdy trochu komická, například zákaz kouření na zastávkách veřejné dopravy, jiná bezpochyby zdraví prospěšná. Dívám se však na věc z druhé strany. Spotřební daň z cigaret přináší do státní kasy každý rok miliardy korun. Můj první dotaz zní: čím vláda tyto příjmy nahradí, když bude úspěšná v protitabákovém tažení a lidé omezí kouření? Provozovatelé pohostinství na zákaz kouření ve veřejných místnostech bezpochyby doplatí nižší návštěvností a nižšími tržbami. Budou-li si chtít klientelu udržet a povolí neomezené kouření, zaplatí zase velké peníze na pokutách. Tito podnikatelé budou tak tak přežívat a stát z nich na daních také nic nezíská. To bude fajn. Všichni budeme zdraví, ale kde vezme stát peníze na tolik důchodců, když už nebude platit, že kouření krátí dech i věk? Takže se obávám, aby nás jako stát nedostala antitabáková reklama do chudoby. Nevěřím totiž tomu, že na léčbu onemocnění následků kouření se věnují všechny prostředky, které státu z tabáku plynou. A jestliže zkušenosti ze zahraničí, například z Itálie, mluví o tom, že takové kampaně a zákazy reklamy se míjejí účinkem, pak je škoda se zbavovat výnosů, které reklama na tabák na daních přináší.
