Urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou má novela lesního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Norma mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky na obnovu lesů jejich soukromým vlastníkům. Prostřednictvím mysliveckých úřadů bude stát moci regulovat kvůli obnově lesů počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Změny jsou ale podle jejich prosazovatelů polovičaté. Novelu nyní posoudí Senát.
Při projednávání novely v uplynulých dnech se rozpoutal spor především o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Návrh poslanců TOP 09, Pirátů a ANO počítá s tím, že myslivecké úřady by určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách místo jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů a srnců, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to podpořil s tím, že změny vycházejí z předloňského vládního návrhu. Poslaneckou úpravu naopak již dříve odmítly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR, pro byli akademici a ekologové. Jim vadilo, že poslanci neschválili prodloužení lhůt pro přirozenou obnovu lesa nebo neomezili úmyslné holoseče, na což poukázal Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Věříte, že se les může sám vzpamatovat z ataku kůrovce?
Podle kritiků úprav včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců. Zamýšlená povinnost státu zajistit pro každou z 5800 honiteb každých pět let posudek na plánovaný počet odlovené spárkaté zvěře prý znamená náklady ve výši čtvrt miliardy korun. „Přemnožená zvěř je v současnosti hlavní bariérou obnovy poničených lesů,“ oponoval námitkám pirátský poslanec Radek Holomčík. Podle něj je přijatá verze polovičatým řešením, stejně jako podle Miroslava Kalouska (TOP 09). „Z koně máme velblouda, budeme se snažit příslušné změny iniciovat v Senátu,“ slíbil předseda poslanců TOP 09.
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela rovněž stanoví pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.
Metnar ustoupil kůrovci. Vojenským lesům nechá stamiliony na boj s kalamitou
Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna s Tomanovým souhlasem do zákona vložila zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu. Poslanci také k radosti ekologů schválili návrh, který omezí odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin.
Dále čtěte:
Ženich prolezlý kůrovcem. Připravuje se fúze státních lesů s vojenskými
Největší kůrovcová kalamita v historii: letos bude napadeno až 15 milionů metrů krychlových dřeva
Babiš: Stát dříve podcenil boj s kůrovcem, utlumení následků potrvá až 20 let
Lesům ČR klesl zisk o čtvrtinu, také kvůli nižším cenám dřeva
Uschlé lesy jsou lepší než holina. Národní park České Švýcarsko vzdal boj s kůrovcem
Tvrdý dopad kůrovcové kalamity: Lesům ČR klesl zisk ze tří miliard korun na 70 milionů
Kůrovec může letos napadnout až polovinu smrkových lesů v Česku, varuje ministr
Majitelé lesů dostanou miliardy kvůli kůrovci. Nesystémové řešení, tvrdí ekologové
