Případ Unocalu ukazuje, že společnosti mají za lidská práva odpovědnost
V polovině devadesátých let minulého století pronikly z Barmy zprávy, že ve vzdáleném kraji Yadana nutila armáda vesničany, aby prosekávali džungli pro stavbu plynovodu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Obvinění byla strašlivá: při shromažďování dělníků na tuto práci se barmská armáda uchylovala k mučení, znásilňování a vraždění, aby si vesničany podrobila, dokonce hodila dítě jedné ženy do ohně poté, co zabila jejího muže. Skupiny bojující v USA za lidská práva brzy podaly žalobu jménem patnácti anonymních barmských vesničanů na společnost Unocal Corporation se sídlem v kalifornském El Segundu, jednu ze čtyř partnerských organizací pro stavbu plynovodu.
Nyní po letech bojů v soudních síních Unocal tiše souhlasil s urovnáním žalob, z nichž jedna byla podaná u kalifornského státního soudu a další u soudu v Los Angeles. Třebaže soudní příkaz o mlčenlivosti zatím ponechal mnoho podrobností v utajení, zasvěcenci prohlašují, že Unocal zaplatí zhruba 30 milionů dolarů jako náhradu za vyřešení případů. Odškodné bude zahrnovat peníze pro patnáct navrhovatelů a pro fond na zlepšení životních podmínek, zdravotnictví a školství v oblasti plynovodu. Unocal odmítl věc dále komentovat, ačkoli opakovaně popřel jakoukoli účast na týrání. Společnost přesto přiznala, že barmská armáda, jež v zemi vládla poté, co při převratu v roce 1988 svrhla zvoleného prezidenta, špatně zacházela s některými dělníky.
Urovnání může být mezníkem v boji obhájců lidských práv, kteří mohou americké soudy používat k nátlaku na americké nadnárodní společnosti, aby chránily své pracovníky proti týrání represivními režimy. Třebaže soudy v této věci nevydaly závazný precedent, to, že Unocal zřejmě souhlasil, že vyplatí tak velkou částku po neústupném popírání odpovědnosti, posiluje významnou strategii skupin bojujících za lidská práva. „Případ Unocalu ukazuje, že společnosti mají za lidská práva přímou i nepřímou odpovědnost,“ tvrdí Susan Aaronsonová, ředitelka globalizačních studií v Kenanově institutu, washingtonském mozkovém trustu.
Unocal je první z řady amerických nadnárodních společností obviněných z toho, že souhlasily s porušováním lidských práv páchaným povětšinou autoritářskými vládami, nebo z takového porušování měly užitek. Mezi dalšími obžalovanými jsou ExxonMobil, Coca-Cola, Drummond, Occidental Petroleum a Del Monte Foods. Všechny tyto společnosti proti žalobám bojují. Kauzy se do značné míry točí kolem zákona Alien Tort Claims Act z roku 1789, který opravňuje zahraniční občany žádat u amerických soudů o odškodnění za zločiny proti „právu národů,“ obecně za vraždu, mučení, únos a otroctví. Loni v červnu Nejvyšší soud USA potvrdil použití tohoto zákona proti společnostem se sídlem ve Spojených státech.
Americké společnosti a Bushova administrativa prohlašují, že podniky by neměly být posuzovány podle normy „zprostředkované odpovědnosti“, ale měly by být považovány za bezúhonné, pokud se neúčastní zločinů přímo. Avšak tato obhajoba teď už nevypadá tak nadějně. Případ Unocalu byl nasměrován ke kalifornské státní porotě právě kvůli takovému nepřímému spojení s barmskými zločiny, když společnost náhle v půlce prosince spor urovnala. Federální případ, dosud ve fázi návrhu, se také objevil na cestě k porotě, jak uvádí Terry Collingsworth, výkonný ředitel washingtonského Mezinárodního fondu na ochranu práv pracujících (ILRF), jedné ze tří skupin zastupujících žalobce proti Unocalu. Možné že americké společnosti teď cítí podobný tlak, aby ukončily činnost, jež nemá naději na úspěch, a takové spory urovnaly.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
