Bill Gates je čtvrtým nejbohatším mužem planety, pyšní se majetkem o objemu 123 miliard dolarů a založením nejhodnotnější softwarové firmy na světě – dvoubilionového Microsoftu. Proto když řekne, že se globální ekonomika řítí pro problémů, zřejmě ví, proč si to myslí.
V nedělním rozhovoru pro CNN mu reportér položil otázku, jaký podle něj bude mít válka na Ukrajině v několika následujících letech dopad na světové hospodářství. „Přišlo to hned po vrcholu pandemické krize, kdy se státní dluhy vyšplhaly velmi, velmi vysoko a kdy měl dodavatelský řetězec už tak řadu problémů. Konflikt zřejmě ještě akceleruje problémy s inflací v ,bohatých‘ státech, což si vynutí zvýšení úrokových sazeb a nakonec povede ke zpomalení ekonomiky,“ odpověděl byznysmen. „Bojím se, že v tomto případě se naplní předpovědi očekávající pád akcií, a velmi mě to zneklidňuje,“ dodal.
Pokud se totiž budou muset kvůli ekonomickým potížím začít omezovat i obyvatelé bohatších zemí, pak v chudších státech začnou chybět i tak základní věci, jako je zdravotní péče. V dubnu Gates napsal na svůj blog, že abychom zamezili vzniku další pandemie, je nutné smazat propast mezi bohatými a chudými zeměmi.
Zatím se však podle všeho děje spíš opak – svět ustupuje od globalizace a zahraničních investic. „Naše dodavatelské řetězce nejsou bezpečné ani odolné. Tento problém musíme řešit,“ stěžovala si už dříve americká ministryně financí Janet Yellenová. Všeobecná inflace a růst cen způsobily, že vlády jednotlivých zemí se starají především o dodávky zboží pro vlastní občany a jejich centrální banky utahují ekonomice šrouby.
Boj s inflací jsme prohráli
Federální rezervní systém (Fed) i další banky ve světě v nedávné době zvyšovaly základní úrokové sazby, aby bující inflaci zastavily. Fed navyšoval o půl procentního bodu, tedy nejvíc za posledních 22 let. Gatese tím ale nijak neuchlácholil. „Znepokojuje mě, že centrální bankéři nemají svoje kroky dostatečně silně podložené,“ prohlásil ve zmíněném rozhovoru zakladatel Microsoftu.
Také britská Bank of England minulý týden přistoupila ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na rovné jedno procento. ČNB ji zvedla rovnou o 0,75 procentního bodu, takže aktuálně činí 5,75 procenta. Dubnová inflace přesto v rámci meziročního srovnání vystoupala na 14,2 procenta. Něco takového se u nás nestalo tři dekády (konkrétně od roku 1993).
„Boj s inflací jsme prohráli. Nyní již neexistuje myslitelný způsob, který by prudký růst cen dokázal zastavit. Začínají se měnit naše inflační očekávání, což způsobí, že éra prudkého růstu cen bude dlouhodobějším jevem. Naše ekonomika směřuje ke stagflaci a životní úroveň lidí se bude propadat,“ okomentoval tuzemskou situaci analytik společnosti BHS Štěpán Křeček.
Mezinárodní měnový fond srazil v polovině dubna podle agentury Bloomberg svoji prognózu světového ekonomického růstu na nejnižší hodnotu od začátku pandemie. Ani jeho pracovnici si nemyslí, že by s ohledem na pokračující válku na Ukrajině a obnovený lockdown v Číně měla brzy začít slábnout.
Nicméně ne všichni vidí budoucnost tak černě. Některé banky na Wall Street totiž zastávají názor, že minimálně Američané už mají vrchol inflace za sebou, což naznačila některá data v březnu. Česko však podle Křečka zatím takové štěstí nemá. Tuzemská inflace patří k nejrychlejším v EU, ohrožuje firmy a obírá domácnosti o úspory. Situace je kritická především v případě cen elektřiny, zemního plynu a potravin. I tak je na tom ale Česká republika mnohem lépe než například Turecko, kde inflace dosahuje 70 procent a stoupá bez vidiny konce.
