Ceny plynu již v podstatě víc regulovat nelze, tvrdí šéf představenstva RWE Transgas
EURO: Evropský parlament schválil plán na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Česko kromě jiného získalo několik úlev. Jak energeticko-klimatický balíček hodnotíte? HERRMANN: Ze dvou pohledů. Z prvního, českého, jako úspěch domácí diplomacie. Především proto, že umožňuje ČR některé výjimky v souvislosti s výrobou elektřiny z uhlí. Oproti původním předpokladům tedy nebudou výrobci elektřiny v Česku a v některých dalších členských státech střední a východní Evropy povinni nakupovat od roku 2013 sto procent potřebných povolenek na emise oxidu uhličitého. Z druhého, evropského a zároveň i koncernu RWE, však právě tuto výjimku považuji za velmi problematický zásah do soutěže mezi jednotlivými výrobci elektřiny, protože se úlevy netýkají všech evropských zemí. Určitě bude v této souvislosti zajímavé sledovat, nakolik schválený dokument ovlivní ceny elektřiny v Evropě.
EURO: Nepřipadá si RWE diskriminovaná? Pro provoz uhelné elektrárny v ČR nebude třeba nakupovat tolik emisních povolenek, a proto i tlak na budování čistších zdrojů, což jsou i elektrárny na zemní plyn, nebude natolik silný. HERRMANN: Předpokládám, že v dlouhodobém horizontu se nové zdroje na zemní plyn v Česku stejně začnou budovat. Cena energií je v celé Evropě zhruba na stejné úrovni a dlouhodobě lze předpokládat další růst. Očekáváme tudíž, že pro výstavbu nových plynových elektráren bude prostor.
EURO: Hledáte tedy již v Česku pozemky pro nové elektrárny na zemní plyn? HERRMANN: Několikrát jsme prohlásili, že nesdělujeme detaily, co máme, nebo nemáme v plánu. Samozřejmě, že se připravíme na všechny možnosti. Diskutujeme s některými firmami, které v Česku plánují výstavbu nových plynových elektráren, nejen o dodávkách zemního plynu, ale i tom, zda se takových projektů zúčastnit jako partner. Další možností je být jediným investorem. Vše nyní analyzujeme. V okamžiku, kdy připravíme konkrétní projekt, rádi zveřejníme podrobnosti.
EURO: ČEZ oznámil, že v tuzemsku chystá výstavbu několika elektráren na zemní plyn. Vyjednáváte s firmou o dodávkách zmíněného paliva? HERRMANN: Jsme v tendru. Podali jsme nabídku a nyní čekáme na její vyhodnocení ze strany ČEZu.
EURO: Ekonomickým tématem posledních týdnů je světová finanční krize. Již se nějak začala projevovat i v plynárenství? HERRMANN: Určitě. Registrujeme dva hlavní negativní vlivy finanční krize na odvětví. Prvním je snížení odběru zemního plynu pro příští rok u některých našich zákazníků. Méně vyrobí, a proto je logické, že klesá i jejich spotřeba energií. Druhým dopadem jsou vážné ekonomické problémy některých dalších firem. Stačí uvést případ Crystalexu a Porcely Plus - samozřejmě, že u nich byla krize jen jedním z důvodů krachu. Ale tím to začíná a podobné problémy vidíme i u některých jiných firem. Obáváme se, že krachy budou pokračovat i v příštím roce.
EURO: Firmy z jakých oborů mají největší problémy?
HERRMANN: Z různých průmyslových odvětví. Jsou to podniky se skutečně velkými odběry energií. I kdyby to však byly menší firmy, je zcela jedno, z jakého jsou oboru. Pro nás je to velmi nepříjemné.
Významný nárůst pohledávek po lhůtě splatnosti registrujeme ve všech kategoriích odběratelů. Mnoho domácností má například stále větší problémy zaplatit účet za plyn. To byl i jeden z důvodů, proč jsme museli zvýšit zálohy - aby nárůst pohledávek nebyl natolik dramatický. Respektive, když domácnost dostane fakturu, aby nedoplatek nedosáhl takové výše, že jej není schopná uhradit.
EURO: S některými velkými odběrateli společnost RWE uzavřela „take or pay“ kontrakty - firmy musejí zaplatit za plyn, i pokud jej veškerý neodeberou. Pokud se takový odběratel dostane do ekonomických potíží, jste schopní změnit smlouvu - část plynu vzít zpět a pokusit se jej prodat jinde? HERRMANN: Kontrakty „take or pay“ máme uzavřené především s firmami, které si nechaly zafixovat ceny zemního plynu pro rok 2009. Samozřejmě, že pokud se u takových podniků objeví problémy, pak s nimi diskutujeme třeba o platebních podmínkách a hledáme možná řešení. Nechceme, aby skončily špatně. Naši obchodníci musejí být vstřícní a každý případ projednávat individuálně. Nemůžeme však zákazníkům vyhovět ve všech jejich požadavcích a říct, zrušíme vám smlouvu, dejte nám zpět plyn. Máme své nákupní smlouvy a tohle všechno musí fungovat vyváženě.
EURO: Kolik procent zákazníků nyní řadíte do kategorie „v problémech“? HERRMANN: Nechci uvádět přesná procenta. Aktuálně jsou pro nás nejproblematičtější velcí odběratelé, u kterých máme strach, že se dostanou do insolvence. Pokud takový podnik skončí, spadne do konkurzu a máte-li u něj nezajištěné pohledávky, ihned se to negativně projeví na výsledcích.
EURO: Tvrdíte, že především u firem klesá spotřeba plynu. Jenže i RWE má se svými dodavateli uzavřen kontrakt „take or pay“. Kde případný nadbytek prodáte, pokud je podobná situace jako na českém trhu se zemním plynem skoro v celé Evropě? HERRMANN: Máme více možností. Jednou z nich je skladovat plyn v podzemních zásobnících. Jejich kapacita je však omezená, protože fungují jako sezónní zásobníky. Další možností je například využití takzvaného „make up“. To znamená, že zaplatíme za významnou část nasmlouvaného plynu, protože máme uzavřené kontrakty „take or pay“, ale odběr uskutečníme až za rok, dva, tři nebo i později. To jsou docela slušné podmínky. Samozřejmě, že existuje ještě jedna možnost - pokusit se prodat plyn v zahraničí. V tomto případě to však není jen otázkou toho, zda bychom byli schopní technicky prodat takové množství plynu. Spíše je pro nás důležité, aby to nebylo za nižší ceny než naše nákupní.
EURO: V souvislosti s ekonomickou krizí se opět začíná hovořit o regulaci evropské energetiky. HERRMANN: Co se týká regulace a krize, domnívám se, že momentálně není třeba větší regulace, než je ta dnešní - alespoň jak je to nyní v českém plynárenství. De facto i my jsme úplně regulovaní.
EURO: Proč? HERRMANN: Vedle některých plně regulovaných složek konečné ceny zemního plynu, jako jsou poplatky za distribuci a přepravu, nás navíc jako společnost s takzvaným superdominantním postavením na trhu kontroluje Energetický regulační úřad (ERÚ) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tyto úřady hodnotí, zda ceny, za které prodáváme zemní plyn, nejsou nepřiměřené. To znamená, že úřad zná naše náklady a marže, což po součtu dává konečnou prodejní cenu. Více regulovat ceny plynu tedy již takřka nelze. V opačném případě bychom se vrátili k téměř totožnému systému, který zde fungoval v minulosti, kdy ceny stanovoval regulátor. Od takového systému však stejně nejsme moc daleko. Ten současný pouze znamená, že konkurence může podat nějakou vlastní nabídku. Dřív to udělat nemohla, protože odběratel očekával, že taková firma nabídne regulovanou cenu minus nějakou částku. Jenže regulovanou cenu, kterou stanovoval regulátor, nikdo dopředu neznal, a proto nemohl takovou nabídku učinit. To byl také důvod, proč liberalizace nefungovala v roce 2006, kdy se ERÚ vrátil k regulované ceně i pro velké odběratele. Liberalizace může fungovat, jen pokud každý tvoří ceny dle tržních podmínek.
EURO: Jaký vývoj cen plynu očekáváte v následujících měsících? HERRMANN: Každý týden aktuálně zkoumáme situaci. Teď přichází první čtvrtletí, v němž, jak jsme již oznámili, ceny zůstanou stejné.
EURO: RWE však špatně odhadla vývoj cen zemního plynu pro čtvrté čtvrtletí 2008 a na prodeji proto prodělala stovky milionů korun. Takový propad si určitě budete chtít vykompenzovat v ceně zemního plynu pro další čtvrtletí.
HERRMANN: Dle posledního odhadu, který jsem viděl, budeme mít koncem prvního čtvrtletí 2009 v souvislosti s nastavením ceny v něm a ve čtvrtém čtvrtletí 2008 významný propad v tržbách oproti původně plánovaným hodnotám - zhruba jednu miliardu korun.
Rozhodující vliv na ceny plynu pro další čtvrtletí bude mít vývoj světových cen ropy a kurzu koruny vůči dolaru. Situace z konce roku 2008, kdy se ceny ropy na světových trzích pohybovaly v rozmezí mezi 40 až 45 dolary za barel a kurz české měny byl pod hranici dvaceti korun za dolar, je velmi nadějná. Očekáváme, že ve druhém a třetím čtvrtletí 2009 by mohly navzdory kompenzaci propadu tržeb z předchozích čtvrtletí poklesnout ceny zemního plynu. Možná bude zlevňování pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí, ale slíbit to v tuto chvíli nemohu.
EURO: Česko připravuje novou energetickou koncepci. Jedna vzniká na ministerstvu průmyslu a obchodu, další zprávu na stejné téma připravila komise vedená akademikem Václavem Pačesem. Jste s jejich závěry spokojen?
HERRMANN: Potěší nás každý vyvážený materiál. Nepatříme k těm, kdo si myslí, že jen zemní plyn je správné řešení pro pokrytí energetických potřeb Česka. RWE je koncern, který vyrábí elektřinu ze všech zdrojů - od jádra až po vítr. Od energetické koncepce očekáváme, že bude opravdu realistickým odhadem potřeb země a možností. Co se však týká budoucnosti zemního plynu, jeho podíl je v případě Pačesovy zprávy docela omezený. Víc než bychom očekávali.
O stejném tématu se však musíme bavit i v rámci Evropské unie, kde máme obdobný problém. Brusel očekává výrazně nižší vývoj podílu zemního plynu v evropské energetice, než odhaduje třeba organizace Eurogas. S tím musíme bojovat a samozřejmě diskutovat o tématu bezpečnosti dodávek. Zejména v Česku převládá přesvědčení, že pokud většina zemního plynu pochází z Ruska, je bezpečnost dodávek ohrožená. Možná je to i problém, který bude stále ovlivňovat autory těchto zpráv - tedy, že podíl zemního plynu bude nižší. V České republice nyní intenzivně spolupracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu. Velice aktivní je v této oblasti Česká plynárenská unie. Pokusíme se zajistit, aby konečná koncepce byla vyvážená.
EURO: Koncepce připravovaná ministerstvem průmyslu a obchodu počítá s větším využitím zemního plynu? HERRMANN: Nevím. Neviděl jsem ji.
EURO: Nevadí RWE, že příprava koncepce trvá velmi dlouho? Asi se obtížně investuje do odvětví, v němž stále nejsou jasné energetické zdroje, které stát bude podporovat. HERRMANN: Dostali jsme se do ekonomické krize, která určitě také změní pohled na další vývoj energetiky. Možná není špatné, že koncepce dosud není hotová, protože můžeme reagovat na aktuální ekonomickou situaci. Jako energetické odvětví však potřebujeme jasné parametry pro podnikání. Je však třeba také upozornit, že státní energetická koncepce je jedna věc a reálné chování firem na trhu druhá. Koncepce nám může pouze říct, jaký další vývoj energetiky si stát představuje a které zdroje hodlá podporovat. Nejsme natolik daleko a ani neočekáváme, že by stát v koncepci oznámil, postavíme dvě elektrárny na uhlí, dvě na zemní plyn a jednu jadernou. Nakonec i cenové podmínky na trhu budou motivací, zda budovat uhelné, jaderné nebo plynové elektrárny.
EURO: V čem by měla krize pozměnit energetickou koncepci? HERRMANN: Třeba v tom, zda nové zdroje elektřiny skutečně potřebujeme natolik rychle, jak jsme původně očekávali. Zda není lepší ještě chvíli používat již existující elektrárny, protože poptávka po elektřině zřejmě poklesne. To bude znamenat, že i očekávaný deficit ve výrobě elektřiny v Čechách, předpovídaný někdy okolo roku 2012, bude určitě menší nebo nastane později.
EURO: Katastrofické scénáře o hrozícím nedostatku elektřiny považují někteří odborníci jen za součást kampaně velkých energetických firem na snadnější prosazení výstavby nových elektráren. HERRMANN: Firmy, respektive jejich vedení, však musejí rozhodnout, zda stavět, nebo nestavět. A pokud investiční podmínky nejsou jasné, přijetí takového rozhodnutí je obrovským rizikem. Třeba teď jsme čekali na schválení energeticko-klimatického balíčku - s ním jsou podmínky jasnější. Teď může každá firma říct, jak chce stavět, v jaké zemi a kdy. Je lepší mít něco na stole než neustále na něco čekat. A navíc bez jistoty, kterou potřebujete pro rozhodování o miliardových investicích do výstavby nových zdrojů.
EURO: RWE hodlá v České republice vybudovat park větrných elektráren. Stát však snížil výkupní ceny elektřiny z nových větrníků. Ovlivní to nějak investiční plány firmy? HERRMANN: Všechny podmínky musíme vyhodnotit - i parametry na podporu obnovitelných zdrojů. Vše bude mít vliv na naše aktivity v jednotlivých zemích. RWE má v oblasti obnovitelných zdrojů celosvětově obrovský investiční plán. Vyhodnocujeme individuální podmínky a na jejich základě rozhodneme o konkrétních investicích v jednotlivých státech.
EURO: Změny výkupních cen proudu z větrných elektráren tedy mohou změnit ochotu firmy investovat v ČR? HERRMANN: Určitě.
EURO: Možná zásadnějším materiálem než koncepce bude novela energetického zákona. HERRMANN: K tomu máme jediné stanovisko - novelu vůbec nepotřebujeme. Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo přípravy na novele zákona s tím, že upraví v legislativě pasáže, které musejí být z hlediska Evropské unie změněné. Teď však máme tolik nových témat, že je to dle nás zbytečné. Dnes energetika čeká na třetí evropský energetický balíček. Až bude schválen, pak bude muset následovat další novela energetického zákona. Co se týká detailů, máme připomínky k různým oblastem. Diskutujeme o nich s ministerstvem průmyslu a obchodu, Energetickým regulačním úřadem a hospodářským výborem sněmovny. Nechceme, aby novela obsahovala změny, které zhorší podmínky pro podnikání.
BOX:
Martin Herrmann (41)
V roce 1993 graduoval na Vestfálské Vilémově univerzitě v Münsteru v oboru ekonomie. V témže roce začal pracovat pro Commerzbank. V ní od roku 1994 působil v Praze jako manažer pro vztahy se střední a východní Evropou a následně byl ředitelem oboru investičního bankovnictví. V letech 2000 až 2002 pracoval pro Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem.
Pro skupinu RWE pracuje od května roku 2002 - kromě jiného zastával post finančního ředitele RWE Transgas. Od 1. dubna 2007 je předsedou představenstva RWE Transgas.
