Plodiny mohou být zdrojem léků, ale musejí zůstat mimo potravinový řetězec
V americkém odvětví pěstování rýže vzplanul boj mezi „králem piva“ a malou biotechnologickou firmou. Na jedné straně stojí společnost Anheuser-Busch, která jako přísadu do piva používá rýži vypěstovanou v Missouri. Na druhé straně stojí firma Ventria Biosciences, která se do Missouri stěhuje s plány pěstovat transgenickou rýži obsahující lidské geny. Ty u rostliny vyvolávají tvorbu dvou proteinů, jež se běžně vyskytují v mateřském mléku, slzách a slinách. Ventria chce z těchto látek udělat terapeutické potravinové výrobky k léčení žaludečních potíží.
Vedoucí pracovníky společnosti Anheuser-Busch zřejmě rozbolel žaludek, když si pomysleli, že by se lidské proteiny mohly objevit třeba v láhvích s pivem značky Bud. Třebaže je taková možnost vysoce nepravděpodobná, není nová: biologicky upravená semena se už často dostala na místa, kam nepatří. Anheuser-Busch v dubnu prohlásil, že bude bojkotovat veškerou rýži z Missouri, což Ventrii přimělo, aby své plány v tomto státě dočasně odložila. „Chceme mít jistotu, že pěstitelé rýže v Misssouri mají dobrý vztah k jednomu ze svých největších zákazníků,“ prohlásil generální ředitel Ventrie Scott Deeter. Mezitím 28. června americké ministerstvo zemědělství (USDA) schválilo žádost Ventrie, aby místo toho mohla vysázet rýži v Severní Karolíně.
Neobvyklý příběh Ventrie a její podivné rýže vrhá stín na potenciálně slibnou oblast biotechnologií. Pod tlakem nebývalé poptávky po nových lécích biotechnologické firmy hledají alternativy k tradičním výrobním metodám – k drahému postupu pěstování léků u choulostivých hostitelů, jako jsou buňky z vaječníků čínského křečka. Rostliny jako rýže a kukuřice mohou být ideálními náhražkami, protože samy produkují spousty proteinů. To, aby vytvářely lidské typy, je otázka pouhého nahrazení částí jejich genetického kódu lidskými geny, stejně jako když po zásahu vědců buňky křečků produkují proteinové léky. Ke zvýšení výroby navíc stačí jen osázet větší plochu.
Lákavé jsou i ekonomické přínosy. Tradiční biotechnologická továrna by Scotta Deetera přišla na nějakých 125 milionů dolarů. V případě rýže by stejnou produkci získal za čtyři miliony, přičemž úspory hodlá převést na spotřebitele. S léky pěstovanými v rostlinách experimentuje několik dalších nových biotechnologických firem a stejnou myšlenkou se dlouho zaobírá také obří společnost Dow Chemical. Poradenská firma Frost & Sullivan předpovídá, že první léky vyrobené z rostlin se dostanou na trh příští rok a že z nich do roku 2011 vyraší odvětví představující 2,2 miliardy dolarů ročně.
Znepokojení v zámoří.
To všechno nastane, pokud obavy o bezpečnost potravin nezpůsobí, že se léčiva vyráběná z rostlin neuchytí. Zastánce spotřebitelů a životního prostředí zneklidňuje to, že pyl z geneticky upravených plodin by mohl být zanášen na pole s potravinářskými rostlinami a vytvářet kontaminované hybridy. Ovšem, jak tvrdí Deeter, u rýže tento problém nenastává, protože je to samoopylující rostlina – každé semeno obsahuje vše, co potřebuje k tvorbě další rostliny, a proto neexistuje žádné riziko, že se transplantované geny dostanou do jiných rostlin. Ekologové přesto tvrdí, že nic nezabrání nějakému ptáku, aby zobal biologicky upravená semena a nedotčená je zanesl na pole vzdálená stovky kilometrů. „Je prakticky jisté, že se tento materiál dostane do potravinářské rýže,“ tvrdí Margaret Mellonová, ředitelka potravinářského a ekologického programu Unie angažovaných vědců (Union of Concerned Scientists – UCS) ve Washingtonu.
Takovou jistotu podporuje zvláště děsivá trhlina, která dosud straší potravinářský průmysl. V roce 2002 začala nějak rašit kukuřice vytvářející léky firmy ProdiGene na polích se sojovými boby poblíž ploch osázených touto kukuřicí v Nebrasce a Iowě. Americké ministerstvo zemědělství zabavilo 500 tisíc bušlů sojových bobů a naúčtovalo firmě ProdiGene téměř tři miliony dolarů na pokutách a jako náklady za likvidaci. Jakékoli další chyby by mohly ohrozit každoroční prodeje americké rýže v hodnotě zhruba 1,3 miliardy dolarů cizím zemím, z nichž mnohé stále ještě znepokojují biologicky upravované plodiny – i ty, jež byly modifikované proto, aby produkovaly chutnější jídlo.
Kritikové firmy Ventria zastávají názor, že je nutný pevnější regulační rámec, který by zajistil, že se farmaceutické plodiny nedostanou do potravin. V současnosti je americké ministerstvo zemědělství jediným federálním orgánem, který striktně reguluje rostliny vytvářející léky pěstované na venkovních zkušebních plochách. Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) zpravidla přichází ke slovu později, když nastane čas rozhodnout, zda jsou léky vhodné pro lidskou spotřebu.
Protože součástí mandátu FDA je ochrana potravin, kritikové úřadu vytýkají, že nevěnoval pozornost vysazování biotechnologických plodin od samého počátku. „Je to složitý proces,“ tvrdí Joseph Mendelson, ředitel pro právní otázky v Centru pro bezpečnost potravin ve Washingtonu, jedné z mnoha skupin, jež požadují, aby úřad dodatečně dohlížel na léky získávané z rostlin. Jeden poradce FDA tvrdí, že několik institucí zkoumá, zda by se systém neměl zněmit.
Některé biotechnologické firmy se vyhnuly odporu tím, že se zcela vyvarovaly využití potravinářských plodin. Společnost Chlorogen se sídlem v St. Louis vyvíjí způsob tvorby léků v tabáku, který dobře roste ve sklenících, jež představují další překážku úniku genetického materiálu. Generální ředitel David N. Duncan poznamenává, že ho nepřekvapuje, že chyba firmy ProdiGene má stále ještě odezvu, protože Ventria a další výrobci manipulují s plodinami tvořícími základy lidské stravy. „Když si začnete zahrávat s kukuřičnými lupínky a pivem, nastanou problémy,“ dodává Duncan.
Zdá se, že Ventria nemůže polemice uniknout. Tato společnost, založená v Sacramentu roku 1997, osázela několik malých polí v Kalifornii rýží pro farmakologické účely. I přes souhlas kalifornských regulačních orgánů někteří ekologové a tradiční pěstitelé rýže protestovali. Počátkem letošního roku se Ventria rozhodla změnit působiště a přestěhovat do rostlinolékařského inkubátoru na státní univerzitě v severozápadní části Missouri. Deeter uvádí, že ho nikdo z Kalifornie nevyhání, ale že má spíše pocit, že v Missouri jsou příznivější ekonomické podmínky pro výrobu ve velkém.
Možná to potrvá ještě nějakou dobu, než Deeter bude moci uskutečnit svůj sen o jantarovém moři zrnek s lidskými geny. V dubnu Anheuser-Busch odvolal svou výhrůžku bojkotem, když Ventria souhlasila, že svých plánovaných 80 hektarů přestěhuje z jihovýchodního koutu Missouri do severozápadní části státu – téměř 200 kilometrů od míst, kde se pěstuje potravinářská rýže. „Domníváme se, že Ventria je teď dostatečně daleko od komerčních producentů rýže,“ uvádí Francine I. Katzová, mluvčí pivovarnického obra. Ovšem v době dosažení kompromisu již Ventria propásla hlavní období, kdy mohla sázet, a proto musí počkat do příštího roku, aby požádala ministerstvo zemědělství o povolení výsadby v uvedené části Missouri. Mezitím osázela v červnu asi 30 hektarů v Severní Karolíně i přes pohrůžky Centra pro bezpečnost potravin, které uvažuje o soudním řízení proti Ventrii.
Deeter se nenechává vyvést z míry. „Sytili jsme svět výrobky amerického zemědělství a teď jimi chceme zlepšit zdraví světa,“ uvádí. Těm, kteří se ho snaží zastavit, říká: „Ještě se nezjistilo jediné bolení břicha způsobené biotechnologií.“ Snad. Dokud však společnosti jako Ventria a orgány, které je regulují, nebudou pracovat usilovněji, aby zmírnily obavy světa o bezpečnost potravin, zemědělské pozemky nebudou úrodnou půdou pro léky.
Zmatek kolem zrna Firma Ventria Biosciences chce sklízet léčivé lidské proteiny z geneticky upravené rýže, ale státy jsou opatrné:
KALIFORNIE
BŘEZEN 2004
I přes protesty dostává Ventria v Kalifornii povolení, že může v rýži pěstovat dva proteiny – laktoferrin a lysozim, které zabraňují infekcím.
MISSOURI
PROSINEC 2004
Vedoucí pracovníci Ventrie přijímají rozhodnutí, že se podnik přestěhuje do Missouri, protože tento stát má podle nich příznivější ekonomiku a lepší přístup k odborníkům z oboru zemědělských biotechnologií.
SEVERNÍ KAROLÍNA
DUBEN 2005
Společnost Anheuser-Busch, která při výrobě piva využívá rýži, protestuje proti plánům Ventrie v jihovýchodní části Missouri. Ventria si vybrala oblast asi 200 kilometrů směrem na severozápad, ale propásla hlavní období sázení. Místo toho osadila malou plochu v Severní Karolíně.
Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Kasl
