Vaše fotografické centrum v pražské Vodičkově ulici je postaveno hodně na kontaktu se zákazníky. Už řadu měsíců je ale kvůli současné pandemii zavřené. Jak se současná pandemie projevila ve vašem fungování?
Martin Škoda: Ono se to projevuje různě. Začalo to pochopitelně už loni na jaře, kdy se lidé báli někam vůbec chodit a situace byla pro nás hlavně během tří prvních měsíců krize velmi nepříjemná. Byl to doslova boj o život. Museli jsme výrazně změnit fungování, přejít do online a díky tomu jedeme dál. My jsme samozřejmě e-shop začali budovat už dlouho před pandemií a i díky tomu to máme nyní postavené tak, že jsme schopni zákazníky plně obsluhovat přes něj.
Je ale potřeba říct, že naše centrum bylo koncipováno především jako místo pro setkávání fotografů, pořádali jsme různé předváděcí akce a eventy, lidé se k nám mohou osobně přijít poradit. Takže současný stav jde přímo proti naší obvyklé strategii. Celý poslední rok proto byl v podstatě o tom, že jsme přemýšleli, jak ta naše fotografická setkání a akcea vlastně celý náš showroom převést do online světa. Děláme to formou různých videí a online setkání, rozjeli jsme i velké množství kurzů, kde se lidé mohou vzdělávat. Když si u nás lidé koupí fotoaparát, tak automaticky dostávali kurz, jak přístroj ovládat a ten jsme od začátku roku převedli do onlinové podoby.
Díky tomu se z toho šíleného propadu z loňského jara snažíme dostávat pomalými krůčky do stavu před krizí.
Milan Škoda: Ne všechno se ale daří převést na online. Třeba prodej nového zboží ano, ale další druhy služeb, jako je výkup fotoaparátů, prodej použitého zboží nebo věci týkajících se fotografických služeb, spadly. Určitá řada zákazníků prostě není schopna překonat, že někam nemohou přijít osobně. U některých částí je ten propad i padesátiprocentní, jde třeba výkup nákup použitého zboží, kde se to těžko dá dělat na dálku. U fotografických služeb je propad ještě větší.
Jaký vliv to mělo na zaměstnance?
Martin Škoda: Jsme rozdělení na dvě skupiny, obě dvě mají na starost eshop a další běžící aktivity. Ale střídáme se, abychom minimalizovali riziko nákazy.
Museli jste někoho propouštět?
Martin Škoda: My jsme už loni na jaře spustili reorganizační proces, kdy jsme si stanovili oblasti, které jsou pro nás složité pro udržení v onlinovém světě a které nyní nedávají smysl. Udělali jsme proto reorganizaci v rámci fotografických služeb - fotografické proficentrum jsme zrušili a udělali jsme ho kompaktnější a efektivnější v rámci ostatních služeb. A ukázalo se, protože přišla druhá a třetí vlna, že to bylo velmi správné rozhodnutí, právě tyto oblasti by nyní stály ladem. A tahle změna znamenala i nějaký mírný úbytek personálu.
Ale tím, že jedeme na dvě skupiny a tím že existuje vládní podpůrný program na podporu zaměstnanosti, jsme se do většího propouštění nepouštěli. Jednak to bylo právě kvůli tomu, abychom mohli naše lidi rozdělit do dvou skupin, které se mohou střídat. Ale i kvůli tomu, že se snažíme připravit, že se bude zase otevírat. Doufáme, že v létě bude většina populace proočkovaná a my se rozjedeme jako dřív.
Milan Škoda: Pro nás je základní program Antivirus, ten nám pomáhá nejvíc. Umožňuje, že to zvládáme i v takovém množství personálu.
Říkali jste, že už před začátku pandemie jste měli dobře fungující e-shop, který navíc teď zrychlil. Dokázalo to tedy plně nahradit ztráty, které máte kvůli nefungujícímu centru?
Martin Škoda: Do značné míry se to podařilo u nových prodejů. My jsme byli na začátku na bodu nula a postupnými kroky se pomaličku blížíme k číslum, na která jsme byli zvyklí. Ale ještě na nich nejsme. Ale ani sebelepší e-shop ale úplně nenahradí to, když za vámi mohou lidé přijít osobně. Právě na to jsme byli, jak už jsem říkal, vždy zaměření, naše prodejna je tím unikátní nejen v Čechách ale i v Evropě. A jen dodávám, že i díky tomu byla určitá část našich příjmů spojená s turismem, fungujeme přeci jenom v centru. To nyní pochopitelně úplně zmizelo.
Změnil se během pandemie sortiment, o který mají nyní lidé zájem?
Martin Škoda: Co se změnilo je to, že se nyní umocnily trendy, které ve fotografickém odvětví už existují delší dobu. Výrazně posílil právě třeba online jako prodejní kanál. On tedy posiluje dlouhodobě, v době krize to ale značně zrychlilo. Změnil se i způsob komunikace. U nás byla samozřejmě komunikace se zákazníkem postavena hlavně na osobním setkání, krize logicky přesunula tuto komunikaci do online. Ještě před pandemií jsme třeba uvažovali o chatovacím okénku, které by bylo součástí e-shopu. Mám pocit, že jsme se o tom bavili dokonce pět let, ale nikdy jsme se k tomu rozhoupali, protože jsme v tom dříve neviděli smysl. A hned, jak přišla krize, jsme ho do týdne zřídili. Pomáhá nám to i v komunikaci se zákazníky z jiných měst.
Ptal jsem se trošku na něco jiného. Myslel jsem, zda se změnil sortiment zboží, které prodáváte.
Martin Škoda: To je další z trendů, který jasně vidíme. Zase to ale souvisí s dlouhodobějším trendem v oblasti fotoaparátů, především po nástupu mobilních telefonů. U nás si kupují fotoaparáty především lidé, kteří chtějí být při fotografování kreativnější a zároveň chtějí mít fotografii víc pod kontrolou. Zatímco mobilní telefony, které do určité míry atakují náš sortiment, je víc pro lidi, kteří jsou pasivní. Používají to typicky pro dokumentaci nebo jim stačí, že zmáčknout tlačítko a ono jim to fotografii nějak maximálně upraví podle nastavených kritérií. Ale lidé, kteří chodí k nám a kupují si fotoaparáty, chtějí výslednou fotku ovlivňovat, chtějí s ní pracovat. A je díky nim vidět, že fotoaparáty, které se nejsou jen pouhým automatem, se nyní prodávají víc. Ale automaty, typicky kompaktní fotoaparáty do deseti tisíc, mají útlum. A během koronavirové krize se tento trend projevil víc. Lidé si prostě kupovali dražší fotoaparáty. Vidíme, že kusově prodáváme výrazně méně přístrojů, ale zároveň výrazně roste průměrná cena prodávaného fotoaparátu.
Milan Škoda: Samozřejmě se začaly víc prodávat i videodoplňky, mikrofony, osvětlení. Lidé si prostě začali dělat malá studia, aby mohli vysílat. V této skupině byl zřetelný nárůst. A jak říkal Martin. My začínáme prodávat drahé fotoaparáty. Přístroje nižších tříd firmy úplně vypouští. Vlastně to ale představuje i vyšší nárok na nás, protože za chvíli asi budeme prodávat fotopřístroje snad v ceně auta.
To, o čem mluvíte, dokazují i různé statistiky. Našel jsem statistiku, že se za posledních deset let pokles prodej fotoaparátů o 90 %, byť se to týká především kompaktní fotoaparátů, jak jste zmiňovali.
Martin Škoda: Je to tak. Ale já si třeba nemyslím, že, že by mobilní telefony v budoucnu úplně nahradily kompaktní fotoaparáty. Přeci jenom tu jsou pořád i kompaktní fotoaparáty, které se od mobilů odlišují. Myslím tím třeba odolné přístroje do zhoršených podmínek nebo ty, které umí dlouhodobě natáčet. Ty ještě existují a asi budou existovat i dál.
Přežijí všechny známé značky?
Martin Škoda: To je hrozně těžká otázka, na kterou se bojím jednoznačně odpovědět. Trh se samozřejmě konsoliduje a každá značka se s tím snaží nějak popasovat. Nejtěžší to mají značky, které jsou čistě zaměřené na foto a nemají žádnou jinou divizi. Využití záznamových technologií, které vznikají, se ale přitom rozšiřuje. Možností, jak využít třeba video, je čím dál víc. Canon začal třeba investovat do dohledových kamer, rozšiřuje si tím portfolio, které sice není úplně fotografické, ale má to k našemu oboru relativně blízko.
Ale myslím, že tam bude hrát roli ještě jeden aspekt. Všechny hlavní fotografické značky jsou z Japonska a Japonci si rádi drží tradice. Je proto možné, že si budou chtít za všech okolností zachovat všechny značky, i když třeba nebudou úplně výdělečné a bude je zachraňovat jiná divize té či oné firmy. Ale přiznám se, že se dopouštím hrozných spekulací.
Mluvili jste o tom, že se nyní víc začínají prodávat dražší fotopřístroje. Mění se tím i struktura vašich zákazníků?
Martin Škoda: Množství lidí, kteří si mohou dovolit drahý fotoaparát, je samozřejmě menší. Ale my tím, že se snažíme být obecné místem pro fotografy, zasahujeme všechny skupiny fotografů - od amatérů po profesionály. A chceme, aby to tak bylo nadále. I lidé s mobilem občas mohou využít naše fotografické služby. Navíc doufáme, a často se to tak skutečně děje, že je pro ně mobil takovým odrazovým můstkem a nakonec dojdou k tomu, že si koupí větší fotografický přístroj, že prostě přejdou z mobilu na foťák.
Navíc my jsme zároveň do určité míry posledním místem pro analogovou fotografii, jsme tu pro nadšence, kteří si chtějí doma udělat fotokomoru a vyzkoušet si, jaké je vyvolávat snímky původní technikou. A tuhle fotografickou tradici chceme dát udržovat, protože si myslíme, že je v Česku hodně zakořeněná.
Milan Škoda: My se budeme i nadále soustředit na dvě skupiny - na hobbisty a na profesionály. Navíc, když jsme si dělali průzkum, kolik lidí si nakonec koupí ryze profesionální přístroj, tak jsme zjistili, že 80 % produktů určených pro profesionály si nakonec koupí hobbisti. Myslím proto, že i v budoucnu bude existovat pořád velká skupina lidí, kteří se budou chtít fotografií zabývat a budou vyžadovat profesionální vybavení.
Zmínil jste analogovou fotografii. Jak to tedy vypadá se zájmem o ni? Zaznamenáváte třeba vyšší zájem?
Milan Škoda: Ano, zaznamenáváme. Mluvil jsem o tom třeba i s lidmi z německé firmy Jobo (výrobce vybavení pro fotokomoru, který existuje už od roku 1923, pozn. red.) a ti říkali, že v Německu zaznamenávají pomalý vzestup analogové fotografie. A podobné je to i u nás. Není to nic prudkého, ale cítíme to a i proto se snažíme, abychom měli v nabídce kompletní sortiment.. Momentálně ale dokonce máme nedostatek filmů, musíme je složitě shánět. Doufáme, že se to brzy zlepší.
Dovolím si ještě otázku speciálně pro pana Škodu staršího. Ve fotografickém průmyslu se pohybujete několik desetiletí, během nichž oblast doznala značných změn. Co bylo podle vás tou hlavní a třeba i nejtěžší změnou?
Milan Škoda: Nejtěžší byl přechod po roce 2000, kdy končila analogová fotografie a postupně zanikla většina malých prodejen. My jsme se už tehdy snažili zachycovat všechny trendy, osobně jsem nikdy nerozlišoval, zda někdo fotí na analog nebo digitál. Nebyl jsem prostě zarytec, který by se zaměřil třeba jen na analog, kvůli tomu jiní skončili. A díky tomu, že jsem se snažil zásobovat kvalitním zbožím všechny skupiny, jsme my přežili.
