Zaujalo násZdá se, že na českomoravské odborářské scéně se zase blýská. Počátkem ledna se naštvali pražští tramvajáci a jistého úspěchu (přes výraznou nevoli řidičů autobusů a metra) nakonec dosáhli. V těchto dnech se v jejich stopách pustili učitelé, a to pod vedením Učitelského odborového klubu v čele s Radkem Sárközim, který už víceméně vyhlásil stávku.
Zaujalo nás
Zdá se, že na českomoravské odborářské scéně se zase blýská. Počátkem ledna se naštvali pražští tramvajáci a jistého úspěchu (přes výraznou nevoli řidičů autobusů a metra) nakonec dosáhli. V těchto dnech se v jejich stopách pustili učitelé, a to pod vedením Učitelského odborového klubu v čele s Radkem Sárközim, který už víceméně vyhlásil stávku. Lídr je to značně neformální - jeho UOK není nikde registrován, ministryni oslovuje mailovými vzkazy, jeho vlastní žáci ho považují za křížence Stalina a dalajlámy. Nijak vřele nevítají Sárköziho aktivity ani profesionální odboráři - zatím jeho plány a postupy opatrně hodnotí jako „originální“. Je ale otázkou, zdali tahle originalita českým učitelům (už po staletí považovaným za věrné a poslušné služebníky aktuálního režimu) bude něco platná. Platy mají stále vysoce podprůměrné, ani sociálnědemokratická vláda jim mnoho nedůvěřuje a houfně své děti posílá do cizokrajných soukromých škol, a dosavadní pokusy něco si vystávkovat neměly výsledek. Nějaký efekt by ale bezesporu mohlo současné bojové nadšení českých učitelů mít pro samotného Sárköziho. Charizmatická osobnost v čele českého učitelstva stále chybí. Příklad Davida Ratha jistě táhne.
