Bojuj s korupcí jako stát, podporuj ji

8. 2. 2016

Poslanci schvalují novelu zákona o výběrových řízeních. Ta se sice netěší takové publicitě jako třeba zákon o EET, protože ve sněmovně nerozmluvila dosud neviditelné a němé poslance, je však klíčová pro zrychlení i zefektivnění čerpání evropských dotací. A taky pro boj s korupcí. Ostatně ten je vládní agendou od doby, co ve vládě kdysi usedli Radek John s Vítem Bártou

Máloco je pro stát tak příznačná legislativa: současný zákon o výběrových řízeních měl kdysi ušetřit veřejné peníze a minimalizovat korupci, ve skutečnosti ale přinesl zcela opačný efekt, jak se politikům při práci občas přihodí; výběrová řízení u náročnějších staveb, dotovaných navíc z EU, trvají i několik let a kvůli nesmyslným restrikcím se projekty prodražují. V důsledku pak podporují korupci nebo porušení zákona, pokud chcete veřejnou stavbu náhodou i dokončit.

I proto vám dnes každý starosta nebo šéf firmy řekne, že neexistuje horší trest než se ucházet o veřejnou zakázku. Ti první kvůli nim nezřídka končí u soudů (ne vždy samozřejmě neoprávněně), zatímco těm druhým ničí reputaci, základní hodnotu každé firmy. Můžete dvacet let utrácet miliony za firemní společenskou zodpovědnost a měnit firemní logo podle módy (těžařské firmy jsou dnes nejzelenější), pak ale přijde jedna větší veřejná stavba a z vaší firmy je navždy zločinec.

Současný zákon o veřejných zakázkách se několikrát novelizoval, jeho opravy však mnohdy připomínají spíš záplaty na našich silnicích: auto vám míň zničí i díry než jejich opravy. Nejde ale jen o nesmyslně dlouhá a komplikovaná výběrová řízení, která mají mimochodem za následek i to, že Česko není schopné vyčerpat dotace EU.

Současný zákon o veřejných zakázkách se několikrát novelizoval, jeho opravy však mnohdy připomínají spíš záplaty na našich silnicích: auto vám míň zničí i díry než jejich opravy.

Poslanci se kdysi snažili ušetřit veřejné peníze tím, že zákon firmám zkomplikuje podvádění s vícepracemi nebo náhlé změny projektů během stavby, kde občas naše daně tečou víc, než mají. Takže zákon nakonec pouští veřejným penězům ještě víc než předtím. Například tolik proklínané vícepráce povoluje pouze na základě objektivně předvídatelných událostí, což je ovšem u větších a technicky i technologicky náročnějších prací v podstatě vylučuje. Pro firmy to znamená, že podle zákona mají znovu soutěžit každou míchačku betonu navíc, i když stejnou míchačku betonu třeba ušetří na jiném místě.

Právě veřejné zakázky se u nás staly symbolem korupce, a ne úplně náhodou. Politici se je naučili zneužívat k plnění vlastních i partajních peněženek, což s nimi některé firmy rády hrály, protože to byl jediný způsob, jak se k zakázkám dostat. Problém je, že medicína, jež měla nemoc vyléčit, ji spíš ještě podporuje. Nesmyslně komplikovaná byrokracie totiž vždy nutí k jedinému: k jejímu obcházení.

Podle současného zákona není například zadavatel veřejné zakázky téměř schopný vyřešit situaci, kdy se stavba kvůli objektivním komplikacím, čímž se určitě nemyslí vilka pro starostu v rámci stavby školy, odchýlí od původně stanovené ceny. Kdo se pak může některým renomovaným firmám divit, že se jistých veřejných zakázek vůbec neúčastní? Parlament má novelu zákona o veřejných zakázkách schválit tak, aby kvůli čerpání dotací začala platit už v dubnu. Pokud politici zapomenou na rozum i tentokrát, budeme za ně všichni znovu platit.