Bolavý svět

27. 5. 2003

Hlavním úkolem je přestat se hádat a vymyslet růstový plán

Každé léto se hlavy osmi států (G8) setkávají na summitu. Ten se přitom často koná na malebných turistických místech jako letos – od 1. do 3. června probíhá ve francouzském Evianu na jižním břehu Ženevského jezera. Schůzky jsou známé spíše díky pořízeným fotografiím než kvůli politickým rozhodnutím. Samozřejmě že představitelé Spojených států, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Velké Británie, Kanady a Ruska po skončení rozhovorů vydávají rozsáhlá komuniké. Avšak ta toho ve většině případů moc neřeknou a nezdá se, že by na tom příliš záleželo.
Letos má ovšem summit mnohem důležitější úkoly. Diskuse proběhne v době kritické pro globální ekonomiku. Toužebně očekávaný poválečný vzestup ekonomické aktivity Spojených států je stále jen přeludem. Roste obava z globální deflace. A vztahy mezi USA a jejich spojenci, poničené rozpory kolem irácké války, ještě více ochladly kvůli obchodním rozporům a klesající hodnotě dolaru. “Vyhlídky světové ekonomiky jsou velmi slabé a dále slábnou,“ stěžuje si šéf výzkumného týmu při Institutu mezinárodní ekonomiky C. Fred Bergsten. „Potřebujeme skutečnou strategii, jak nastartovat globální růst.“
Globální rozvoj se samozřejmě nezlepší, dokud se ekonomika Spojených států nevzpamatuje. Její růst se ve druhém čtvrtletí bude zřejmě pohybovat kolem roční míry jednoho až 1,5 procenta, což je skoro o dva procentní body pod potenciálem ekonomiky, co se týče produktivity. Ačkoli šéf americké centrální banky Alan Greenspan očekává oživení růstu, 21. května zákonodárcům řekl, že „načasování a rozsah tohoto zlepšení zatím zůstávají nejisté“.
Jako odpověď na naléhání prezidenta George W. Bushe se Kongres rychle snaží prosadit snížení daní a stimulující balíček, který má podpořit ekonomiku. Dne 21. května se vyjednavači sněmovny a senátu blížili dohodě o programu za zhruba 350 miliard dolarů, který by do roku 2008 snížil daňové sazby u většiny dividend a kapitálových zisků na patnáct procent. Snížení daňové sazby na mzdy a úroky, které se plánuje na roky 2004 a 2006, by se rovněž uspíšilo.
To by mělo USA dodat tolik potřebnou hnací sílu. Mezitím to však vypadá, že Japonsku a Evropě opět hrozí, že sklouznou do recese. Hrubý domácí produkt Německa, nejsilnější ekonomiky eurozóny, poklesl za první čtvrtletí o 0,2 procenta. Vzhledem ke slabé domácí poptávce a prudkému zhodnocení eura jsou ekonomové stále skeptičtější, co se letošního zotavení týče.
Má-li globální růstová strategie úspěšně zvrátit znepokojivé trendy, bude muset být pevně koordinovaná a mnohostranná. Evropa potřebuje prudce snížit úrokové míry, uvolnit přísný postoj k rozpočtu a začít s reformami a deregulací své pravidly svázané ekonomiky. Japonsko musí konečně vyčistit svůj zadlužený bankovní systém a ještě tvrději bojovat s deflací. A pokud se do jednání federální banky Spojených států 24.-25. června růst neobnoví, měl by Fed dále uvolnit úvěry.
Pro obnovení obchodní jistoty je důležité, aby představitelé G8 dokázali odložit rozepře kolem války v Iráku a v zájmu globální ekonomiky jednat společně. To znamená odsunout stranou partikulární zájmy v zemědělství a dalších oblastech a vlít novou energii do pozastavených jednání o globálním obchodu. Dále to znamená společný postup zajišťující, že se dosud vítaný pokles dolaru nezmění v debakl, který srazí finanční trhy.
Naneštěstí je šance na právě takovou strategii vzniklou ze summitu jen malá. Ačkoli se zdá, že Spojené státy v podstatě zahladily roztržku o Iráku s Ruskem a do jisté míry i s Německem, mezi Bushem a francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem, který je hostitelem summitu, dobrá vůle stále chybí.
Navíc existují známky toho, že nevraživost kvůli Iráku se přesouvá na ekonomické kolbiště. Místo aby se Spojené státy a jejich průmyslově vyspělí spojenci společně pokusili oživit globální ekonomiku, prosazuje každý z nich svou cestu způsobem, který někteří ekonomové popisují jako strategii „ožebrač bližního svého“.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropou jsou na nejhorším bodě za dlouhé roky. Evropané hrozí uvalením čtyřmiliardových celních sankcí proti Spojeným státům už v lednu, pokud Kongres nezruší třicet let staré daňové zvýhodnění vývozců. Mezitím USA hrozí vlastními kroky proti evropskému moratoriu na dovozy geneticky upravené kukuřice, sojových bobů a dalších plodin ze Spojených států. Rostoucí nepřátelství mezi dvěma obchodními bloky zdržuje vyjednávání o volném obchodu v ženevské Světové obchodní organizaci (WTO). Rozhovory v rámci WTO „ztrácí rychlost“, postěžoval si ředitel společnosti Boeing, Philip M. Condit.
Prudký pokles dolaru navíc začíná vyvolávat neshody, neboť představitelé Japonska a Evropy si stěžují, že USA se schválně snaží měnu stlačit, aby na jejich náklady podpořily vývoz. Na setkání ministrů financí států G8, které se konalo ve francouzském Deauville 17. a 18. května a kde se mělo rozhodnout o programu summitu, si účastníci lámali hlavy nad tím, co udělat s dolarem a jak podpořit celosvětový růst. Ministr financí Spojených států John W. Snow dal zelenou dalšímu poklesu dolaru, ale politiku silné americké měny neopustil. Jeho hostitel v Deauville, francouzský ministr financí Francis Mer však prohlásil, že euro už vyšplhalo tak vysoko, jak je to možné, než začne poškozovat Evropu.
USA ale rovněž čelí rizikům. Pokud se pokles dolaru vymkne kontrole, cizí investoři ztratí nervy a začnou peníze ze Spojených států stahovat, což vyústí v pokles akciových a dluhopisových trhů.
Srdcem rostoucí ekonomické nevraživosti je nedostatek globální poptávky. Po léta těžila Evropa, Japonsko a Čína z velkých nákupů amerických zákazníků a společností, jejichž touha po dovozech během úspěšných devadesátých let vyburcovala celosvětový růst. Teď, když má americká ekonomika potíže, představuje nedostatečná zámořská poptávka velký problém. A úleva je v nedohlednu. Hrozba deflace nutí japonské zákazníky spíše šetřit než utrácet.
Rostoucí nezaměstnanost má podobný dopad na spotřebitele v Evropě. To platí zejména pro Německo, kde se nezaměstnanost dostala na 10,7 procenta, což je nejvyšší úroveň od sjednocení země. Soukromá spotřeba v Německu poklesla za první čtvrtletí o 0,6 procenta oproti loňskému roku a včasné oživení je nepravděpodobné už vzhledem k nedávnému zvýšení daní a příspěvků na sociální zabezpečení.
Navíc třicetiprocentní zhodnocení eura proti dolaru během posledních sedmnácti měsíců se začíná projevovat. Jedna evropská společnost za druhou si začíná stěžovat, že rostoucí euro škodí vývozům a zisku. Německý mediální obr Bertelsmann prohlásil, že slabý dolar je příčinou poklesu prodeje za první čtvrtletí z loňských 4,8 miliardy dolarů na 4,4 miliardy letos. Volkswagen viní směnné kursy za 3,9procentní pád prodejů v USA v prvním čtvrtletí, což zároveň způsobilo snížení jeho zisku před zdaněním o 470 milionů dolarů.
Na Evropskou centrální banku roste tlak, aby snížila úrokové míry. Podpořila by tak domácí poptávku v Evropě a změkčila dopad silnějšího eura na ekonomiku. „ECB potřebuje jít dolů o 100 základních bodů,“ odhaduje Michael Mussa, bývalý vedoucí ekonom Mezinárodního měnového fondu.
Také Japonsko vypadá, že je opět na pokraji recese. Ekonomika se v prvním čtvrtletí prakticky zastavila a vyhlídky jsou neradostné. Slabší růst vývozu, problémy s deflací, nadvýroba a silně churavý bankovní sektor si žádají svou daň. Poslední rána problémové japonské ekonomice přišla 16. května se zprávou o tom, že vláda pomohla sedmnácti miliardami dolarů páté největší japonské bance Resona. Existují obavy, že by ji ostatní banky mohly následovat, což povede k ještě vyšším platbám. V odpověď na krizi japonská centrální banka 20. května napumpovala do bankovnictví více likvidních prostředků, ale to možná nebude stačit.
Celosvětový nedostatek poptávky zvyšuje strach z globální deflace. Společnosti mají přeplněné výrobní sklady a je na vedení, aby snížilo ceny a výrobky pohnulo. Také Čína se svou zdánlivě nevyčerpatelnou zásobou levné pracovní síly a továrnami chrlícími zboží na mezinárodní trhy globálně tlačí ceny dolů, což představuje celosvětový tlak na snížení inflace. Dne 21. května Alan Greenspan přiznal, že deflace je pro USA „možností“, ačkoli se zdálo, že nebezpečí zlehčuje.
Ve skutečnosti to nejsou jen Spojené státy, které ohrožují padající ceny. „Německo by se za několik měsíců mohlo ocitnout v deflačním prostředí,“ prohlásil Nariman Behravesh, hlavní ekonom konzultantské společnosti Global Insight. Studie MMF z 18. května zjistila u Německa vysoké riziko deflace, vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti, slabému bankovnímu systému a vysokým evropským úrokovým mírám.
Není divu, že při stlačené poptávce a hrozící deflaci roste napětí v otázkách obchodu a dolaru. A právě v těchto dvou oblastech by summit mohl znamenat velkou změnu, pokud by znovu rozběhl jednání WTO o obchodu a ujistil investory o shodném postoji států G8 v otázce nutnosti vyhnout se divokým a rušivým výkyvům dolaru. V době rostoucích obav z vývoje světové ekonomiky mají představitelé G8 v Evianu skutečnou příležitost přijmout balíček radikálních opatření pro podporu růstu. Historie summitů států G8 však naznačuje, že světoví vůdci dost možná příležitost promarní. Pokud se to stane, bude na tom světová ekonomika ještě hůř.

SLABÁ POPTÁVKA Vzhledem k tomu, že se poválečné oživení růstu ekonomiky USA nedostavilo, růst ve druhém čtvrtletí se nyní odhaduje na pouhé jedno až 1,5 procenta. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí v podstatě zastavila, zatímco ekonomiky Německa, Itálie a Holandska se smrskly. To znamená, že jak Japonsko, tak Evropa by se mohly propadnout zpět do recese. SRÁŽKA MĚN Japonsko a Evropa se obávají, že Spojené státy podnikají záměrné kroky vedoucí k podpoře vývozů na jejich účet. Japonsko propadu čelí nákupem dolarů. Také Čína drží svou měnu vázanou na dolar. Pokud Evropa nesníží své úrokové míry, ponese dále největší zátěž.

GLOBÁLNÍ EKONOMIKA? NAPĚTÍ V OBCHODU
Spojené státy a Evropa jdou na ostří nože kvůli rostoucímu seznamu citlivých obchodních témat, od dovozu geneticky modifikovaných potravin po podporu vývozu USA. Transatlantický konflikt maří snahy Světové obchodní organizace o dosažení dohody o novém kole liberalizace obchodu.
OBAVY Z DEFLACE
Japonská deflační choroba se zhoršuje: deflátor HDP poklesl za první čtvrtletí o 3,5 procenta. Ve Spojených státech vzrostl základní index spotřebitelských cen (bez cen potravin a energie) o pouhé jedno procento za posledních šest měsíců. Inflace v Německu prudce poklesla na pouhé jedno procento.