Rostou finanční schodky a také nejsou lidé
Pokud někdo chtěl mezi zeměmi Evropské unie vidět hospodářskou „success story , pak zamířil do Portugalska. Když tato země v roce 1999 vstupovala do měnové unie, mohla se pochlubit lepším splněním maastrichtských kritérií než jiné, hospodářsky vyspělejší země unie. Nyní však západní analytici soudí, že po sedmi letech expanze se portugalská ekonomika dostala na hranici svých možností. Nepříjemně roste zejména schodek na běžném účtu platební bilance, jeden z ukazatelů konkurenční schopnosti ekonomiky. V západním tisku se nedávno objevily zprávy, že Portugalsku hrozí hospodářský propad, nezvýší–li investice v sektoru špičkových technologií a nezlepší podmínky podnikání pro malé a střední firmy (německý Die Welt). Poslední analýzy, které předložila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) či Evropská komise, se ale o žádném „propadu nezmiňují. Důrazně však Lisabon upozorňují, že musí dbát na lepší rozpočtové hospodaření, mimo jiné tlumit růst mezd ve veřejném sektoru. Jenom malá krize důvěry. „To, co nyní v Portugalsku pozorujeme, jsou problémy chudší země, jež se v rámci Evropské unie úspěšně integrovala s těmi bohatšími. Je to jakási malá krize, sdělil týdeníku EURO rakouský expert Jan Stankovsky, který se podílí na některých analýzách Evropské komise. „Je velice sporné mluvit o krizi, byť jenom malé, v zemi, jejíž ekonomika stabilně roste asi o tři procenta ročně, namítá analytik Erik Burns z lisabonské pobočky agentury Dow Jones. Jak uvedl v telefonickém interview pro týdeník EURO, portugalské hospodářství šlapalo léta tak dobře, že i mírné zpomalení znatelně zhoršilo náladu firem i spotřebitelů. „Pokud bych měl použít slůvko krize, pak jedině krize důvěry, říká Burns. Souhlasí ale s názorem, že Portugalsko musí více dbát o sektor špičkových technologií, jinak by mohlo skutečně hospodářsky zeslábnout. „Země trpí vysycháním mozků, neboť kvalifikovaní odborníci odcházejí za mnohem vyšším platem jinam, třeba do Irska, kam je ve zdejších inzerátech láká Microsoft, podotýká Burns. Problémy ale vidí i tam, kde je zapotřebí málo kvalifikovaná práce. „Portugalsko dováží hodně stavebních dělníků nejenom z Afriky, ale také z východní Evropy, například z Rumunska a zemí bývalé Jugoslávie, doplňuje Burns. Slušné vyhlídky, ale… Pohled do statistik napoví, že portugalské hospodářství si vedlo zdatně také v posledních dvou letech, i když tempo růstu jeho hrubého domácího produktu mírně zvolnilo na předloňských 3,1 procenta. „Rok 2000 bude znatelně lepší, prohlásil podle agentury Reuters portugalský ministr financí Joaquim Pina Moura, konkrétní číslo však neuvedl. Dodal, že v minulém roce se ochladila spotřebitelská poptávka (zdražení pohonných hmot, vyšší úrokové sazby), ale naštěstí přidal vývoz. Ten by měl být v příštích letech hlavním motorem ekonomiky, nikoliv domácí poptávka jako dosud, uvádějí odborníci OECD. „Portugalsko ale nemá dostatek komodit, o které by mohlo opřít silnější exportní expanzi, upozorňuje Burns. Za skutečně závažný hospodářský problém Portugalska označuje prohlubující se schodek na běžném účtu platební bilance. Prosincová předpověď OECD uvádí, že by se mohl příští rok vyšplhat až na dvanáct procent hrubého domácího produktu. Důvodem jsou horší odbytové vyhlídky na trhu partnerských zemí eurozóny (kvůli očekávanému zvolnění ekonomik) a také posilující kurs eura. Pozor na rozpočet. Největší rozpočtový schodek v eurozóně dosud mělo Rakousko, nyní se jako nejméně ukázněné předvádí Portugalsko. Jeho rozpočtový schodek vztažený k hrubému domácímu produktu sice není vysoký – loni kolem 1,5 procenta – ale západním expertům se nelíbí přístup lisabonské vlády k hospodaření s veřejnými financemi. „Rozpočtové cíle, jež si Portugalsko klade, nejsou právě ambiciózní, konstatuje zpráva OECD z loňského prosince. Považuje za nezbytné, aby vláda v Lisabonu zpřísnila kontrolu nad veřejnými výdaji včetně mezd ve veřejném sektoru. Tamní „nákaza se pak snadno přelévá i do sektoru soukromého. Nepokojná inflace. Když Portugalsko v roce 1999 vstupovalo do eurozóny, mohlo se pochlubit tím, že splnilo maastrichtská kritéria lépe než mnohé hospodářsky vyspělejší země Evropské unie. Dnes už je to jinak: Země se s loňskou mírou inflace kolem 3,5 procenta do kritéria nevejde. Podle něj může být číslo nejvýš půldruhého procentního bodu nad průměrným ukazatelem tří nejlepších zemí. „Zdá se, že účast v eurozóně zatím nebyla pro rychle rostoucí Portugalsko tak přínosná, jak si představovalo. Dlouhou dobu muselo držet úrokové sazby níž, než bylo s ohledem na inflaci vhodné, upozorňuje na jeden z problémů rakouský ekonom Stankovsky. Připomíná, že vyšší inflaci než Portugalsko má v eurozóně jenom Irsko.
