Biopaliva
Evropská unie připustila možnost opuštění plánu, aby biopaliva tvořila v roce 2020 desetinu pohonných hmot. Biopaliva totiž nijak nepřispívají k boji proti klimatickým změnám, ba naopak působí škody a využívání vede k růstu cen zemědělských produktů a potravin. „Ekologické a sociální problémy, které způsobují biopaliva, jsou větší, než jsme se domnívali. Musíme se pohybovat velmi opatrně,“ uvedl eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Podle studie vědeckého týmu - vedeného laureátem Nobelovy ceny Paulem J. Crutzenem - mají biopaliva horší dopad na klima než ropa. Paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva. Při jejich pěstování jsou totiž potřebná dusíkatá hnojiva; spalování produktů z plodin vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením „rajský plyn“. Ten má asi třistakrát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn: oxid uhličitý.
To ovšem není jediná nevýhoda. Mohutná podpora biopaliv dotacemi značně přispívá k ničení krajiny a také k růstu cen potravin. Vlády budou jen těžko napravovat nebo dokonce rušit chybnou politiku podpory biopaliv, neboť ta již zakořenila a zplodila mocné zájmové skupiny, řekl na konferenci o zemědělství Loek Boonekamp, šéf zemědělsko-potravinářského oddělení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za jasný příklad „plýtvání“ a „deformace trhu“ označil Boonekamp politiku cenové podpory biopaliv v EU a USA. Uvedl, že i ty vlády, jež si jsou vědomy chyb, seberou jen stěží sílu vzepřít se mocným lobby.
