Kapitola 133
Velké sousto? * Klause na lavičku * Bob zpívá Jirkovi * Pud sebezáchovy
Velké sousto?
S příznačnou mediální pozorností byl zadržen známý pražský advokát Jiří Teryngel. Obviněn byl z více než stomilionového daňového úniku, jehož se zřejmě měl dopustit podpisem obchodních smluv na základě plné moci klienta.
Protikorupční policie se pustila do zajímavého souboje s renomovaným právníkem, u něhož je důvodné předpokládat, že dobře věděl, co si může dovolit. Odborníci hodnotí tuto akci jako „plácnutí do vody“. Jedním z motivů této akce mohl být jistý zastrašovací efekt, stejně jako zvědavost podívat se zadrženému do jeho dokumentů.
Vzhledem k tomu, že Teryngel je znám jako obhájce prominentních klientů (například podnikatel Tomáš Pitr, ČSSD, Viktor Kožený, bývalí manažeři IPB), možná účel splnilo dokumenty prohlédnout, aniž by nutně musely být zajištěny. Třeba se tam najde něco využitelného i jinak. V této době by ani nebylo divu. Pokračování případu bude jistě zajímavé, neboť nelze vyloučit zastavení Teryngelova stíhání a obratem pak jeho žaloby za způsobené újmy v podnikání a poškození jména. Bylo by potřeba zjistit, odkud přišel podnět k této akci, a zda nemá politické pozadí.
Klause na lavičku!
Ostudné vystoupení české fotbalové reprezentace na mistrovství Evropy naštvalo i Václava Klause. Ačkoli se zotavuje z náročné operace kyčelního kloubu, bedlivě v televizi sledoval výkony reprezentačního mužstva a především trapně ztracený zápas s Tureckem takového sportovce-bojovníka nemohl nechat chladným.
Na rozdíl od většiny sportovních novinářů, servilních k vedení reprezentace i celého fotbalového svazu, se nebál podrobit kritice všechny zúčastněné a dokonce nepřímo vyzval fotbalové „bafuňáře“ k rezignaci. „Když přišel pád komunismu, tak jsem říkal: To nechce reformu, to chce starý systém odstrčit a začít úplně nanovo. A myslím, že i český fotbal nyní potřebuje víc než normální reformu, chce to radikální změnu,“ prohlásil prezident.
Chceme Klause na lavičku české fotbalové reprezentace!
Bob zpívá Jirkovi
Jednou z prvních písní, kterou Bob Dylan hrál na svém koncertě v Ostravě tento měsíc byla „Ballad of a Thin Man“. Ve VIP sekci ho poslouchal stylově odžínovaný ministr Čunek. Bob asi netušil, že zpívá zvlášť pro něj. Česky zní „Balada o hubeném muži“ asi takhle:
Vejdeš do místnosti S tužkou v ruce Vidíš někoho nahého A ptáš se „kdo je ten chlap?“ Ale vůbec nechápeš Co řekneš Až přijdeš domů Zvedneš hlavu A ptáš se „jsem tu správně?“ A někdo na tebe ukáže A řekne „je to jeho“ A ty se ptáš „co je moje?“ A jiný zase „kde co je?“ A ty řekneš: „Bože můj, copak jsem tu docela sám?“ Ukážeš vstupenku A jdeš koukat na kejklíře Který k tobě přistoupí Když tě slyší mluvit A říká „jaký to je, být taková atrakce“ A ty řekneš „k nevíře“ Když ti podává kost Máš hodně kontaktů mezi dřevorubci Aby ses dostal k faktům Když ti někdo upírá tvoji představivost Ale nikdo nemá respekt Stejně jen čekají Až napíšeš šek Daňově odečitatelné charitativní organizaci Because there is something happening here, But you don’t know, what it is. Do you, Mr. Čunek?
Pud sebezáchovy
Stává se, že teoretické konstrukty Západu ovlivní jiné části světa a pak se v nějaké konkrétní formě vrátí jako bumerang a tvrdě jej zasáhnou. Dříve byl takovou teorií komunismus, v jehož důsledku vznikl Sovětský svaz a následně i studená válka. Dnes jsou jimi kampaň o globálním oteplování planety a boj s emisemi oxidu uhličitého, které vyprodukovaly potravinovou krizi.
Jedním z posledních důsledků globalizace je útok indického filmového impéria Bollywood (název vznikl spojením Bombaje, v němž sídlí, a Hollywoodu) na centrum americké zábavy. Kvůli americké úvěrové krizi a lepšímu kurzu indické rupie vůči dolaru Hollywood dnes vyhledává místa na Blízkém východě a v Indii, protože finance z Wall Street není snadné získat.
Například 18. května podepsala indická společnost Reliance Big Entertainment smlouvy na výrobu a financování filmů s holywoodskými produkčními firmami v čele s filmovými hvězdami, jako jsou Tom Hanks, Jim Carey, Brat Pitt a další. V příštích dvou letech by měla financovat filmy za jednu miliardu dolarů.
Dalším příkladem indické filmové expanze pak společnost UTV Software Communications se sídlem v Mumraji, dříve Bombaj. Ta uhradila holywoodskému studiu 20th Century Fox polovinu z rozpočtu 57 milionů dolarů na film režiséra Manoje Nighta Shyamalana Stalo se (The Happening), který se právě promítá i v našich kinech.
Ponaučení z tohoto propojení je skutečně apokalyptické. Na světě se objevila úplně nová, rychle se šířící a smrtelná epidemie, jejímž nejhorším symptomem je naprostá ztráta základního lidského pudu sebezáchovy. Otázkou zůstává, zda je třeba na tuto realitu Západu chodit do kina.
